On je matematik a miliardář, ona historička, cestovatelka a designérka, která se věnuje ženským a partnerským tématům. Dohromady mají šest dětí, z toho dvě společné. Před čtyřmi roky je při buddhistickém rituálu v Bhútánu sezdalo 21 mnichů. Loni 21. prosince se v pražském kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí stali manželi.
Vybrali jste pro svou svatbu datum 21. 12. 2021. Samé dvojky a jedničky, když nepočítáme nulu v letopočtu. Proč?
Karel: Je naprosto výjimečné, protože čísla 12 a 21 jsou neobyčejná z mnoha matematických i jiných důvodů. Platonské těleso dvanáctistěn je zcela jedinečné a o čísle 21 dokonce rád říkám, že je číslem našeho vesmíru. Mimochodem v těle máme 21 aminokyselin a z toho 12 si umí tělo tvořit samo, nemusíme je tedy přijímat v potravě. Na svatbě jsme měli 33 hostů (21+12) v kostele. Zajímavá čísla jsou pro mě vtipná a hezká hra. Jako třeba 373. Například spropitné (případně celou útratu) dávám jenom taková čísla.
Páni, je fajn mít čas zabývat se takovými věcmi! Jak to vlastně máte s časem vy?
Karel: Oba jsme extrémně vytížení. Epidemie byla pro mě zpočátku trochu zpomalení, pak jsem byl naopak vytíženější. Jsem aktivní v současném dění proti té hysterii, která se objevila ve velké části světa a v rámci které se z vědy má stát nové náboženství, které se zneužívá. Jako bychom žili v nějaké kolektivní hypnóze.
Lilia: Já jsem taky vytížená, ale jinými věcmi. Covid je velké téma, ale Karlovo, takže nemá smysl, abych se jím zabývala i já.
Karel: Ale souzníme.
Lilia: Já se zabývám hlavně reprodukční tematikou, svobodným rozhodováním žen. Reaguji na to, co se děje v Polsku a proniká i na Slovensko, i tam se objevují náznaky nesvobody žen například v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Zdá se, že nás se to netýká, ale podobné tendence se mohou dostat i k nám.
Co máte konkrétně na mysli?
Lilia: U nás? Například covid přinesl hodně „kroků zpátky“, bohužel. Dobře známé jsou například zákazy přítomnosti otců a dul u porodu. Nicméně i mimo epidemii v péči o těhotné a porodech jsou výrazné mezery. Proto jsem se například pustila do projektu podpory
a osvěty porodní asistence. Význam porodních asistentek se ztratil v době socialismu a je třeba ho vrátit zpátky, aby ženy nemusely podnikat porodní turistiku a jezdit za těmito službami do jiných zemí. Porodní turistika je velký sektor, o kterém se nemluví. Sama jsem první dítě odletěla porodit do Anglie.
Oba jste velmi zaměstnaní, musíte čas, kdy jste spolu, plánovat?
Lilia: Ano a je velké štěstí, když se nám podaří plán dodržet. Máme ho výrazně míň, než bych si přála. To mluvím o čase jen pro nás dva. Společného s dětmi je trochu víc. Je také rozdíl být spolu fyzicky v místnosti a být tam plně přítomný. Karel často pracuje, i když jen v hlavě, a já bych si přála, aby se uměl „odpojit“ a byl plně s námi, srdcem, tělem, duší.
Karel: Já cítím, že se za tímto účelem odpojuji od myšlení čím dál více (smích).
Šest dětí. Netrpí při takovém počtu partnerský život?
Karel: V tomto ohledu máme výhodu v podobě lidí, kteří se o děti mohou postarat, když my nemůžeme. Děti jsou ale veliká radost a primárně čas neubírají. Jestli nám ho něco ubírá, tak práce.
Vystoupil jste ostře proti současné očkovací politice. Tím jste ale taky přispěl k už tak výraznému dělení lidí podle názorů na vakcinaci.
Karel: Já ale nejsem antivaxer. Jen jsem ostře proti plošnému očkování dětí, s výjimkou těch polymorbidních nebo obézních. Očkovat ohrožené skupiny je samozřejmě v pořádku. Zároveň si myslím, že by měli lidi používat kritické myšlení a zdravý rozum. Proč třeba neuznávat protilátky? V zájmu ochrany zdraví už to zavání totalitou. To v historii nepamatuju.
Lilia: Dovolím si jako historik oponovat. Zdraví se jako motiv manipulace nebo represe objevovalo v historii opakovaně. Často se používaly argumenty o tom, že jsou některé skupiny třeba špinavé a šíří nemoci. Mor zase církev považovala za trest boží za hříšný život.
Karel: Ale já chci hlavně říct, že je i v době pandemie důležité zachovat možnost svobodného rozhodnutí. Manipulace a nátlak nikam nevedou.
