Skleník, park nebo třeba luxusní byt. To jsou jedny z mnoha nápadů, jak by mohla vypadat slavná katedrála Notre-Dame po rekonstrukci. Přesto, že se francouzský prezident vyjádřil, že národní chlouba bude mít nejspíš úplně stejnou podobu, jakou měla před loňským ničivým požárem, architektonická studia se nepřestávají předhánět, kdo přijde s originálnějším návrhem. A jak vypadá ten zatím poslední?
Že je rekonstrukce katedrály Notre-Dame pro architekty obrovskou výzvou, není třeba zdůrazňovat. Aby na sebe studia v množství návrhů upozornila, leckdy jde o opravdu divoké a odvážné nápady. A ty se objevují i poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že katedrála, kterou v loňském roce zachvátil ničivý požár, by měla mít i po opravě stejnou podobu jako před tragédií. Svůj názor prý změnil poté, co se ukázalo, že by rekonstrukce spolu s vypsáním architektonické soutěže trvala příliš dlouho. Práce by totiž měly být dokončeny ještě před letními olympijskými hrami, které se v Paříži uskuteční v roce 2024.
Ovoce pro celou Paříž
Dalším důvodem, proč by se katedrála Notre-Dame neměla výrazně lišit od své podoby před požárem, je, že většina Francouzů o žádné originální přestavby nestojí. Nepřesvědčil je například ani návrh Architekta Vincenta Callebauta, který chtěl z poničené střechy gotické katedrály udělat skleník. Callebautova vize byla přeměnit Notre-Dame v ekologicky šetrnou budovu, která vyprodukuje více energie, než sama spotřebuje a ročně vyprodukuje až 21 tun zeleniny a ovoce pro celou Paříž.
https://www.instagram.com/p/CGCPRrgHu8U/
Zaujmout se svým nápadem nyní zkouší i nizozemské architektonické studio Trnsfrm, které sdílelo svůj originální návrh barevné skleněné střechy, která se stáčí do věže. Jako výchozí bod prý pro autory sloužilo zachování kulturního dědictví katedrály a návrh má na první pohled vysílat signál, že Notre-Dame je místo uctívání. Jako inspirace pak prý posloužila Bazilika Panny Marie Guadalupské v Mexico City a Galerie Viktora Emanuela II. v Miláně. Během dne by prý střecha z barevného skla měla vnášet do katedrály sluneční světlo a v noci by pak díky vnitřním osvětlení katedrály měla působit jako „záře ve tmě“ na pařížském panoramatu.
