Matky s dětmi mají pro sebe v průměru o hodinu času denně méně než jejich partneři. Jak tráví volno, když už ho konečně mají? Jaké mají koníčky a jaké na ně číhají závislosti?
Je teplá letní prázdninová sobota a Vltava kousek za Vyšším Brodem je plná vodáků. Vodní dálnicí se sunou i dva rafty, na kterých se spontánně baví parta žen jednolitě oblečená do růžových triček. Nejmladším je kolem pětatřiceti, nejstarší táhne na padesát. Všechny jsou matky a na holčičí víkend na vodě bez dětí a partnerů se těší celý rok.
„Jezdit společně na vodu jsme začaly před osmi lety, tehdy jsme byly namíchané půl na půl – polovina z nás už děti měla, polovina byla ještě bezdětná,“ vypráví jedna z organizátorek každoroční vody pětatřicetiletá Dana, máma dvou školkových kluků. Jejich dvanáctičlenná sestava se nemění, jedinou omluvenkou je vysoký stupeň těhotenství nebo kojení malého miminka. „Je to jediný termín, kdy se nám podaří sejít se všechny. Přes rok toho máme každá tolik, že dát nás dohromady, je nemožné. Takhle všechny ví, že na konci července se jede voda, žádná si tam nic nenaplánuje.“
Scénář mama plavby je pokaždé stejný. Autobusem dojedou do Vyššího Brodu, kde na ně čekají zamluvené rafty, na kterých projedou trasu až před Český Krumlov, kde přespí ve stanech v kempu. V neděli dojedou do Zlaté Koruny, kde je cíl. „Jsou to dva dny, kdy semeleme páté přes deváté, popíjíme čupita, co si namícháme s sebou do pet lahví, takže jsme pokaždé piclé. V kempu vždycky zhřešíme smažákem, dáme si pár piv, posedíme u ohně a po půlnoci jdeme spát. Tyhle dva dny jsou dokonalý čistič hlavy,“ popisuje Dana a celou dobu jí z tváře nemizí potutelný úsměv. Je úplně zbytečné se jí ptát, jaké má plány na příští červencový víkend.
Nástrahy nukleární rodiny
Rodičovství má řadu úskalí, z nichž ten nejzásadnější je, že na pár let přijdete o většinu svého volného času. Feminismus vybojoval pro ženy hodně dobrého, ale v jedné věci se stále nic převratného neudálo: jako matka máte svého volna mnohem méně než váš partner. V roce 2020 provedla organizace Pew Research Center průzkum mezi rodiči v USA a zjistila, že matky dětí do šesti let tráví denně o hodinu více péčí o domácnost a děti oproti otcům. V České republice podobný průzkum provedl týdeník Respekt v roce 2017 – matky s dětmi do tří let mají průměrně hodinu a půl volného času denně, otcové o hodinu více.
Kvůli tomu, že se často stěhujeme do velkých měst za studiem, následně v nich odstartujeme pracovní kariéru, odtrháváme se od pomoci prarodičů a dalších členů rodiny. Sociologové hovoří o tzv. nukleární rodině (matka, otec a děti), která je opakem širší rodiny, v které se do péče o děti zapojuje větší množství příbuzných, kteří jsou na dosah – utrhnout si tak čas pro sebe je snadnější.
Sítě a jiné závislosti
Od teorie se ale přesuňme do reality. Jak současné české matky tráví svůj volný čas? Jsou tu klasiky, které se opakují napříč generacemi: čtení a sledování seriálů a filmů, jen televizi nahradily streamovací platformy typu Netflix či HBO. Oproti našim matkám ale máme mnohem víc možností, jak vyplnit svůj volný čas, a víc se věnujeme samy sobě. Víme, že je to důležité. Frčí mindfulness techniky, které podporují duševní zdraví, v kurzu je hodně cvičení, někdo potí krev v crossfitu, jiné preferují jógu nebo běhání, které má hlavní benefit v tom, že můžete vyběhnout kdykoliv.
Rodičovskou dovolenou ženy také využívají k profesnímu rozvoji nebo využijí tenhle životní milník rovnou k rekvalifikaci. V tom byla covidová pandemie přínosem, mnoho kurzů je dostupných on-line, což je s malými dětmi značka ideál.
A pak jsou tu sociální sítě, novodobý mateřský fenomén. Před dvěma lety v jednom kanadském průzkumu tamější matky přiznaly, že tráví více času on-line než před rodičovskou dovolenou. Nejoblíbenějšími aktivitami bylo sledování videí na YouTube, sociální sítě, nákupy a hledání informací o mateřství a výchově dětí. Dokonce víc než polovina z dotázaných se vyjádřila, že se cítí být na sociálních sítích závislá. Dominanci internetu při trávení volného času mezi matkami potvrzuje také český průzkum mateřského serveru Modrý koník, kde se k prohlížení webů a sociálních sítí přihlásilo téměř 40 procent respondentek. (Pro ilustraci druhé místo obsadily koníčky jako šití nebo malování s 19 procenty.)
Proč se do online prostoru tak náruživě uchylujeme právě na rodičovské dovolené, je ale pochopitelné. Jako máma malých dětí se cítíte izolována, nejspíš i čas od času osamělá, aktivity kolem dětí a domácnosti dokážou být monotónní a ubíjející. A v telefonu či v tabletu se skrývá rychlé spojení se světem. Sociální sítě jsou relax, ať už jimi pouze scrollujete, nebo se zapojujete do diskuzí. A jsou mámy, které se zde realizují – zakládají mateřské profily a budují si komunitu sledovatelek s vidinou, že díky tomu získají zadarmo věci v rámci spoluprací.
Místo volna výčitky
„Nejlepší čas strávený bez dětí? Wellness s kamarádkami,“ vypálí na první dobrou osmatřicetiletá Magda. Naposledy vyjely ve čtyřech do wellness resortu Maximus v Brně. Za sebou ale už mají návštěvu Sv. Kateřiny nebo Lesní lázně v Čeladné. Rozmazlovací luxus si nemůže dopřát každý měsíc, spíš nejdřív jednou za půl roku, ale o to víc si to užívá. „Ubytování, jídlo a lázně jsou na jednom místě, takže celý víkend řešíte jen, jestli půjdete do páry, do whirlpoolu nebo na masáž, co si dáte k večeři. A hlavně – jsou to místa, kde nejsou děti!“ vyzdvihuje benefity Klára.
Podobně oblíbené jako wellness resorty jsou mezi matkami cvičící víkendy, které se odehrávají v hotelech a penzionech různě po republice. Takové akce něco stojí, ale české matky si je nadělují za odměnu. Našetří si na ně, raději si odepřou i jiná potěšení.
Umět si najít čas jen pro sebe je podle psychologů zásadní. Pokud tedy chcete mateřství ve zdraví přežít a nevyhořet. Nemálo žen má ale v hlavě uloženo, že máma tu má být hlavně pro děti. Ideálně nonstop. Před lety provedli psychologové McLaughlin a O’Brien studii mezi irskými matkami malých dětí. Zajímalo je, jak tráví volný čas – mnoho matek se sice snažilo najít si čas pro sebe, jen se ale dost z nich u toho cítilo provinile, obzvlášť, když měly pocit, že je jejich partner nepodporuje.
Podobné obavy jsou trochu paradoxní, dětem se od rodičů historicky dostává největší pozornosti, jsou středobodem rodin. Navíc když si matka umí utrhnout čas pro sebe, dává dětem pozitivní příklad do života. Ukazuje jim, že mít se rád a věnovat si čas, je pro život fajn.
Když v baru nehoustne dým
„Vyrážet do barů a klubů už mě neláká, asi jsem si je užila dost od dvaceti do třiceti, možná, že jsem tenkrát vypila i většinu toho, co mám do života naděleno,“ přidává svou zkušenost sympatická Veronika, které byste místo jejích třiačtyřiceti tipli o deset let méně. Doma má tři děti ve věku od čtyř do devíti let.
„Možná vypadám mladší, ale i tak bych si mezi dvacetiletými připadala jako jejich matka. Když se s kamarádkami domlouváme na večerní povyražení, vybíráme si fajn restauraci, kde mají dobré víno nebo drinky.“
Roky, kdy člověk po večírku mohl proležet celý víkend, jsou v trapu. S vidinou, že druhý den brzy ráno je vzbudí děti, budou muset fungovat, má většina matek při ponocování v barech nohu na brzdě. A vzácná shoda panuje i v tom, že místo množství vypitého alkoholu si vybírají ten kvalitnější a vypijí ho méně. „Navíc je věk neoblomný. Se čtyřicítkou jsem několik dní po alkoholovém dýchánku nepoužitelná, “ vysvětluje Veronika.
Pravdou je, že pařící mámy se musí připravit na to, že jsou pod větším drobnohledem okolí, než když byly bez závazků. Nálepkujeme je, podsouváme jim, jak by se (ne)měly chovat, když jsou teď matkami. Jako byste okamžikem porodu přišla o právo uvolněné zábavy, odvázat se.
Příliš hluboká sklenička
Když jsme u alkoholu, nejde nezmínit větší míru vzniku závislosti v období rodičovské dovolené. Dát si skleničku je pro řadu matek odreagování po náročném dni s dětmi. Jsou vystavené vyčerpání, stresu, zklamání, izolaci a alkohol je snadné a rychlé řešení, jak se od toho odprostit.
Za jednu skleničku vás nikdo pranýřovat nebude, jen se to někdy zvrtne. Podle studie Ladislava Csémyho z Psychiatrického centra v Praze začala pít pětina českých alkoholiček právě na rodičovské dovolené. Tyto ženy často pijí potají, předstírají, že alkohol mají pod kontrolou.
Takový příběh má za sebou Michaela Duffková, která o svém boji se závislostí na alkoholu nejdříve psala úspěšný blog (získala za něj cenu Magnesia Litera), následně vydala knihu a založila centrum Alkos na pomoc závislým. To vše už jako abstinující. Ale zpátky na začátek jejího příběhu. Michaela porodila krátce po vysoké, a když byly její dceři tři měsíce, dokázala večer po jejím uspání vypít lahev vína. Nezvládala náročné soužití s tchyní a tchánem, manžel ji moc nepodpořil. Pila víc a víc, až došlo k opileckým excesům, třeba když šla na nákup a vrátila se opilá tak, že nevyšla schody ke vchodovým dveřím. Až když dva dny byla pod vlivem nonstop, došlo jí, že je to průšvih. Michaela nastoupila na detox, následovala stacionární léčba.
Z třinácti klientů ji dokončili jen čtyři. Ona byla mezi nimi. Dnes je majitelkou centra, které pomáhá závislým na jejich cestě za abstinencí. Jen tohle by byl happy end, ale tenhle příběh jich má víc. Manželství Duffkových to ustálo, Michaela nedávno přivedla na svět třetí dítě a podle jejího příběhu se točí film.
Kdyby měli v porodnicích rozdávat opravdu smysluplné příručky, ta hlavní by měla nadpis Nezapomínejte na sebe. Protože zábava je legální doping dobré nálady.
