Zvuk. Co je zvuk? Šumění stromů, praskání ohně, zpěv ptáků, tóny hudebních nástrojů, řev motorů a domácích spotřebičů, moře, lidský hlas, klakson či bzučení hmyzu, takže i ta muška zlatá. Pro tento článek poslouží jako nástroj zkoumaný z hlediska psychického a fyzického zdraví.
Když v roce 1883 vybuchla indonéská sopka Krakatoa, slyšeli to i na 4 800 km vzdáleném ostrově Rodrigues umístěném v Indickém oceánu. Něco jako „vzdálený řev těžkých zbraní“. Krakatoa se tak zapsala jako nejhlasitější zvuk co do zasažené oblasti. Zvuk není žádná abstraktní záležitost, jde o mix zvukových vln (kmitavých pohybů v látkovém prostředí) s různou frekvencí a vlnovou délkou. Lidské ucho ho vnímá v rozsahu frekvencí 16 až 20 000 Hz. Neslyšíme všechno, což je dobře, protože by ten život kolem nás nemusel být zrovna příjemný. Náš práh bolesti leží u 120 dB, zvuky větších intenzit mohou vyvolávat nelibé pocity nebo dokonce náš sluch poškodit. Vezměte si jen taková zvířata. Mezi nejhlasitější patří třeba lvi, ti jsou schopni dát 114 dB. U hmyzu vedou asi nepřekvapivě cikády. Není se ani čemu divit, že vám otravují dovolenou. Jejich vyprodukovaných 120 dB už je hraničních. Za největší řvouny se pak se 140 dB označují netopýři rybožraví, se 188 dB plejtváci obrovští a především krevety Alpheus bellulus. Ano, malé krevety. A ano, zvládnou až 200 dB. To už by bolelo, nicméně nebojte, žijí hluboko v tropických mořích.
Ne každý zvuk je hluk
Ne každý zvuk dává negativní signál mozku a narušuje balanc v organismu. Naopak. Zvuková terapie má dlouhou historii. V různých kulturách figuruje zvuk jako nástroj léčení tisíce let. Známé jsou mantry a různé hudební pomůcky od tradičních bubínků až po himálajské zpívající mísy, které se během meditací, masáží a relaxací hojně využívají i dnes. I v západních společnostech. Z nerovnováhy do rovnováhy. Zvukoví terapeuti věří v energetické frekvence těla a ve stimulující zvuk. V případě nevyváženého složení energií vezmou gongy, zvonky, mísy, ladičky, bubny nebo svůj hlas a skrze různé zvukové frekvence náš organismus opět vyladí. Vyškolení profesionálové tak vyrovnávají emoce, uklidňují chaos v mysli, nastolují celkovou psychickou pohodu, která může pozitivně povzbudit i fyzickou stránku těla.
Dvořáka, nebo Goťáka?
Možná nejste fanoušky alternativní terapie. Já také zrovna nepatřím do skupiny, která pro čakry vždycky najde jen oslavná slova. Spíš jsem za tým skepse. Jenže pak si vzpomenu na hudbu, na oblíbené skladby, které mi při každém poslechu dokážou vyplavit šťastné endorfiny. Hudba je taky zvuk. A věda s ní už počítá, na tu zase slyším já. Některé výzkumy spojují hudbu s posílením funkce imunitního systému a snížením úrovně napětí. Je perfektním způsobem, jak povzbudit mozek, naše kognitivní funkce, produktivitu, paměť i učení. Výzkumy naznačují, že reguluje náladu a vzrušení v každodenním životě a podporuje zdraví a pohodu. Je antistresor. Jedna studie prokázala pozitivní vliv na hladinu kortizolu ve slinách. Po vystavení stresoru dokázala relaxační hudba zpomalit její nárůst, ticho to nedokázalo a slinný kortizol při něm stoupal po dobu 30 minut. Kortizol je zjednodušeně řečeno stresový hormon. Další průzkum zase sledoval spojitost hudby, stresujícího úkolu a systolického krevního tlaku. Klasická muzika tu opět zvítězila nad tichem. V neposlední řadě si vlastní výběr hudby nebo klasika odnesla výhru i ve zmírnění negativních emočních stavů a fyziologického vzrušení. Zkoumáno ve srovnání s heavymetalem nebo tichem. Hm. Je to samozřejmě jen pár vybraných studií, ale ukazují, že hudba může posloužit jako jednoduchý a velmi dostupný prostředek na podporu naší psychické i fyzické kondice. Rozhodně příjemnější než zobat pilulky. P. S.: Když už jsme u té konzumace. Zvuky údajně ovlivňují i naše chutě. Odborníci z Crossmodal Research Laboratory zkoušeli k dezertům servírovat různé zvuky o nízkých a vysokých frekvencích. Dobrovolníci pak u vysokých tónů vnímali sladší chutě, nízké tóny přinesly pocity větší hořkosti. Takže, co si pustíte dneska k večeři?
