Na akci, která patří tradičně k vrcholu oslav výročí sametové revoluce, vystoupí řada hudebníků a řečníků. Co znamená 17. listopad pro pořadatele Jana Gregara nebo třeba pro Terezu Dočkalovou, která bude s Jindřichem Šídlem Koncert pro budoucnost uvádět?
Koncert pro budoucnost není jen hudební akcí. Snaží se otevírat diskuzi o klíčových otázkách současnosti i toho, co nás čeká v dalších letech.
„Myšlenka na Koncert pro budoucnost vznikla v roce 2016, primárně jako snaha nepustit extremisty na památná místa spojená se sametovou revolucí v Praze,“ vysvětluje mluvčí Koncertu pro budoucnost a jeden z organizátorů akce Jan Gregar.
Tématem letošního ročníku je Člověk. Příroda. Stroj. Promluví k něma sedmnáct řečníků z různých oborů. „Téma symbolizuje bytostně nové výzvy ležící před naší společností. Jedná se o výzvy, které budou určující pro další směřování naší demokracie a svobody. Ať už jde o otázku klimatu, války, silného nástupu dezinformací nebo též zcela nově problematika umělé inteligence. Cítíme, že těmto výzvám není věnována dostatečná pozornost, proto chceme právě k nim přinést větší pozornost.“
Hudební produkci bude žánrově pestrá, jak naznačují i tipy Jana Gregara: „Těším se určitě na Anetu Langerovou, Báru Polákovou, která představí živě i svůj zcela nový song A-E-I-O-U věnující se právě otázce klimatu. Dále určitě kapela Buty, Igor Orozovič, ale postupem času se budeme dostávat i do hodně moderního programu například s Vladimírem 518 ve speciálním projektu se Sifonem z WWW nebo Hello Marcel.“ Program ozvláštní také skladba složená přímo k příležitosti 34. výročí sametové revoluce, kterou zazpívá mimo jiné Sára Vondrášková známá jako Never sol.
Festival svobody
Koncert je součástí celorepublikového Festivalu svobody, který připomíná události sametové revoluce a sdružuje širokou škálu občanských organizátorů. „Již nyní máme přes 50 zapojených měst a obcí a jak to s občanskou společností bývá, program je velmi pestrý, od koncertů, občanských setkání, až po výstavy, divadla, besedy či videoprojekce. Doporučuji kouknout na web Festivalu svobody, kde je přehledně program po městech s interaktivní mapou, v níž každý uvidí, co se v jeho okolí děje,“ uvádí Jan Gregar
A co pro něj osobně znamená 17. listopad a co si z hodnot, které sametová revoluce přinesla, můžeme vzít do budoucna? „I když jsem byl tenkrát batole, pro mě je 17. listopad jedním z nejdůležitějších svátků v roce. Samozřejmě symbolizuje moment získání svobody a start demokratického režimu. Jsem moc rád, že jsem nemusel vůbec zažít minulý režim, a tudíž jsem byl osvobozen od negativní zkušenosti, která by se na mě zákonitě musela podepsat. Zároveň pokud máme udržet zkušenost i vnímání odkazu 17. listopadu, je nutné aktualizovat výročí o aktuální výzvy pro demokratickou společnost, a to nejen kvůli mladé generaci. Proto je pro mě 17. listopad hlavně symbolem, že boj za svobodu a demokracii nikdy nekončí. Nepřijde žádný konec dějin a výhra liberalismu, což někteří na konci 90. let naivně předpokládali. Naopak, přicházejí nové výzvy, kterým musíme čelit, a nevím jak vy, ale já se nechci vzdávat. Naopak chci, abychom byli čím dál úspěšnější zemí, která bude moderní a ve které se nám všem bude dobře žít. Ale bez nás to nepůjde.“
Stejně jako každý rok je Koncert pro budoucnost otevřen naprosto všem a zdarma. Místo vstupného budou mít návštěvníci možnost podpořit akci dobrovolným příspěvkem přes platformu Darujme.cz.
Akce bude i letos živě streamována na sociálních sítích Koncertu pro budoucnost a dalších organizací, můžete ji také sledovat prostřednictvím iVysílání České televize.
ANKETA
Zeptali jsme se vystupujících na letošním ročníku Koncertu pro budoucnost na jejich vztah k 17. listopadu. Jak bychom si jako společnost měli připomínat důležitost svobody, demokracie a míru? A co pro to sami děláte?
Igor Orozovič, divadelní a filmový herec, muzikant
Samozřejmě je důležité slavit výročí. Ale i ta bývají často dogmatizována, zplošťována nebo využívána k něčí propagandě. Beru je spíš jako takové připomenutí témat, která bychom měli zejména na osobní úrovni zkoumat neustále a kriticky. Poznávat historii, nenásledovat tupá hesla a zároveň nezůstat u ohlížení, kdy je po bitvě každý generál, ale myslet na současnost a budoucnost. Nespoléhat na to, že tu demokracii, svobodu a mír někdo udělá za nás. Jinak já osobně mám milion názorů, ale na uspěchanou angažovanost si dávám pozor a myslím, že je dobré vždy hodnotit konkrétní případy, zohledňovat dobový kontext a nevidět věci černobíle. Jinak vždy hrozí zjednodušené extrémní uchopení tématu a to je cesta do pekla.
Tereza Dočkalová, herečka
Jak bychom si měli připomínat důležitost svobody a demokracie? 17. listopad je třeba skvělou příležitostí. Máme ohromné štěstí, že naše revoluce tehdy proběhla bez krveprolití. Spousta národů takové štěstí neměla a nikdy mít nebude. Je to velké privilegium, které je ale potřeba chápat i jako závazek. Mám dojem, že Václav Havel to tak chápal, proto jsme jako stát za jeho časů kladli na lidská práva a jejich porušování velký důraz a myslím, že nás v tomhle ohledu bylo ve světě celkem slyšet. Přeju si, abychom na to uměli navázat. Mně osobně se dotýká, že nejsme schopni všem v republice zajistit stejná práva. Že například queer lidé nebo Romové se u nás stále necítí rovnoprávně. Pussy Riot zpívaly před rokem na Václavském náměstí, že za svobodu je třeba bojovat každý den znova. Jestli to tak necítíme, zůstaňme aspoň citliví k těm, pro které je boj za svobodu dennodenní kruciální realitou.
Rodan, písničkář, finalista národního kola Eurovize
Myslím si, že je to právě o každodenním životě, kterého se svoboda, demokracie a mír nejvíce dotýkají. Sednout si a uvědomit si, že MŮŽU kamkoliv cestovat, MŮŽU cokoliv dělat a MŮŽU být, s kým chci (i když tam je v oblasti manželství pro všechny zatím stále prostor k zlepšení). Ať už chceme nebo ne, tak se tohle všechno dotýká nás a životů, které žijeme. Proto bychom si měli co nejčastěji připomínat, že tomu tak nebylo vždycky.
