Co nám pomůže dosáhnout životní změny a jak se na to můžeme připravit? Je vůbec dobrý nápad dávat si novoroční předsevzetí? Blížící se konec roku s sebou často přináší přemítání o tom, jak jsme uplynulé měsíce zvládli. Podvědomě hodnotíme, jestli se naplnily všechny naše touhy a očekávání, zda jsme dokázali obstojně čelit novým výzvám i to, jestli nás naše životní nastavení dělá šťastnými. Bilancování je také impulsem k zamyšlení, co nás čeká v roce příštím a jak změnit to, co nám nevyhovuje. Co zkusíte změnit vy?
Přestože by se mohlo zdát, že dávání si předsevzetí patří k závěru roku stejně jako třeba sledování ohňostroje a půlnoční cinkání skleniček šampaňského, podle online průzkumu terapeutky a mentorky Jany Neuwerthové Šmýdové si víc než polovina dotázaných žádné předsevzetí do nového roku nedává. „Nad nějakou změnou se zamýšlí téměř všichni. Přímo předsevzetí si dává zhruba třetina lidí alespoň někdy a týká se nejčastěji zdravějšího životního stylu. Tedy cíle víc se hýbat a zdravěji jíst,“ vysvětluje a dodává, že při snaze dosáhnout jakéhokoliv cíle záleží především na vědomém přístupu. Šanci na úspěch pak ještě zvyšuje, když si osvojíme několik chytrých taktik.
Mezi další tužby akcentované na začátku roku často patří změna práce, nalezení nového protějšku a navázání vztahu. Obzvlášť s ohledem na právě prožité Vánoce, během kterých někteří lidé pociťují osamělost, a to někdy i v rodinném kruhu. Partnerský život je pro nás totiž zásadní, jsme od přírody předurčeni žít v páru. „Proto i tlak na to, abychom k sobě někoho měli, může být vánočními svátky a koncem roku ještě znásobený. Častým přáním je i lepší zvládání vlastních financí, lepší pořádek ve věcech a také jsem zaznamenala rozhodnutí začít podnikat. Zajímavé je, že víc než 40 % lidí má naprosto jasno, jakou změnu chtějí. Jen není vůbec jednoduché změnu dotáhnout, o čemž svědčí fakt, že své předsevzetí naplní zhruba třetina lidí, kteří si jej dají,“ říká Neuwerthová Šmýdová.
V hlavní roli čas
Často naše snažení zmaří slabá vůle, pohodlnost, odkládání na později a například u zvažování změny práce hraje roli nízké sebevědomí. Všem překážkám však bezkonkurenčně vládne jedna: čas – tedy málo času, abychom byli přesní. „Lidé si jednoduše na osvojení nového návyku nevyhradí dost času. Chtít totiž za běžného provozu dosáhnout změny je velmi náročné. A když je to náročné, náš mozek se začne vzpírat a nutí nás sklouznout zpět do pohodlné a zavedené rutiny,“ vysvětluje terapeutka. Například chceme-li změnit práci, je potřeba si vyhradit čas na procházení inzerátů a posílání životopisu, případně vylepšení nebo vypracování nového CV. Když si čas neuděláme, nebo jen povrchně, práci touto cestou jen těžko najdeme. Se zaváděním nového zvyku do života je to podle Jany podobné. „Je potřeba se vědomě změnou zabývat, vyhodnocovat, co se mi daří, co ne a proč – a samozřejmě mít čas změnu realizovat.“
Pokud se tedy třeba žena a zároveň matka chce začít víc hýbat, ale přilítne z práce, hned se vrhne na péči o děti a nemá prostor pro sebe, pravděpodobně vyhodnotí, že se svému přání „začít cvičit“ bude věnovat až ve chvíli, kdy děti vyrostou. „Může však změny dosáhnout, když se domluví s manželem nebo prarodiči, že jí s dětmi vypomohou, a ona získá více času. Ne vždy je to samozřejmě jednoduché, ale bez vyhrazeného času to nejde. Stejně tak se změnou stravovacích návyků. Pokud nemám čas připravit si jídlo nebo dobře vybrat restaurace a obchody, kde si zdravější potraviny koupím, sklouznu ve spěchu k tomu, jak jsem jedla dosud,“ vysvětluje terapeutka. Dodává, že důležitá je i pravidelnost, tedy vyhradit si na změnu nějaký čas každý den. I kdyby to mělo být ze začátku jen pár minut ráno a večer.
-
Vydržím, nevydržím? Zhubnu, nezhubnu? Má to smysl, nemá to smysl? Foto: Szabolcs Toth, Unsplash
Zatnout zuby? Ne tak docela
Dalším faktorem, který při realizaci změny hraje roli, je trpělivost a pevná vůle vytrvat. Často si vysníme, aby změna začala být vidět ideálně do týdne, a když se nám nedaří, začínáme to vzdávat. Jak dlouho tedy vydržet? Jak tvrdí Jana, je již vyvrácen mýtus, že ke vzniku nového návyku stačí 21 dní. „S klienty pracuji s jiným časovým úsekem, který je výsledkem studií Phillippy Lally a kolegů z University College London. Ti jsou přesvědčeni, že většině lidí trvá vybudování nového návyku nejméně 66 dní. Ze svých zkušeností to mohu potvrdit. Je to samozřejmě velmi individuální. Když se ale na cokoliv, s čím začínáte, podíváte z perspektivy tří měsíců, máte dostatek času. Není vlastně ani možné za pár dní po sobě chtít hmatatelné výsledky.“
Také je důležité, že změny dosahují především lidé, kteří v ní vidí jasný smysl. Tím není přesvědčení „měl bych”, ale skutečně „chci“ a „potřebuji“. „Rozhodně také pomáhá to, když nás samotný proces změny prostě baví a není jen takzvaným zatínáním zubů. Pokud vás nebude aspoň trochu bavit, případně nepocítíte, že vám změna dělá dobře, bude těžké jí dosáhnout. Pozitivní efekt má i vědomí finanční investice, jako je třeba zaplacený kurz. Nedávno se mi jedna klientka svěřila, že ji pohání právě vědomí, že by byla škoda zaplatit, pak nechodit a peníze tak znehodnotit. Někomu zase prospívá, když své snažení sdílí s lidmi, kteří mají stejný cíl,“ radí terapeutka.
5 kroků k úspěšné změně podle Jany Neuwerthové Šmýdové
1. V mozku je potřeba vyšlapávat nové cestičky
Na změnu svoji mysl přivykejte postupně. Vědomí, že na změnu máte zhruba tři měsíce, vám umožní postupovat pohodově.
2. Rozdělte si cestu na malé splnitelné kroky
Najděte si nejmenší možnou změnu, která vám bude vyhovovat a posouvá vás k vašemu cíli. Teprve po jejím zvládnutí jděte dál. Nechtějte hned běhat několikrát týdně. Nejprve párkrát do týdne obejděte blok. Až získáte jistotu, že jste vytrvali, a budete mít z chůze dobrý pocit, přidejte a rozběhněte se.
3. Nachystejte si spouštěč
Chcete zdravě snídat? Připravte si jídlo už večer a bude to první, co po ránu uvidíte. Podobně fungují boty na běhání, které uvidíte jako první věc v předsíni, nebo nová peněženka jako připomínka lepšího hospodaření.
4. Připravte se na malé prohry
Pokud se pustíte třeba do online seznamování nebo hledání nové práce, je možné, že také zažijete odmítnutí. Neberte je jako neúspěch, je to přirozené a běžné. Každá malá prohra vás posouvá dál a zvyšuje šanci na výhru v dalším kole.
5. Průběžně vyhodnocujte a přizpůsobujte
V klidu třeba u kávy se zamýšlejte, jak se vám daří. Zatím jste nezhubli? To nemusí vadit, když už se vám daří jíst zdravěji. To by měl být hlavní ukazatel. Nedaří se sportovat třikrát týdně, ale začali jste chodit na procházky? Oceňujte svoje úspěchy.
