Internet se hemží nabídkami kurzů mindfulness. K čemu a pro koho je tahle metoda vhodná? A jaké aplikace vám pomohou začít?
Každá rozvinutější společnost napříč tisíciletími hledala způsob, jak umožnit jedinci, aby se usebral. Aby se oklepal z ruchu, zmatku, pracovního stresu, odpočinul si a soustředil se na sebe. Aby obnovil své spojení s přírodou, načerpal sílu ze svého bytí nohama na zemi a hlavou v nebi. Mnohé kultury vyvinuly vlastní postupy tohoto usebrání a ritualizovaly je, aby se daly snáze pamatovat, napodobovat a předávat. Mohlo jít o modlitby, tance či sestavy pohybů, jako jsou jóga, taiči, meditace… Některé přežily, jiné upadly do zapomnění, některé se vrátily na scénu v jiném kabátě. Téměř vždy však jde o práci s dechem, meditaci, soustředění, oproštění se od stresu. Přítomen bývá často i průvodce metodou: ať vedoucí bohoslužby, trenér, dirigent sboru, nebo instruktor, zpěvák, bubeník.
Pozoruhodné zůstává, že ačkoliv se tyhle metody na první pohled liší – u některých se sedí nebo klečí, jiné vyžadují určitou fyzickou kondici k provedení cviků, všechny vedou k podobnému cíli: Ke zlepšení celkového zdraví a psychické kondice, odpočinku, zlepšení funkce mozku a nervové soustavy, snížení krevního tlaku. K zájmu o sebe a svět.
Západní meditace
Téhle podobnosti metod k usebrání si povšiml i Američan Jon Kabat-Zinn, původně molekulární biolog, který se kolem třicítky seznámil se zen-buddhismem. V roce 1979 založil Kliniku snižování stresu a na základě svých zkušeností vyvinul program Snižování stresu pomocí všímavosti (MBSR – Mindfulness Based Stress Reduction). Na něj navázal Mark Williams s kolegy z Velké Británie, kteří propojili mindfulness s kognitivně-behaviorální terapií a vyvinuli program Mindfulness-Based Cognitive Therapy (MBCT) coby prevenci návratů deprese. Tento program vědecky podloženého mentálního výcviku se vyučuje po celém světě, pomáhá zahánět deprese, úzkosti nebo třeba návaly paniky. Své uplatnění nachází i ve vězeňství.
Protože západní člověk moc nevěří své intuici a pocitům a potřebuje vidět hmotné důkazy, že aktivita, do níž se chystá vložit svou energii, mu přinese nějaký prospěch, zkoumal se mozek lidí, kteří se pravidelně věnovali mindfulness, metodou magnetické rezonance. Tomuto výzkumu se věnoval například neurovědec Richard J. Davidson ve spolupráci s Matthieum Ricardem, francouzsko–nepálským spisovatelem, fotografem, molekulárním biologem a mimochodem i buddhistickým mnichem. Zobrazení ukázalo téměř fantastické výsledky, totiž že se při pravidelné praxi zlepšují funkce některých částí mozku, zastavuje se stárnutí, zlepšuje se pozornost, pročež se za posledních deset let objevilo v odborném tisku 1200 článků na téma mindfulness.
Co umí mindfulness?
„Mindfulness znamená věnovat pozornost určitým způsobem: záměrně, v přítomném okamžiku a bez posuzování,“ definuje tento termín sám Jon Kabat-Zinn.
„Mindfulness je dovednost, kterou si můžeme osvojit a kultivovat. Umožňuje nám být si plně vědomi toho, co se odehrává v našem těle a co vnímají naše smysly okamžik po okamžiku. Je to schopnost nereagovat na to, co se nám přihodí, emocionálně a automaticky, ale dovedněji a vnímavěji vzhledem k tomu, co je v daný moment adekvátní a moudré,“ uvádí kolektiv autorů zastoupený Michalem Dvořákem z brněnské Masarykovy univerzity. „Pomáhá nám najít pevnou půdu pod nohama i uprostřed náročných situací, kdy jsme zaplaveni lavinou myšlenek nebo když zažíváme úzkosti a trápení,“ dodávají autoři. Domnívají se rovněž, že mindfulness, kterýžto výraz do češtiny překládáme jako všímavost či bdělé vědomí přítomnosti, nám umožňuje žít tak, aby náš život byl v souladu s našimi vnitřními hodnotami, nikoliv ovládán návaly emocí či impulzivním chováním. Tuto schopnost můžeme posilovat a prohlubovat prostřednictvím mindfulness tréninku.
„Celkově je to jedna z metod, která vede k větší kvalitě života. Pokud trénujeme pozornost, dokážeme se lépe zaměřovat na to, co je důležité. Neuniknou nám důležité detaily, umíme se zastavit, uklidnit, zpracovat nepříjemné emoce a myšlenky, více prožívat zážitky, lépe vnímat druhé, být sobě blíž,“ dodává.
Pro psycholožku Kristýnu Tronečkovou není mindfulness nic jiného než právě žitá přítomnost: „Čtete tento text, ale v duchu se brouzdáte od pomyšlení na obsah ledničky k večernímu programu televize? Pak děláte pravý opak mindfulness. Soustředíte se na tyto řádky a nenecháte se ničím vyrušovat? Pak zažíváte jeden z příkladů mindfulness. Mindfulness je vlastně západní verze meditace bez důrazu na spirituální složku. Zatímco meditace je stará minimálně pět tisíc let a má velký duchovní význam, mindfulness neboli všímavost vznikla teprve před padesáti lety a je uzpůsobena světu, ve kterém žijeme. Zaměřuje se na redukci stresu, úzkosti, ale i na zvýšení harmonie, nesoudícího vědomí a prožitků štěstí.“
Komu mindfulness pomůže?
„Metoda je určena pro všechny od pěti let věku. Pro každého, koho osloví, podle jeho motivace a potřeb,“ uvádí Mgr. Monika Stehlíková. „Může pomoci i lidem s depresemi, s válečnými traumaty, pokud se vhodně kombinuje s jinými postupy. Mindfulness pracuje tak, že se záměrně zaměřuje pozornost na to, co je tady a teď bez hodnocení a očekávání, a tím vlastně vede k přijetí situace nebo našeho stavu. Teprve když přijmu věci tak, jak jsou, tak se mohu posunout ke změně. Proto i přijetí problémů, které prožívám, je jednou z důležitých cest k tomu je vyřešit a zpracovat a jít dál. Není nic, co by bylo nejlepší za každé situace. Proto i mindfulness bychom měli používat smysluplně a v souladu se svými potřebami tak, aby nám prospívala, a ne jako nějakou doktrínu,“ upozorňuje.
„Když je toho na člověka příliš, může být lepší v daný moment se třeba i odpoutat od reality. Po čase ale bude opět potřeba se do reality vrátit a pokusit se opět právě s pomocí vědomé pozornosti, což je vlastně všímavost, přijmout i negativní aspekty. Bez přijetí si totiž staré rány a traumata neseme stále s sebou.“ S tímto názorem souhlasí i psycholožka Kristýna Tronečková: „Jako psychoterapeutka a lektorka mindfulness kurzů mohu říci, že jedno druhé skvěle doplňuje, ale netvrdila bych, že jedno druhé nahrazuje.“
Jak začít?
„Kurzy pořádají certifikovaní lektoři, kteří vědí, jak jednotlivé aspekty mindfulness uchopit tak, aby byly druhým užitečné. Lidé bez těchto zkušeností by samozřejmě takové kurzy pořádat neměli,“ informuje Kristýna Tronečková. „S instruktorem to půjde patrně rychleji a jednodušeji, proto také pořádám mindfulness a meditační kurzy. Nesmíme ale zapomínat, že principy mindfulness si neseme v sobě a záleží na hloubce napojení na sebe sama. S mindfulness je to stejné jako s jakoukoliv jinou dovedností, kterou se učíme. Někomu půjde rychleji, někomu pomaleji. Začátky bývají těžké, myšlenky poskakují ze strany na stranu a člověk zjišťuje, jak těžké je se chvíli soustředit na přítomnost – třeba jen na svůj dech a tělesné vjemy. Čím více mindfulness praktikujeme, tím jednodušeji se do tohoto stavu dostaneme a setrváme v něm. Například buddhistické mnichy považuji za mistry mindfulness a jsem vděčná, že jsem se od nich při svém výzkumném pobytu v Bhútánu toho mohla tolik naučit. Pokaždé jsem třeba žasla nad tím, jakou mají úžasnou paměť. Cokoliv jsem jim řekla, to si pamatovali. Říkala jsem si: Jak je to možné? Odpověď se dostavila vzápětí: Uvědomila jsem si, že žijí v přítomnosti.“
Kristýna Tronečková ukazuje, jak jednoduše můžete s mindfulness začít: „Až vám něco udělá radost, vychutnejte si přítomné štěstí pořádně a do hloubky. Nepřecházejte danou situaci mávnutím ruky. Je jedno, jak velká událost to bude. Až se budete sprchovat, bez dalších myšlenek vnímejte jen své tělo a jeho spojení s vodou, která po něm stéká. Až si budete chtít minutu odpočinout od práce, pohodlně se usaďte, narovnejte záda, zavřete oči a jen chvíli vnímejte svůj hluboký nádech a výdech. Myšlenky, které přijdou, jen nechte láskyplně odejít.“
Potřebujete doslovnější vedení? Zkuste aplikace Headspace, Calm nebo 10% Happier. Dobrý je i Velký průvodce meditací na Netflixu. Raději čtete? Dejte si Život samá pohroma od Jona Kabat-Zinna.
Mgr. Kristýna Tronečková
Psycholožka zaměřující se na štěstí a pozitivně orientovanou psychoterapii. Autorka knih Cesty za štěstím a Cesty za štěstím 2. Certifikovaná lektorka mindfulness a meditací. Pořádá mindfulness a meditační kurzy. Více info: epsychologie.cz a cestyzastestim.cz.
Mgr. Monika Stehlíková
Terapeutka, která se profesně věnuje mindfulness už osm let. V metodě se vyškolila ve Francii pod vedením významného psychiatra a psychoterapeuta Ch. Andrého. Vedla desítky kurzů pro dospělé, ale také pro děti. Proškolila stovky jednotlivců. Mezi prvními získala akreditaci MŠMT na kurz mindfulness pro učitele. O mindfulness mluvila na mnoha konferencích, v ČRo, zmínila ji i ve svých knihách. Více info: monikastehlikova.cz
