Jeho rodiče emigrovali z Československa do Kanady, on se po smrti matky rozhodl živit uměním, vycestoval do Evropy a nakonec se usadil v Praze. Tvoří muraly se sociální tematikou i komerční zakázky pro velké firmy. Nově jsou jeho díla k vidění v hotelu The Mozart Prague.
Svůj styl popisuje jako streetartový impresionismus. Rád pracuje s optickými iluzemi, jeho velkoplošné portréty nemají ostré linie a některé nesou hlubší poselství. Jako třeba mural v pražských Holešovicích, který upozorňuje na problém domácího násilí. To je autorovo osobní téma. Jeho otec byl agresivní vůči němu i matce. David Strauzz proto žil nějakou dobu na ulici a bojoval s alkoholem. Když jeho matka podlehla rakovině, opustil severoamerický kontinent a vydal se zpět ke svým kořenům. V Praze žije už osm let a je jedním z autorů, kteří tvoří pod střechou industriálního prostoru Pragovka ve Vysočanech.
Nyní výtvarně pojal některé prostory historického hotelu The Mozart Prague nedaleko Karlova mostu, kde se v rámci akce Music and Art Courtyard Festival budou celé léto konat koncerty vážné hudby i jazzu nebo swingu.
Co jste udělal pro to, aby se planeta stala lepším místem k životu?
Pro své nástěnné projekty jsem začal používat barvy, které čistí smog. Jsou to ekologické barvy, které se chovají na bázi technologie fotokatalýzy, v podstatě jako les. Každý metr čtvereční se chová jako jeden strom. Když se nanese na zeď, aktivuje se sluncem, a to mi dělá radost.
Co by se od vás mohli ostatní učit?
Snažím se být lepším člověkem, lepším manželem a pak lepším umělcem. V podstatě vědomějším člověkem, který je empatičtější k ostatním lidem a jejich životním zkušenostem. Mým životním cílem je inspirovat ostatní k tomu stejnému.
Co se vám podařilo opravit a nemusel jste to vyhazovat?
Snažím se co nejvíce odpadu ze svého ateliéru zakomponovat do dalších uměleckých děl, abych minimalizoval svou ekologickou stopu. Například v The Mozart Prague hotelu teď můžete vidět v rámci mé letní exhibice obraz, vytvořený z víček od sprejů, které jsem použil.
Jakou věc jste v poslední době dal na charitu nebo poslal zpět do oběhu?
Minulý měsíc jsem daroval obraz charitativní organizaci Cesta domů, která pomáhá paliativním pacientům, kteří trpí nevyléčitelným onemocněním, a jejich rodinám.
Jakou největší zbytečnost jste si kdy pořídil?
Nedávno jsem si koupil nové boty, měl jsem je jednou na sobě a zjistil jsem, že mi nesedí. Každopádně je teď už bohužel nemůžu vrátit.
Kdy jste naposledy jel veřejnou dopravou?
MHD jezdím každý den. Denně jezdím metrem do ateliéru a na schůzky pro změnu tramvají.
V současné době jsem v Bosně, sem jsem se dostal letadlem, vlakem a autem.
Která osobnost, značka nebo kniha by podle vás mohla být inspirací pro ostatní?
Doporučuji spisy spisovatelů, básníků a filosofů Henryho Davida Thoreaua, Alberta Camuse, Franze Kafky nebo Carla Junga.
Kdybyste se stal prezidentem zeměkoule, jaké nařízení nebo zákon byste přijal nebo vyhlásil?
Kdybych se stal prezidentem světa, zakázal bych komerční/ korporátní billboardy a povolil více pouličního umění. Přinutil bych společnosti, které používají plasty a vyhazují odpadky do oceánu, aby za to nesly odpovědnost, a zakázal bych pušky a samopaly pro osobní použití.
Co vám v poslední době udělalo radost?
Můj život mi dělá radost a každý den si to snažím připomínat tím, že si říkám: Jsem zdravý, mám rád to, co dělám, lidé si mě váží za to, co dělám, a nepiju sám.
Kde jsou k vidění vaše nejnovější díla?
V současné době jsem v Tuzle v Bosně, kde maluji veřejnou zakázku, nástěnnou malbu ve městě. Před odjezdem jsem také dokončil nástěnné malby na různých místech historického hotelu The Mozart Prague. První „moderní fresku“ je možné vidět na 400 let starém historickém nádvoří hotelu a druhou na stěnách kavárny. Art exhibice mých ostatních obrazů na tomto místě potrvá až do konce srpna. Pro tyto projekty používám ekologické barvy. Za každou příležitost jsem velmi vděčný.
