„Sám zatím za sebou žádný zákrok nemám, ale až přijde můj čas, půjdu na víčka. Není to jen estetický, ale i zdravotní problém, převislá kůže brání ve vidění,“ říká Alexander Vatľak, plastický chirurg, který se sám těší pověsti jednoho z nejlepších „víčkařů“ v Česku. WHAT zjišťoval, jaké zákroky raději z přesvědčení nedělá a čemu se vyhnout, pokud nechceme vypadat jako umělá verze sebe sama.
Věkový limit na jednotlivé zákroky neexistuje. Občas zdání klame i odborníka. Měl jsem na konzultaci dámu, která si přála facelift, ale rozmluvil jsem jí ho. Bylo jí pod čtyřicet, zdálo se mi příliš brzy. Indikaci jsem neviděl. Za rok ale přišla znova, bylo znát, že je pevně rozhodnutá, a sám jsem byl překvapený, kolik kůže jsme nakonec na sále odstranili. U podobných zákroků samozřejmě není jen pozitivní estetický, ale i psychologický efekt. Když každý den podrobně nezkoumáte kožní nadbytky na tváři, žije se vám lépe.
Zákroků, které z přesvědčení nedělám, je víc. Třeba nitě. Jsou odborníci, kteří jsou na nitě zaměřeni a umějí je dobře, ale když děláte facelift a nacházíte nitě, občas to tropí paseku. Známky stárnutí před faceliftem se dají řešit i jinak. Třeba proti výplním a botoxu, když se nejde přes čáru, nic nemám. Ale pokud je někomu přes šedesát a má úplně vyhlazené čelo, nevypadá to přirozeně. Nikdo z nás věk neschová, umělost bije do očí, výsledek může být komický. Hranice toho, co je krásné a co ne, má každý z nás někde jinde. Osobně mám problém i se zvětšenými rty. Pro mě jsou rty přirozené tak, jak jsou. I malý horní ret je lepší než přehnaně zvětšený.
Mužů v ordinacích estetických klinik přibývá. Poměr žen a mužů odhaduji zhruba 80 procent ku 20 procentům. Muži nejčastěji chodí na víčka, občas na facelift, ale řeší i hubnutí, liposukce a abdominoplastiky. Také si často nechávají upravovat prsa, trápí je zvětšená prsní žláza případně tuk – někdy není na vině jen tloustnutí, žláza se může zvětšit i po lécích. S implantáty pro muže typu bicepsy a břišáky, tedy s něčím, k čemu by měla sloužit posilovna, mám problém. Stejně jako s implantáty zvětšujícími pozadí u žen. Implantát v této oblasti považuji opravdu za hodně kontroverzní, je mi to proti srsti.
Někdy mají klienti nereálná očekávání. Dělal jsem třeba jedné ženě v pořadí už druhý facelift. Přede mnou byla u kolegyně a ta ho udělala skvěle, ale dáma přišla s tím, že by chtěla vypadat stejně jako hned po zákroku před patnácti lety. Takhle to nefunguje, něco podobného žádný plastik neumí. S dobře provedeným zákrokem můžete vypadat jako svoje mladší verze, ale stárnutí nezastavíte.
Estetických klinik je hodně, je to velký byznys. Reklamní kampaň si může zaplatit kdokoliv, jenže jedna věc je nablýskaná recepce a druhá, jak fungují operační sály. Třeba JIP není na některých klinikách standard, sloužící lékař také ne. Pokud plánujete nějaký zákrok, je samozřejmě nejlepší spolehnout se na osobní doporučení. A když ho nemáte, je dobré si předem zjistit, jak vypadá lůžkové oddělení a zázemí kliniky v případě komplikací. Dojde-li k fatálnímu případu, je za tím buď lidský faktor, nebo skrytá vada typu kardiomyopatie, kterou nezjistíte při běžném předoperačním vyšetření. A pak záleží na vybavení kliniky, jak rychle je schopná na podobnou hraniční situaci reagovat. Čím vybavenější pracoviště, tím lepší péče.
