Dobrá komunikace je základ spokojenosti ve vztazích, to je celkem jasná a obecně známá věc. Komunikace ale zdaleka nestojí jen na mluvení a argumentaci, jak by se mohlo na první pohled zdát. Možná ještě důležitější než umět se dobře verbálně vyjadřovat je umět druhému naslouchat. Ano, více naslouchat, méně mluvit. Překvapuje vás to? Účinky aktivního naslouchání jsou ve vztazích vyloženě blahodárné – pro vašeho partnera, pro vztah i pro vás.
Americký rodinný terapeut a autor knih o vztazích Richard J. Cookerly řekl: „Naslouchat je něco jako dotankovat druhému prázdnou nádrž, zatímco radit a nabízet řešení je stejné jako říkat druhému, kudy přesně má (s prázdnou nádrží) jet.“
Kritických dvacet sekund
Jestli naslouchání není vaše silná stránka, nemusíte si to rozhodně až tak vyčítat. Nejste sami. Člověk západního moderního světa dokáže s plnou pozorností naslouchat v průměru prý asi tak 20 sekund. Dvacet sekund, čtete dobře! Proč je naslouchání tak náročná disciplína, že ji nevydržíme déle? Nejspíš proto, že aktivně naslouchat znamená plně věnovat pozornost druhému. Výchozí bod k naslouchání je upozadit sám sebe – a buďme upřímní, to se nám moc nechce. Zaměřujeme se přitom spíše na emoční pozadí vyřčeného než samotný faktický obsah. To pro nás také není úplně běžné, máme tendenci sledovat spíš faktickou stránku a nejlépe ji hned nějak i hodnotit.
Dobrá zpráva je, že naslouchat se můžeme naučit. V jakémkoliv věku a nikdy není pozdě. Stačí vědět pár zásad, aby to naslouchání skutečně přineslo kýžený efekt – podpořit druhého.
Naslouchati zlato, mluviti stříbro…
Naslouchat druhému je jeden z nejmocnějších projevů lásky, po němž touží snad každý. Když nám někdo naslouchá, velmi intenzivně se cítíme podporováni, respektováni a milováni. Naslouchat tedy znamená ve zkratce věnovat druhému maximální pozornost, být s ním tady a teď, naladit se na jeho vnitřní prožívání a mít na paměti jeho blaho.
O konkrétní údaje a informace jako co, kdo, jak a kdy udělal nebo co se stalo a nestalo, jde až v druhé řadě. Právě tento faktický obsah nás tak snadno svádí ke kritickému hodnocení a nevyžádaným radám. Ani jedno ani druhé ale k naslouchání nepatří.
„Během konverzace bychom měli mít na paměti dvě otázky. Pokaždé, když do rozhovoru vstupujete, tak byste si je měli připomenout a pokaždé, když z něj odcházíte, měli byste znát odpověď. Ty otázky jsou: Co jsem se o tomhle člověku naučil? A jak se tento člověk při našem rozhovoru cítil? Jestliže dokážete na tyto otázky po skončení konverzace odpovědět, jste o dost blíž tomu, aby se z vás stal lepší posluchač,“ vysvětluje Kathy Murphy, autorka knihy Umění naslouchat: O co přicházíte a proč na tom záleží.
Nasloucháním se dozvíme emoční linku zážitků a událostí – jak se partner v dané chvíli cítil a jak se kvůli danému zážitku cítí teď, jestli je naštvaný/á, zraněný/á, co si uvědomil/a, co mu to připomnělo, jestli to bere jako prohru, výhru, poučnou zkušenost apod. Jestli to byla jedna z věcí nebo zrovna to byl den blbec a bylo toho víc. To všechno je dobré o partnerovi vědět. Podporuje to naši empatii a napomáhá to k „zenovému“ postoji nebrat si hned všechno tak osobně.
Základní pravidla naslouchání pro začátečníky
1. Výchozí bod: soustředěná pozornost bez vyrušování, to znamená bez mobilu, televize, počítače…
2. Oční kontakt je důležitá neverbální součást komunikace, která hodně napoví.
3. „Teď jsem tady pro tebe.“ Nepřemýšlejte nad ničím jiným. Rady, připomínky, návrhy, tipy – to vše je zakázáno. V mysli by vám mělo jet jen to, co druhý říká.
4. Nepřerušujte a neskákejte do řeči. Nebo jen pozitivně. Podpořte, ujasněte si, co druhý prožívá, nebo dejte najevo, že řeč pozorně sledujete („hmmm…“).
5. Když dotyčný mluví nesrozumitelně, laskavě ho pobídněte, aby vám k tomu řekl ještě něco víc. Ale nemluvte za něj. Nejedná se o akademickou diskusi ani souboj argumentů.
6. Neshazujte to, co druhý prožívá. Jakékoliv emoce partnera je potřeba respektovat. Svým nasloucháním pomáháte partnerovi je přijmout a zpracovat.
7. Nevyptávejte se. Nemusíte klást otázky, pokud něčemu vyloženě nerozumíte. Člověk, který se svěřuje, si nemá připadat jak u výslechu.
8. Dejte najevo pochopení klidně i fyzicky, položte ruku na rameno nebo pohlaďte, stiskněte ruku apod. I letmý fyzický dotek vyvolá fyzickou reakci – sníží se stresové hormony a zvýší se mimo jiné hladina oxytocinu (hormonu lásky a bezpečí).
9. Sledujte neverbální projevy svoje i partnera. Uvědomte si držení těla a výraz v tváři. Nemračte se, netvařte se znuděně, nepoklepávejte nervózně prsty. Volně dýchejte. Sledujte výraz partnerovy tváře, tón jeho hlasu, držení těla. Zkuste podle toho odhadnout, jak je emocionálně naladěný. Je spíš smutný, rozčilený nebo má radost?
10. Když nevíte, jak reagovat, zrcadlete emoce. Je partner smutný? Vyjádřete také smutek, když je radostný, buďte radostní s ním.
Jak předejít nedorozumění
Už to bylo řečeno výše, nejdůležitější je neplést si naslouchání s udílením rad. To je úplně jiná disciplína. Poradenství má ve vztahu také své místo, mělo by ale být jednoznačně vyžádané.
Velmi dobré je proto signalizovat hned od začátku záměr svého sdílení. Zajímá vás názor a rada nebo potřebujete „jen vyslechnout“? Není nic snadnějšího než si o to jasně říct: „Prosím tě vyslechni mě chvíli, nepotřebuju poradit, ale chci ti jen vyprávět takový zážitek…“ Je to něco jiného než: „Uděláš si prosím čas? Potřebuju poradit. Stalo se mi… Co bys na mém místě dělal/a?“ Hned víte, jaký styl konverzace se očekává.
Naslouchání je maličko vyšší dívčí, ale nebojte se, bavíme se tu o efektivně vynaložených minutách vašeho života. Poměr cena/výkon je naprosto bezkonkurenční. Nejde o to, abyste si vzájemně naslouchali od rána do večera. Laťka je s ohledem na těch průměrných 20 sekund proklatě nízko. Úplně stačí pár minut, ideálně pravidelně v rámci psychohygieny a aktuálního zpravodajství ze života a do vztahu to může přinést až nečekaně pozitivní impulsy. Naslouchání prohlubuje intimitu a pocit vzájemného propojení. Vědecky dokázáno!
Autorka při psaní článku vycházela z knih Umění naslouchat od Ericha Fromma, Umění naslouchat od Kathy Murphy, Nevyšlapanou cestou od Morgana Scotta Pecka, Najděte si svého Marťana od Marka Hermana a z vlastních dlouholetých zkušeností s vedením blogu Uměnímilovat.cz, kde se věnuje vztahovým tématům.
