Na výrobu 1 kilogramu běžné bavlny je potřeba až 10 tisíc litrů vody. Šílené číslo, že? Co s tím? Vzdát se bavlny úplně? To není nutné. Před koupí trička si ale všímejte, jakým procesem prošlo, než se dostalo na prodejní pult. Napoví vám certifikáty a značky a my vám pomůžeme se v nich zorientovat.
Celosvětová textilní výroba se jen za posledních dvacet let zdvojnásobila. Čtvrtinu z ní tvoří bavlna. U některých značek, které upřednostňují přírodní vlákna, jako je třeba Tchibo, tvoří dokonce majoritní část produkce. Konvenční pěstování a zpracování bavlny je ovšem příliš náročné na vodu, jak už bylo zmíněno výše. Navíc kvůli nadměrné aplikaci chemických pesticidů trpí půda i lidé. Ročně se jimi otráví 4 miliony lidí pracujících s bavlnou. Jiné toxické přípravky se používají při výrobě a barvení látek. A pak jsou tu další závažné problémy jako třeba dětská práce. No, nevyznívá to pro obyčejné bavlněné oblečení vůbec dobře. Tchibo se proto už před patnácti lety rozhodlo tento byznys nepodporovat a naplánovalo si postupně zcela přejít na bavlnu z udržitelných zdrojů. A daří se to. Ke konci loňského roku už 98 % veškerého jejich bavlněného sortimentu tvořila pouze odpovědně pěstovaná bavlna.
Co to vlastně znamená?
Certifikovaná biobavlna musí splňovat řadu nekompromisních kritérií, která se týkají jak půdy a pěstování, tak následného zpracování a finální podoby výrobku. Přísnému dohledu podléhá celý distribuční řetězec.
Začíná to již osivem bez genetické modifikace a chemického ošetření. Samozřejmostí je absence toxických pesticidů a hnojiv. Nahrazeny jsou přírodními přípravky a přirozenými způsoby ochrany rostlin. Díky tomu také vzniká méně skleníkových plynů. Šetří se voda, protože rostliny není třeba tolik zavlažovat. Při barvení látek se využívají přírodní a šetrná barviva, nebělí se chlórem. Dbá se i na to, aby všichni pracovníci měli garantovány férové podmínky a platy. A mnoho dalšího.
Bavlněný slovníček
K lepší orientaci mezi výrobky z bavlny slouží různé zkratky a globální označení. S těmito se můžete setkat u sortimentu textilu značky Tchibo:
GOTS
Certifikace Global Organic Textile Standard je nejpřísnější certifikace, která kontroluje proces výroby textilu z organických vláken a hodnotí ekologická i sociální kritéria v celém dodavatelském řetězci. Biobavlna s tímto označením se samozřejmě pěstuje udržitelně a při výrobě se nepoužívají nebezpečné chemikálie.
OCS
Organic Content Standard (standard pro organický obsah) se vydává nepotravinářským produktům a zaručuje, že jsou skutečně vyrobeny ideálně ze 100 %, mimimálně však z 95 % z certifikovaných organicky pěstovaných materiálů. Pěstitelé bavlny používají pouze přírodní hnojiva a prostředky proti škůdcům, které nekontaminují vodu ani půdu a jsou bezpečné pro planetu i lidi. Certifikace se vztahuje jak na výrobu, tak například i na označení a obal.
Cotton made in Africa
Logo s anglickým nápisem, který znamená „bavlna vyrobená v Africe“, označuje výrobky z bavlny původem ze subsaharské Afriky. Většina tamější produkce pochází od malopěstitelů, z nichž každý obhospodařuje méně než 20 hektarů. Iniciativa CmiA pro ně zajišťuje školení a podporu, aby mohli bavlnu pěstovat efektivněji a ekologičtěji. Díky vyšší sklizni a vyšším příjmům pak zemědělci lépe odolávají vnějším vlivům, jako jsou ekonomické či klimatické změny, a zlepšují zároveň kvalitu životního prostředí i svoji životní úroveň.
Cotton in Conversion
Než se pěstitelům bavlny podaří splnit všechny podmínky certifikace a než se jejich půda obnoví a zbaví veškerých nežádoucích pozůstatků konvenčního pěstování, trvá to až tři roky. Toto období je pro farmáře náročné. Přestože už dodržují požadavky na ekologické pěstování, stále ještě nemohou prodávat svoji produkci za vyšší ceny certifikované bavlny. Tchibo je i v této době podporuje a bavlnu od nich odebírá . Ta pak nese označení Cotton in Conversion.
Ověření dodavatelé – spolehliví partneři
Bavlna, kterou Tchibo využívá, pochází převážně z Indie, Číny a Turecka. Víc než polovinu z celkového objemu odebírá pouze od 12 pěstitelů. Díky tomu má přesnější vhled do procesu a může účelně cílit pomoc pro farmáře a sběrače v konkrétních regionech.
V Indii například podporuje fairtradovou asociaci Chetna Organics, která se zasazuje za udržitelné pěstování bavlny. Problémem indické bavlny totiž je, že se až na 95 % plochy sází geneticky modifikované osivo, při pěstování se používají pesticidy a chemická hnojiva, jejichž složky mohou mít negativní vliv na plodnost a těhotenství žen, a proto na mnoha bavlníkových polích nemohou pracovat ženy. Chetna, která podporuje farmáře pěstující certifikovanou bavlnu, pro ně zajišťuje geneticky nemodifikované osivo, vzdělává je v ekologickém pěstování, a na jejich polích tak mohou pracovat ženy, což znamená vyšší příjmy pro tamní rodiny.
Bezchemický proces zpracování
Množství škodlivých chemikálií se používá také při praní a barvení – nejen bavlny, ale i jiných textilií. Problematická jsou třeba barviva obsahující těžké kovy, jedovatý chlór na bělení nebo chrom na činění kůží. Nejvíce ze zhruba 300 zpracovatelských továren se nachází v Číně. Tchibo v rámci programu Detox analyzuje odtokové vody fabrik a hledá pro ně bezpečnější alternativy chemikálií. Loni už bylo 88 % veškerého textilu Tchibo vyrobeno v továrnách s kvalifikací Detox.
Nejlepším způsobem, jak zabránit pronikání nebezpečných chemikálií do vody, je vůbec je nepoužívat. Tchibo na to myslí už při navrhování nových produktů. Například jejich patentovaná impregnace ecorepel® na rozdíl od chemických impregnací neobsahuje perfluorokarbony, které zatěžují zdraví lidí i životní prostředí. Ecorepel je ekologicky šetrná impregnace, která simuluje vodoodpudivý efekt na křídlech vodních ptáků.
Podpora dělníků v továrnách
Tchibo v roce 2008 založilo program WE (Worldwide Enhancement of Social Quality), který se zaměřuje na podmínky v převážně asijských továrnách, v nichž se šije oblečení. Ať už jde o bezpečnost na pracovišti, odpovídající ohodnocení nebo prevenci otrocké práce a diskriminace. Do programu, jehož cílem je za pomoci lokálních expertů garantovat lepší pracovní podmínky i udržitelnost celého dodavatelského řetězce, se už zapojilo 432 továren z Bangladéše, Číny, Indie, Kambodži, Pákistánu, Turecka a Vietnamu. I zde se vše připravuje na míru lokálním podmínkám. V Indii se tak program mimo jiné zaměřil na finanční gramotnost, v Turecku zase na diverzitu a inkluzi. Každá země a každé pracoviště zkrátka potřebuje individuální přístup a společné hledání řešení. Díky propracované partnerské spolupráci pak profitují producenti, obchodníci, planeta i zákazníci.
