Když se řekne doktor, většině z nás se vybaví ten s rouškou na operačním sále. Adiktolog Pavel Kubů nenosí bílý plášť, přesto má velký podíl na tom, že dnes patří pražská záchranná služba k nejpokrokovějším na světě, i že si chroničtí pacienti můžou chodit do lékárny pro léčebné konopí.
Pavel Kubů je ředitelem pro výzkum a inovace v International Cannabis and Cannabinoids Institute, který zkoumá tajemný svět kanabinoidů a říká o nich pravdu. Pro WHAT popsal, jak je objevil.
Jak jsem se nestal plastickým chirurgem
Když jsem kdysi nastupoval na medicínu, měl jsem vizi, že budu jako plastický chirurg skrze rekonstrukční operace pomáhat lidem s vadami nebo po vážných úrazech k plnohodnotnému životu bez stigmat. Brzy mi ale došlo, že na to nemám správnou povahu a že mnohem víc, než rozřezat člověka a pak ho skládat zpátky, mě zajímá druhá signální soustava – co utváří naše názory na realitu, jak ji vnímáme a jak ji dokážeme uchopit. Rozhodl jsem se, že budu psychiatr.
Pozor, červená
Tušil jsem, že mám problém s červenou barvou, porucha zraku mi ale byla diagnostikována až na medicíně, úplně náhodou, když jsme měli praktika na očním, zaměřená na diagnostiku poruch barvocitu. Vyučující nám rozdala speciální knížky a vždycky se na někoho z nás obrátila, aby řekl, co na té které stránce vidí. Na mě vyšla stránka s odstíny červené, a protože jsem odpověděl velmi nepřesně, zpozorněla, a po další neúspěšné stránce pronesla: „Máme tady zřejmě unikátní případ nediagnostikované protanomálie. Prosím vás, pane kolego, jak jste mohl udělat patologii a histologii?“ Začalo mi docházet, že se nemůžu věnovat žádnému klinickému oboru, kde se pracuje s akutními stavy. A to ani psychiatrii, kde bych například nebyl schopný podle fialovějící barvy rtů poznat, že se pacient v záchvatu dusí. A tak jsem se začal rozhlížet po paraklinických oborech. Lákala mě adiktologie, léčba závislostí – mezioborová disciplína, jejíž hranice sahají od medicíny přes psychologii, sociologii, právo a legislativu až k ekonomii.
Nuly a jedničky
Už v době, kdy jsme měli na škole prapůvodní model laboratorního počítače, jsem tušil, že lékařská informatika v sobě skrývá pro zdravotnictví obrovský potenciál. Když mi pak navíc můj geniální kamarád, který vedle studia medicíny programoval informační systém generálního štábu Armády ČR, MUDr. Pavel Trnka, představil internet, tehdy absolutní vzácnost, bylo rozhodnuto. Ruku v ruce s adiktologií bude tohle moje cesta. Lidi se v drogové poradně ptají neustále na to samé, ale jsou – stejně jako my všichni – přesvědčení, že jejich problémy jsou naprosto unikátní. U závislostního chování je to obzvlášť citlivé. Není to jen o medicíně nebo o tom, jak určitá látka vyvolává bažení, ale i o změnách hodnotového systému, osobnostním ladění, schopností vyrovnávat se se stresem, bolestí a s negativními vlivy života. Vytvářeli jsme tedy první šablony a algoritmy tak, aby klienti zažívali pocit individuálního přístupu a my zvládali tu nálož a dokázali všem odpovídat v rozumném čase.
Digitalizace v ordinacích i v záchrankách
Moje specializace svého času oslovila společnost Intel. Obsadili mě do funkce vedoucího skupiny digitálního zdraví ve střední a východní Evropě, díky čemuž jsem měl možnost intenzivně se podílet na digitální transformaci českého zdravotnictví. Jeden z projektů, kde se nám to povedlo, byla digitalizace pražské záchranné služby. Chtěli jsme, aby změna reagovala na potřeby lidí v praxi, takže jsme nově do každého záchranářského auta dali místo jednoho počítače dva. Ten vestavěný ve voze pro komunikaci se základnou a klasické kontrolní procesy a na něj napojený tablet, do něhož mohl záchranář rovnou dělat záznam a například nahrávat čárové kódy podaných léků zraněnému, aniž by si musel dělat starosti s tím, že si něco nebude po návratu na základnu pamatovat. Při zásahu u autonehody, kde se hraje o čas, je takový nástroj k nezaplacení. Lékaři byli nadšení. Dobře uchopená digitalizace vedla k tomu, že má dnes Česká republika skvěle dostupnou zdravotní péči a pražská záchranná služba patří k nejpokrokovějším na celém světě.
Mezinárodní institut pro výzkum konopí
Když se moje mise ve zdravotnictví pod hlavičkou Intelu naplnila, rozhodl jsem se posunout zase k drogové problematice a založil s kolegy International Cannabis and Cannabinoids Institute. Konopí je moje životní téma i proto, že jsem sám konopný pacient. Za svůj největší úspěch považuju, že se nám s kolegy adiktology, lékaři, psychology, sociology a právníky podařilo prosadit legalizaci konopí dostupného k léčebnému použití. Vznik ICCI byl před pěti lety motivován novým legislativním rámcem a proměňujícím se průmyslem. Věděli jsme, že bude potřeba řada nástrojů, které na současnost zareagují a zatím nejsou k dispozici. Exekutivní vedení ICCI jsem letos s radostí předal do kompetentnějších rukou a stává se ze mě ředitel pro výzkum a inovace, což je to, co mě stejně vždycky nejvíc bavilo.
Já, konopný pacient
Ve 33 letech jsem podstoupil operaci, která byla provedená skvěle, jenže poté, co jsem se po zákroku probudil, jsme s operatérem zjistili, že patřím mezi dvě procenta populace, která má jiný průběh podkožního nervu ve velké pánvi než ostatní, a kolega chirurg mi jej omylem škrábnul. To znamená, že nerv bude do smrti zdrojem špatných informací z pravé poloviny stehna. Měl jsem na výběr, zda jít cestou opiátů, nebo se stát jedním z prvních konopných pacientů v ČR. Kdybych měl kolem 35 let přejít na každodenní dávky opiátů, byl bych už dávno v invalidním důchodu a moje žena a tři děti by zřejmě měly dosti náročnější život. Takhle můžu žít plnohodnotně, i když ne zcela bezbolestně. Kanabinoidy jsou modulační drogy, nejsou tedy o tom, že by chronickou bolest odstranily, ale převádějí ji do akceptovatelné podoby.
Co si myslím o CBD
CBD je teď velkým hitem a přichází vlna dalších kanabinoidů CBG a CBN. Ačkoliv se na internetu píše spousta zaručených informací, pravda je taková, že to, jak která molekula v těle funguje, teprve zjišťujeme. CBD jsou přisuzovány určité účinky, ale ono samotné třeba není ani schopno je vyvolat anebo je nutné ho podat významně víc, abychom dosáhli stejného účinku, jako když je CBD součástí komplexu vytvořeného samotnou bylinou konopí. My totiž stále ani nevíme, jak funguje synergie těch různých látek navzájem, v cestě za pochopením celého toho božského plánu jsme teprve na začátku. Vždyť teprve někdy před 30 lety jsme poprvé zjistili, že v těle savců existují kanabinoidní receptory a endokanabinoidní systém, který moduluje děje v organismu – snaží se držet vnitřní prostředí v rovnováze, aby nedošlo k disbalanci, z níž začíná nemoc.
CBD oleje mohou určitě celé řadě lidí vyřešit spoustu chronických problémů. To, co nám ve výzkumech zatím vychází konkrétně pro molekulu CBD, je protizánětlivý účinek, zřejmě je CBD i hypnogenní, možná působí částečně jako stabilizátor nálady, kterou vrací do rozumnějšího intervalu. Tyto úvahy jsou ale velmi předčasné, protože účinek na duši se prokazuje nejsložitěji a zároveň se nejsložitěji i měří. V odborné literatuře jsou nejčastěji zmiňovány protizánětlivé a protikřečové účinky. CBD je účinné u autoimunních zánětů, různých alergií nebo atopických reakcí, během nichž vlastní imunitní systém organismu nepracuje efektivně, a napadá i zdravé buňky těla. Rozhodně to ale není to spektrum, o kterém se často mluví v různých marketingových materiálech, a to, že CBD umí vyřešit v podstatě cokoliv od beďara na tváři po rakovinu v terminálním stádiu. To, že někdo používá CBD jako nástroj pro obchod s falešnou nadějí, míří na nemocné lidi, kteří pro léčbu udělají cokoliv, považuju za prachsprostý hyenismus. A tenhle stín dnes bohužel padá na celou řadu CBD produktů.
CBD rady pro všechny
Kvalitu CBD na trhu sledujeme dlouhodobě, loni si u nás nechala dělat analýzu BBC pro britský trh – až třetina testovaných produktů CBD vůbec neobsahuje. Všem, kdo s touto léčbou koketují, bych proto doporučil zjistit, kde a jak byl konkrétní produkt testován. Náš institut pravidelně zveřejňuje ty, které prošly. V Česku se můžete obrátit na spolek konopných pacientů KOPAC, který má přístup k podrobným datům. Úplně základním vodítkem by ale měly být informace, zda jde o izolované CBD, nebo o kanabinoidní komplex, z jakého je zdroje a jaká je jeho koncentrace. Pakliže toto není uvedeno na obalu, je to signál podívat se jinam. Ideální je komplexní celorostlinný extrakt bohatý na CBD. Chronickým pacientům bych každopádně doporučil zvážit cestu předepsaného konopného léčiva, které pro ně může být z mnoha důvodů výhodnější. Všechny CBD produkty přece jen mají status potraviny (nebo dokonce pouze kosmetiky), byť se tváří, že jsou to nově vyvinutá léčiva.
