U Artificial Intelligence neboli AI (umělá inteligence) tvoří základ slovo art. Dalo by se tedy s nadsázkou říct, že umění je s AI propojené už od prvopočátku. Jsme národ kutilů „hračičků“, všechno si opravíme nebo přestavíme na něco kompletně jiného, než k čemu to mělo původně sloužit, co nám ale nejde, je propojování oborů a boření bariér mezi humanitními a „technickými“ vědami.
I když to není na západě často tak růžové, jak se může zdát, a i když tady máme talenty světového kalibru, jednu věc tam dělají lépe – multioborovost. To, že jste nevystudovali umělou inteligenci, přece neznamená, že se jí nemůžete věnovat. Ono vám totiž v 21. století nic jiného nezbyde. AI vytvoří v příštích 10 letech přibližně 131 milionů pracovních pozic.
Jedna zásadní větev, která se v rámci umělé inteligence řeší čím dál víc, je propojení AI a umění. To ale neznamená nechat robota nazpívat hymnu, jen tak vygenerovat nějaký text a dělat z toho báseň s hlubokým významem nebo nechat vyrobit náhodnou grafiku. I když tyto věci samy o sobě svědčí o obrovském technologickém pokroku, je to jen špička ledovce. Ta velká většina „pod vodou“ je vzrušující koncepční propojení umění a umělé inteligence. Umění je obecně považováno za výsledek lidského snažení. Archeologové v tomto hodně přispěli svými výzkumy, kde se „art“ objevuje od určité doby vrchního paleolitu ve formě fyzických objektů, jako jsou například primitivní hudební nástroje nebo jeskynní malby.
Během kolonializmu se na evropské umění pohlíželo jako na vrcholek evoluční pyramidy, a dokonce se používalo jako argument pro to, že jiné národy jsou méně umělecky a kulturně vyspělé (např. operu v subsaharské Africe nenajdete, proto jsou tam hloupější a máme právo je obsadit). Tak to samozřejmě nefunguje, ale poukazuje to na fakt, že umění je velmi politická záležitost, hluboce zakořeněná v lidské a kulturní identitě. Pokud tedy bereme umění jako evoluční prvek spíš než jako obraz na stěně, pochopíme, jak extrémně důležité je technologie s uměním propojovat. Jedním z takových příkladů je hudba. Evolučně je to velmi zajímavá věc, která kombinuje jakési nehmatatelné emoce, ale zároveň naprosto přesné datové rytmické a notové vstupy. Je zajímavé, že často vyvolává jakési univerzální pocity – na „smutnou“ hudbu budou všechny národy podvědomě reagovat jako na smutnou hudbu (tomuto tématu se hluboce věnoval vědec Iain Morley).
- https://www.researchgate.net/publication/247936496_The_Evolutionary_Origins
- https://time.com/5774723/ai-music/
- https://techseen.com/artificial-intelligence-ai-music/
- https://medium.com/sciforce/3-reasons-to-use-ai-in-music-industry-26486b3100bd
- https://en.wikipedia.org/wiki/Music_and_artificial_intelligence#MorpheuS
Kde se umělá inteligence může poučit z umění?
Umění často chápeme jako cosi „iracionálního“, co se tvoří na bázi neidentifikovatelných emocí a lidských pohnutek. Tím pádem není od věci myslet si, že když bude umělá inteligence pracovat s uměním a učit se ze soudku uměleckých dat, přiblíží se tím člověku a bude se lépe vyvíjet. Je to ale často mylná představa, protože se děje spíš to, že umělá inteligence (respektive matematické algoritmy) „papouškuje“ umění – nám to sice dává hřejivý pocit, že robot „napsal hru“ nebo „složil písničku“, ale je to často pouhé generování textu, obrazu či zvuků. I za tímto stojí zajímavý a složitý výzkum, ale není to známka žádného umělého vědomí, spíše sofistikované kopírování. Je tedy dobré vždy mít na paměti, že v případě GPT-3 modelu od OpenAI sice jde o obrovský vědecký průlom v rámci generování textu, ale neznamená to, že najednou máme co do činění s robotem, který ví, co říká a cíleně strategizuje jakýmsi kreativním způsobem podobně jako člověk. Nicméně třeba zpracovávání obrazu je výzkumný úhel, který v posledních letech posunul jak umění, tak umělou inteligenci raketově dopředu, a my se teď můžeme podívat na příklady ze světa, kde umělá inteligence razantně změnila tvůrčí proces, ale zároveň se výzkum poučil z principu umění (ať už malba, hudba, tanec, nebo zpěv), aby lépe vytrénoval algoritmy nebo posunul hranici vědeckého poznání zase o kousek dál.
- https://www.bbvaopenmind.com/en/articles/artificial-intelligence-and-the-arts-toward-computational-creativity/
- https://www.artbasel.com/news/artificial-intelligence-art-artist-boundary
- https://www.americanscientist.org/article/ai-is-blurring-the-definition-of-artist
- https://www.turing.ac.uk/research/interest-groups/ai-arts
- https://aiartists.org/
- https://www.vox.com/2019/5/10/18529009/ai-art-marcus-du-sautoy-math-music-painting-literature
Příklady a budoucnost
Novinky se dějí každý den a já bych si moc přála, abyste nevnímali jen mediální kauzy, protože v AI opravdu nejde o emoční roboty, kteří se, jako naši předkové, vyvinuli, aby „páchali umění“. Nicméně multioborovost je ve výzkumu AI velice důležitá a umět pracovat s umělci, netechniky a uměleckými „daty“ bude pro výzkum zásadní. Predikovat budoucnost je v této době jako věštit z křišťálové koule. Pravděpodobně se bude vyvíjet směrem zpřesňování a vylepšování stávajících metod například v oblasti computer vision.
- https://syncedreview.com/2020/12/23/2020-in-review-10-ai-powered-art-projects/
- https://bdtechtalks.com/2020/04/22/artist-in-the-machine-ai-creativity/
- https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aaw7416
- https://news.artnet.com/market/9-artists-artificial-intelligence-1384207
- https://towardsdatascience.com/what-distinguishes-us-from-ai-dc98f71de9a3
Art a Artificial Intelligence v kostce
Na západě jde o velmi rychle rostoucí trh. Tady ovšem nejde jen o mamon a o to nahrabat co nejvíc peněz na grafikách vygenerovaných algoritmem. Klíčové sdělení je krása multioborovosti, kde se nacházíme ve stavu demokratizace technologií a kde i netechnický umělec může trénovat jednoduché algoritmy a generovat nová díla. Vědec zase může skrz pochopení principů evoluce hudby lépe směřovat svůj výzkum umělé inteligence. Jeden svět není lepší a serióznější než ten druhý, pokud budou fungovat odděleně, jako lidstvo se nikam neposuneme. Naše největší evoluční výhoda je naše flexibilita a umění věci propojovat. V Česku se toho zatím trochu bojíme, i když firmy jako Aims nebo Poetizer začínají tematiku oťukávat čím dál víc. Sagelab nebo Grafit na FITu, zpracovávání obrazu na FELu nebo UFAL na Matfyzu se tímto propojením i z vědeckého hlediska zabývají intenzivněji. Pojďme se jako veřejnost podpořit a vzdělávat se v této problematice, ať už jsme na budoucnost připraveni, nebo ne.
