Ájurvédské stravování je známé už tisíce let, v jeho zásadách se zrcadlí principy ájurvédské medicíny, které mají podobný cíl – podpořit zdraví těla i mysli. Východní přístupy k wellness se v západním světě čím dál více popularizují. Meditace, masáže, aromaterapie, akupunktura… Bylo tedy jen otázkou času, kdy promluví i do našeho jídelníčku.
Ájurvéda rovná se soulad mezi tělem, duší a přírodou. Jde o sofistikovaný léčebný komplex, který se zrodil dávno předtím, než moderní medicína vědecky potvrdila spojitost mezi zdravím těla a myslí. Staří indičtí mudrcové zkrátka věděli, kde se skrývá lidský potenciál a kde hledat správný klíč ke zdraví. A třeba i k vytoužené štíhlé figuře.
„Ájurvéda je určitě zajímavá proto, že se jedná o několika tisíci lety ověřený systém na zdravý život. Neobsahuje žádné extrémy, nenutí ty, kteří se dají na její objevování, k hladovění, a přitom pozitivně pracuje se zdravím. A samozřejmě i s váhou, protože nadváha, stejně jako podváha, není přirozeným stavem těla, takže při alespoň částečném dodržování ájurvédských zásad stravování si bude tělo držet přirozenou váhu a především bude zdravé a ve své přirozené stabilitě a harmonii,“ popisuje ájurvédská terapeutka Tereza Lindauerová, která stojí za projektem a studiem Zdraví v harmonii.
Skutečně jsme to, co jíme?
Ájurvéda rozděluje strávníky do několika skupin a podle nich servíruje jednotlivé potraviny. Při dělení sází hlavně na vyrovnanost tří základních energetických sil, takzvaných dóš – kapha, váta a pitta. Jejich poměr je v každém těle specifický, nicméně pokud je budete udržovat v harmonii, dovedou vás k dobrému zdraví. Ájurvédská praxe rovněž předpokládá, že jakmile se dostanete do rovnováhy, budete přirozeně prahnout po jídle pro vás nejvhodnějším.
To, do jaké skupiny patříte, pak záleží na typu postavy, typické náladě, úrovni spánku a dalších faktorech.
V kontrastu s mnoha populárními dietami se nabízí otázka, zda je možné se po „ájurvédsku“ stravovat dlouhodobě a zda se hodí pro každého. Ze slov terapeutky Terezy Lindauerové je odpověď jasná. Ájurvéda má totiž oproti „zaručeným light režimům“ jednu obrovskou výhodu – není to dieta. „Nejde o hubnoucí systém, který byste dodržovali dva, tři měsíce, a pak se vrátili ke starým zvykům. Více než o shazování kil v něm jde o zdraví a návyky vedoucí k jeho zlepšení, což ve výsledku samozřejmě může vést ke snížení hmotnosti,“ říká Tereza Lindauerová a dále vysvětluje, proč se tento systém stává pro mnoho lidí celoživotní volbou: „Nemusíte otrocky na sto procent dodržovat všechny možnosti, které ájurvéda nabízí. Důležité je pochopit, jaký jste typ, co je pro vás dobré, a co naopak ne. A také se naučit tato ‚pravidla‘ s různou intenzitou aplikovat – ve stavu menší vyváženosti těla v co největší míře, naopak, je-li tělo i mysl stabilní, můžete třeba trochu ubrat. Záleží na každém jednotlivci, jak a proč si ji pustí do života. Z mé, dnes už letité, praxe si ale myslím, že je to
efektivní systém vhodný pro všechny.“
Co by vám mělo přistát na talíři
Obecně se identifikuje šest hlavních chutí, jež byste ideálně měli zakomponovat do každého pokrmu. Jde o sladkost, kyselost, slanost, trpkost, hořkost a pálivost. Budete-li pravidelně některou z nich vynechávat, zaděláváte si na přejídání nezdravými věcmi a potažmo i na
rozvoj zdravotních obtíží. Tuto chuťovou šestici pak vždy vyvažujte s přihlédnutím na charakter vaší dóši.
Stravování podle jednotlivých dóš
Váta skupina by svou pozornost měla zaměřit na teplé a hutné pokrmy, v nichž bude dominovat sladká, slaná a kyselá chuť. Sladká jídla (celozrnné výrobky, med, sladké ovoce apod.) totiž tělo zklidňují, slaná zvyšují (sůl, slané ryby) chuť k jídlu a kyselá (citrusy,
bobule, nakládané potraviny atd.) zase napomáhají trávení. Špatně stravitelné jsou naopak studené a syrové potraviny a rovněž hodně kofeinu.
Pitta lidé by ve svém jídelníčku měli sázet na studené, těžké a sušší pokrmy, v nichž bude mít zastoupení hlavně sladká, hořká a trpká chuť. Hořká jídla (listová zelenina, brokolice, celer) pomáhají s detoxikací, trpká (čočka, fazole, zelené jablko, granátové jablko) zase vyrovnávají dominantní energii pitta. Redukovat by naopak měli horké a kořeněné pokrmy, fermentované potraviny a alkohol.
Pro kapha osoby se zase hodí teplé, suché a světlé varianty jídel s převážnou trpkou, hořkou a pálivou chutí. Pálivé věci (paprika, česnek, cibule, zázvor) jsou dobré, protože přispívají k pročistění dutin a podporují pocení. Omezit by naopak měly slaná a těžká jídla spolu
s mléčnými výrobky.
Kromě lidí rozdělených do tří kategorií ájurvéda rozlišuje také trojici jídel – sattva, rajas a tamas. Sattva představuje tu nejlepší výživu, kterou můžete tělu poskytnout. Tedy lehké a dobře stravitelné jídlo, jež dodává energii a potřebné živiny. Patří sem ovoce, obiloviny, klíčky, bylinky a koření, přepuštěné máslo apod. Pod rajas se ukrývá strava s vysokým
množstvím bílkovin, logicky zahrnuje především maso či luštěniny, ale dále třeba papriky, lilky, rajčata, brambory, česnek a další. Na druhém konci se pak nachází tamas. Potraviny konzervované, dlouhou dobu skladované, mražené, alkoholické, geneticky modifikované,
průmyslově zpracovávané, zkrátka ta nejhorší možná stravovací varianta.
Komplexní zdravý životní styl
Ájurvéda asi tedy nepřekvapivě vyzdvihuje přirozené, chemicky nezpracované suroviny, které jsou bohaté na vitaminy, minerály, vlákninu a antioxidanty. To samozřejmě podporuje vitalitu a dlouhodobou kondici. Ale není to pouze o stravě, základ zdravého a udržitelného života tvoří i další návyky, jako naučit se trávit co nejvíce času v přírodě, pravidelně se hýbat, dostatečně odpočívat, kvalitně spát a usmívat se!
Možná vás v souvislosti s celým ájurvédským systémem napadá otázka, zda je možné se do něj pustit sami, nebo je vhodnější vyhledat odborníka. „Na to je trochu složité odpovědět, určitě není chyba zkusit aplikovat některá doporučení, která si přečtete v knize. Na druhou
stranu si myslím, že spolupráce s ájurvédským terapeutem je žádoucí, pokud chcete ájurvédu pustit do běžného života. V daném případě byste totiž měli znát svůj individuální typ, který vám terapeut určí pomocí pulsové diagnostiky, diagnostiky dle jazyka, nehtů apod. Také je důležitá individuální práce s klientem, ne všichni jsme stejní, pulsová diagnostika v tomto ohledu napoví zdravotní obtíže, kterými pacient trpí, a mnoho dalších věcí, s nimiž je dobré počítat,“ uzavírá Tereza Lindauerová.
3 hlavní energetické síly
Trojici dóš tvoří kombinace pěti elementů – vayu (vzduch), jala (voda), akash (vesmír), teja (oheň) a prithvi (země). Všechny tři druhy energií nám cirkulují uvnitř těla, přičemž jedna z nich obvykle dominuje.
Váta: Vesmír a vzduch
Kontroluje základní tělesné funkce, včetně mysli, dechu, krevního oběhu a trávení. Do této skupiny většinou spadají osoby štíhlé a energické, které, dostanou-li se do nerovnováhy, mohou bojovat se zažívacími problémy, únavou, úbytkem hmotnosti, nespavostí nebo úzkostí.
Pitta: Oheň a voda
Dóša řídící metabolismus, hormony a trávení. Lidé z této kategorie bývají střední postavy, v nerovnováze se potýkají s vysokým krevním tlakem, srdečními chorobami, záněty nebo zažívacími problémy.
Kapha: Voda a země
Kapha ovlivňuje imunitu, růst svalů a sílu. Lidé z této skupiny mívají obvykle robustnější figuru. Pokud se dostanou do nerovnováhy, mají problémy s kontrolou hmotnosti, zadržováním tekutin, cukrovkou, depresí, alergiemi nebo zdravím plic.
Pravidla stravování
Nejde pouze o to, co jíte, ale jak to jíte. Tady je malý souhrn pravidel, jež se k ájurvédskému způsobu stravování velmi silně pojí.
1. Jídlo si připravujte doma s láskou a z čerstvých surovin. Mělo by vám vonět a chutnat.
2. Věnujte mu svůj čas a plnou pozornost. To znamená – žádná televize, čtení novin nebo zírání do telefonu. Každé sousto pořádně rozžvýkejte.
3. Jezte každých tři až šest hodin. Výjimku tvoří lidé ze skupiny pitta, kteří rychleji tráví.
4. Jezte do polosyta – resp. do tří čtvrtin sytosti. Jinými slovy, neměli byste být hladoví, ale ani ne zcela plní, nebo dokonce přejedení.
5. Do každého jídla zakomponujte všech šest chutí – sladkou, slanou, hořkou, kyselou, trpkou a pálivou. Samozřejmě s přihlédnutím k dané dóše.
6. Hlavním jídlem je oběd, který by měl být také nejvydatnější. Snídaně a večeře podávejte
v odlehčenějších verzích.
7. Nenuťte se do něčeho, co vám nechutná. Zároveň si dopřejte to, co máte rádi. Nicméně pozor na chutě vyvolané špatnými návyky.
8. Nejezte těsně před spaním. Pokud přece jen máte na něco chuť, zkuste si ohřát mléko.
9. Ihned po jídle necvičte nebo nezačínejte s jinou velkou fyzickou zátěží.
10. Pijte vodu o pokojové teplotě v průběhu celého dne. Těsně před jídlem a po něm do sebe nelijte příliš velké množství tekutin.
