V redakci WHAT umění zbožňujeme. Vzhledem k tomu, že se řadíme k laické veřejnosti, oslovili jsme Máriu Gálovou, která dlouhá léta řídila pobočku aukční síně Dorotheum, aby nám pomohla se v tomto rozmanitém světě více zorientovat. Začínáme pikantním tématem moderních aktů. A otázka zní: Jsou akty v dnešní době vyhledávané a z čeho můžeme vybírat?
Slovo akt je vnímáno jako výtvarné zobrazení nahého lidského těla. Může jít o dílo malířské, sochařské, fotografické nebo v současném umění třeba i multimediální. Akt si neklade za cíl působit na smyslnost člověka, dráždit jeho pudy – jeho úkolem je zobrazení estetické hodnoty a krásy lidského těla. Právě toto „kritérium“ určuje hranici mezi aktem a
erotickým uměním, i když ta je samozřejmě hodně vágní. Odvíjí se od zaběhlých kulturních a náboženských zvyklostí společnosti, ale i od osobních zkušeností a vnímání jednotlivce. V převážné většině jde o akty ženského těla, toto se však liší podle doby, kdy díla vznikala. Historie výskytu aktu v umění je stará jako lidstvo samo. První venuše, pro něž je charakteristické až přehnané zvýraznění vnad a ženských tvarů, jsou známy již z prehistorické doby. Jsou spojeny s tehdejším ideálem krásy a kultem plodnosti, podobně jako stylizovaná sochařská díla kultur předkolumbovských. Při pohledu na mnohé z nich nás oprávněně napadne, že z hlediska dnešních norem by byly jednoznačně pokládány za pornografii, a otevřený vztah té doby k nahotě v nás vzbuzuje údiv. Nebo obdiv?
Mužská postava atletů i krásné ženské „Afrodity“
Zásadnější posun ve vnímání a zobrazování lidského těla nastal v období starého Řecka, které prezentovalo lidskou postavu se snahou co nejpřesněji vystihnout její anatomii, pokud možno v pohybu. Zdravá, silná a vysportovaná, většinou mužská postava atletů, ale i krásné ženské „Afrodity“ šly opětovně ruku v ruce s dobou, s jejími hodnotami a ideály. Poté svět zahalilo několik století temna a středověké pruderie, které zlomila až renesance a její návrat k hodnotám antiky. Snad nejkrásnějším výtvorem zobrazení lidského těla, a to nejen v období renesance, ale celé lidské historie je Michelangelův David. Je prostě dokonalý!
Ženské tělo se v novodobém umění objevuje nejdříve ve výjevech biblických, postupně se této spojitosti zbavuje a ženský akt se stává frekventovaným a žádaným uměleckým zbožím. Avšak hranice toho, co je společnost ochotna přijmout za své, se posouvají velmi pozvolně. Stačí vzpomenout třeba na Manetovu Snídani v trávě a nebývalý skandál, který toto dílo vzbudilo při vystavení na Salonu odmítnutých v roce 1863 v Paříži nebo na uzavření první samostatné výstavy Modiglianiho v roce 1917, rovněž v Paříži, která byla označena za atentát na ostych, a dokonce při ní zasahovala policie.
Nahé ženy s roztaženýma nohama
Možná ještě větším oříškem nejen pro katolickou rakouskou monarchii, ale i celý umělecký svět byl Schiele, který na přelomu 19. a 20. století šokoval odvahou vystavovat nahé ženy namalované doslova s roztaženýma nohama. Ten překračuje hranice „slušnosti“ některých lidí možná ještě dnes, po více než sto letech. Když zavítáme do barcelonského Picassova muzea, zjistíme, že většina námětů kreseb z jeho poslední umělecké dekády se hemží nahými těly v různých hodně odvážných pozicích. Skandály jeho výstavy dnes nevyvolávají spíše díky jeho světovému uměleckému věhlasu než proto, že by byly tyto jeho práce obecně přijaty bez souzení (a odsouzení).
Umělecké fotografie, nebo pornografie?
Publikum si však postupně na nahotu v umění zvyklo, hranice se obrousily a posunuly o významný kus dál také díky fotografii. Tady ještě více než u jiných druhů umění platí, že rozlišit, co ještě spadá do kategorie umělecké fotografie – a co již je pornografií, je mnohdy velmi nesnadné a subjektivní. Pořád však platí, že umělecký záměr i celkové vyznění díla by mělo být spíše estetické a kreativní než erotické. Příkladem za všechny může být tvorba amerického, dle mého soudu geniálního, fotografa Roberta Mapplethorpa. I když fotil květiny, měla jeho díla erotický náboj. Na druhou stranu i ty nejodvážnější pozice mužských těl mají v jeho podání v sobě cit, a dokonce jemnost. Fascinují vás tím, jak je nedokážete vnímat prvoplánově a jen žasnete nad krásou a dokonalostí lidského těla.
V každém případě platí, že akt – ať již ženský, nebo mužský – je jedním z nejčastějších témat uměleckých děl a je také hodně vyhledávaným sběratelským artiklem. Pořídit si umělecké dílo právě s tímto námětem je jak ve světě, tak na domácí půdě úkolem poměrně snadným. Souvisí to s opravdu širokou nabídkou děl ve všech možných cenových relacích, obdobích vzniku i uměleckého vyjádření. Je zcela na každém, zda se rozhodne vytvářet sbírku nebo zpestřit si svůj interiér fotografiemi, plastikami, oleji, pracemi na papíře nebo kombinací toho všeho. Zda se ve výběru orientuje na konkrétního autora, konkrétní období nebo třeba určité užší téma. Přicházím s inspirací z děl, které se v posledních letech vyskytly v nabídce našeho aukčního domu.
Dívčí akt s drapérií
Pokud máte blízko k fotografii, není nic sběratelsky, investičně a dle mého soudu i umělecky zajímavějšího než fotografie jednoho z nejvýznamnějších představitelů české fotografické školy – Františka Drtikola. Dívčí akt s drapérií, černobílá fotografie označená v pravém dolním rohu slepotiskovým razítkem Copyright Drtikol Prague, o nepatrném rozměru 29 x 22,5 cm, se prodala v roce 2007 za téměř 300 tisíc korun, tehdy za opravdu vysokou částku. Dnes autorovy nejzdařilejší akty již přesahují milionové hranice a dle mého názoru ještě na svůj hvězdný moment čekají – soudě podle trendu v zahraničí, který v poslední dekádě fotografiím fandí, a Drtikol je žádaný autor i tam.
Rádi byste si koupili akt, ale nemůžete investovat statisícové částky? Zvolte práce na papíře. Třeba úplnou klasiku v podobě kolorovaného linorytu, list z alba Eroticon od Václava Špály, který se dá pořídit za částku již kolem 40 tisíc korun. Udělejte zajímavou adjustaci a máte základ kvalitní výzdoby třeba pro vaši ložnici.
Expresivní pojetí ženského těla
U prací na papíře ještě zůstaneme, ale posuneme se trochu v čase a ve vnímání ženské krásy. Dívčí akt vytvořený kombinovanou technikou a signovaný rukou autora Káji Saudka je z úplně jiného soudku a lze jej pořídit za cenu kolem 150 tisíc korun.
Nabídka olejů je ještě pestřejší, záleží na vašem vkusu i na sumě, kterou do toho chcete vložit. Zcela nedávno jsme třeba v aukci nabízeli Ležící dívčí akt od Ludmily Jiřincové. Autorčiny oleje se na aukcích vyskytují velice zřídka, v naprosté většině převažují její grafické listy a kresby. Tato skutečnost i zvláštní snový půvab díla vynesly jeho cenu na 132 tisíc korun.
Úplný protipól v pojetí ženské krásy představuje dílo před několika lety zemřelého Jiřího Načeradského. Ne každý ustojí jeho silně expresivní pojetí ženského těla, ale pro ty, kteří mají tohoto výrazného autora rádi, je to určitě výzva. Olej na plátně z let 1987–1988, signovaný a datovaný si u nás v aukci našel nového majitele za stejnou částku jako kráska od Jiřincové. Dobrá zpráva je, že autor se ženským aktům věnoval často a je velká šance, že se podobné dílo na trhu zase objeví.
Venuše
Náš aukční dům již několik let exkluzivně zastupuje potomky Ladislava Sutnara, velmi všestranného tvůrce světového formátu. Ten je v našich končinách znám daleko více jako designér a grafik. Sutnar se však v posledních letech svého života věnoval výhradně malování. Všechna jeho díla zpracovávají jediné téma – ženu -, a také vesměs všechny nesou název Venuše. Vznikaly v 60. letech a v první polovině 70. let minulého století v New Yorku a mají na první pohled mnoho společného s americkou pop-artovou produkcí. Jsou do určité míry dekorativní, avšak Sutnar byl spíše odpůrcem konzumu, povrchního vnímání masové kultury a kýčovitého nevkusu. Jeho krásky jsou sice odhalené, ale nejsou prvoplánově provokativní. Jsou přitažlivé, zosobňující půvab a vzbuzující pozitivní emoce. Prezentují radost ze života, což přímo souvisí s autorovým programem Joy-Art, tedy uměním pro radost. V posledním desetiletí se na scéně trhu s uměním vyskytují dosti pravidelně a zájem o ně pořád roste. Uvedená Venuše v pruhovaných punčochách přesáhla při prodeji částku 1,1 milionu korun, ta zatím nejdražší ze všech se prodala za 2,76 milionu korun.
Jen naprosto výjimečně se v naší nabídce uměleckých děl vyskytují akty mužské, to jde většinou o plastiky nebo reliéfy. Příkladem je třeba tvorba Olbrama Zoubka, který stylizované ženské a mužské postavy ve své tvorbě rád zpracovával. Zlacený olověný reliéf Zápas Jakuba s Jakubem opustil aukční sál s cenou 78 tisíc korun.
Zrození Afrodity
Asi tím vůbec nejpůvabnějším a zároveň nejdražším aktem, který jsme kdy prodali, bylo dílo Zrození Afrodity od moskevského rodáka a jednoho z nejvýraznějších představitelů ruského malířství 19. století – Konstantina Makovského. Tato bohyně stvořená z mořské pěny byla objevena v jedné české domácnosti, a jelikož se podobná díla objevují na světovém trhu s uměním pouze velice zřídka, vzbudila mezi zahraničními sběrateli velký ohlas. Smyslné tělo antické bohyně koncipoval malíř tak, aby na diváka působila co nejpřitažlivěji, možná až trochu dráždivě. Přesto dílo není vulgární a nese veškeré znaky špičkové salonní malby druhé poloviny 19. století. Prodali jsme ho za účasti mnoha dražitelů ze světa za částku přesahující 10 milionů korun.
A mohla bych pokračovat. Zajímavých děl, odhalujících ženské tělo, prošlo našimi aukcemi požehnaně a určitě se v nabídce ještě objeví. Stačí se rozhodnout, správě naladit a pak už „jen“ číhat na tu svoji krasavici.
