Režisér Petr Horký a egyptolog Miroslav Bárta podnikli cestu kolem světa. Během sedmi let projeli třicet zemí a natočili „výpravnou reality show našeho vlastního kolapsu“. Jejich dokumentární film ve čtvrtek vstupuje do kin.
„Všechny civilizace rostly, až dosáhly svého vrcholu a vymizely. Zatím žádná nedokázala fungovat trvale,“ informuje nás film. V dějepise jsme se učili o tom, že civilizace zanikaly a po nich přicházely nové. Ale proč se to dělo a jaké paralely k dnešku při studiu dávných kultur můžeme najít? Dosáhli jsme vrcholu a čeká nás už jen konec? Co by se stalo, kdyby zanikla globální civilizace a už tu nikdo nezbyl? Tyhle otázky si autoři kladli, když vyráželi na svoji velkou filmovou výpravu. Tehdy jejich záměr málokdo chápal. Pak ale přišla pandemie covidu a i největší optimisté si začali uvědomovat křehkost našeho světa.
„Tohle je možná můj poslední cestopisný film. Shrnuji v něm, co jsem za 25 let cestování po celém světě viděl a co se potkává s teoriemi Miroslava Bárty. Procestovali jsme snad 30 zemí, všude natáčeli a já smekám před kameramany, zvukaři a dalšími členy týmu, kteří se nelekli podmínek, do kterých jsem je s touto produkcí vtáhl. Párkrát šlo i lehce o život a já mám radost, že teď už se snad všichni té premiéry dožijeme ve zdraví,“ uvedl režisér, spisovatel a polárník Petr Horký, podle něhož jde možná o největší produkci v rámci moderní české cestopisné tvorby. Během natáčení navštívili jižní i severní pól, Velikonoční ostrovy, egyptské pyramidy i jihoamerické pralesy, setkali se s vědci i se šamany a byli svědky magických rituálů i přírodních divů.
Jane Goodall i Arthur C. Clarke
Petr Horký za svou kariéru natočil přes dvě desítky dokumentárních snímků, které se věnují právě cestování a jiným kulturám. Díky tomu měl také tu čest spolupracovat s mnoha slavnými osobnostmi. Ve své novince tak mohl použít i dříve natočený materiál například s již zesnulým archeologem a mořeplavcem Thorem Heyerdahlem. Ve filmu promluví také vynálezce a legenda sci-fi Sir Arthur C. Clarke nebo bioložka Jane Goodall. „Byly doby, kdy jsem byla přesvědčená, že ještě existuje časové okno, během kterého je možné změnit náš přístup ke světu. Teď už nevím. Nejsem si jistá. Ale mám zůstat sedět s rukama v klíně?“ ptá se Jane Goodall.
Vyznění snímku ovšem nemá být temně apokalyptické. Naopak, přináší šanci na změnu. Pokud se poučíme z historie a budeme jednat.
Archeolog a egyptolog Miroslav Bárta, který se přes třicet let věnuje studiu a srovnávání velkých civilizací, vysvětluje: „Kolaps tak, jak jej chápeme v souvislostech společenských věd, neznamená genocidu, válku a smrt. Je to změna pravidel, hodnot a složitosti systému, který doposud fungoval a najednou ztratil svůj smysl. Když se dnes rozhlédneme, nebude málo lidí, kteří si řeknou, že právě to se děje kolem nás a na celém světě. Ale tak jednoduché to není. Známe sedm pravidel, která popisují koloběh růstu a kolapsu civilizací. S jejich pomocí je budoucnost v našich rukou.“ Svá zjištění loni shrnul v knize Sedm zákonů: Jak civilizace vznikají, dosahují vrcholu a upadají.
„Svět už nikdy nebude stejný jako v době, kdy jsme s filmem začali. Netvrdím, že snad bude bezpodmínečně horší, taky máme podtitul Dobrá zpráva o konci světa, ale to, jak to všechno dopadne, je v našich rukou,“ dodává režisér. „Nic neskončí jinak, než jak sami budeme chtít. Otázkou je, jestli víme, co chceme.“
