„Kdybych to byla věděla v patnácti…, nebo před prvním sexem, před prvním klukem…“ To je věta, kterou v dospělosti často opakujeme, načež díky životní zkušenosti nebo knize, kurzu či terapeutovi nabereme další kus nezbytných informací, které kdysi v naší sexuální výchově chyběly.
Sexuální vzdělávání dětí a dospělých je obrovské téma a asi všichni se shodneme na tom, že má podstatné nedostatky. Bohužel, většina našich dětí se učí o sexualitě, a tím pádem i o vztahové dynamice primárně z pornografie v on-line světě. Fakt, že to s sebou přináší velká rizika a může to mít dlouhodobé a velmi negativní dopady na pozdější schopnost navazovat vztahy a prožívat zdravou sexualitu, je též dobře doložený.
Jaké je ale východisko? Sexuální výchovu ve školách asi ze dne na den nezměníme. A těch pár neziskovek, které se vehementně snaží v tomto suplovat stát, jednoduše nezvládá pokrýt celou šířku dětské a dospívající populace. Řešením je samozřejmě mluvit s dětmi jako rodiče, respektive nejen jako rodiče, ale obecně jako dospělí zkušení lidé. Děti totiž mají často větší problém oslovit svého biologického rodiče než například tetu, staršího sourozence či kamarádku rodičů, a tak se můžeme snadno dostat do situace, kdy se budeme o intimnostech bavit i s cizími dětmi.
Na jednu stranu je to křehká pozice a možná větší zodpovědnost, na druhou stranu se nám dítě možná dokáže snadněji svěřit. Dospívání je totiž obdobím, kdy začínáme nacházet určitou nezávislost na rodičích, a i proto může být obtížnější jim něco intimně sdělovat. Zároveň se před rodiči můžeme víc stydět, bát se odsouzení či trestu, zatímco u někoho více „cizího“, komu důvěřujeme, mohou být tyto bariéry menší.
Jak mluvit s dětmi o sexu?
Záleží primárně na věku, též na stylu výchovy, nicméně konverzace bude vždy hodně vycházet z toho, jak v rodině žijeme. Pokud děti, což je v dnešní době spíše výjimka, vyrůstají v rodině harmonické, kde si rodiče navzájem projevují lásku i fyzickými doteky, kde sami nemají značné problémy se svým tělem a nestydí se za něj, může to být mnohem jednodušší. Realita dnešní doby je však bohužel spíš taková, že mnoho rodin je sešívaných, dospělí mají emoční krize, krize středního věku, řeší problémy se stárnutím i spoustu otázek týkajících se jejich vlastní sexuality. Málokdo tedy dokáže učit děti jednoduše svým dokonalým příkladem.
K otevřeným konverzacím bývá velmi dobré mít nějakou pomůcku. V dnešní době už existují velmi kvalitní knihy i vzdělávací videa, která pro nás mohu být dobrým odrazovým můstkem. Pokud dítě přijde samo, je to jednodušší – pouze reagujeme na otázky. Jestliže chci jako dospělý toto téma sám otevřít, je velmi důležité se dítěte zeptat, jestli o to stojí. Konverzace by měla být založena na oboustranném zájmu, nikoli vynucená.
A co knihy?
Knížky jsou uzpůsobené věku. Asi všichni si pamatujeme Děvčátka, na slovíčko. Dnes máme i skvělou knihu od organizace Konsent s názvem Děti to chtějí vědět taky. A není zdaleka jediná. Od obrázků či videí tedy můžeme odpíchnout naše vysvětlování biologických souvislostí lidské plodnosti, sexuality a reprodukce.
Zároveň je nesmírně důležité nezapomínat ani na emoční aspekty toho celého. Právě pornografie, ze které často děti a dospívající čerpají mnoho informací, zkresluje biologickou realitu lidské soulože, ale také absolutně pokřivuje, znehodnocuje či ignoruje emoční aspekty. Neznamená to, že každý sex musí vycházet z hluboké lásky. Je však dobré nezapomínat v oblasti sexuality připomínat kontext vztahů a emocí, které s ní souvisí, a řešit nejen fyzický dotek, ale i aspekty toho, jak spolu komunikovat, jak reagovat na odmítnutí, jak se projevit ve chvíli, kdy se mi někdo líbí, jak říct své jasné ne, potažmo jak najít svoje ano a komunikovat ho. To všechno jsou velmi nesnadné úkoly a ani my rodiče je často nezvládáme.
Je nesmírně důležité bavit se i o aspektech antikoncepce či sexuálně přenosných chorob. Bohužel, velmi často při přílišném fokusu na tato dvě témata, která bývají jako jediná vypíchnutá i v sexuální výchově na školách, zapomínáme na klíčové oblasti lidské sexuality, jako jsou rozkoš, radost, smyslnost, vášeň, orgasmy a vlastně celá ta škála důvodů, proč do erotických vztahů vstupujeme, byť zároveň obnášejí určitá nebezpečí.
A co když nás slyší?
Ve chvíli, kdy máme pocit, že dítě slyšelo či vidělo něco, o čem si nejsme jistí, zda bylo vhodné, můžeme se ho na to jednoduše zeptat. Není dobré vyvíjet velký nátlak, pokud o tom dítě mluvit nechce, ale zároveň můžeme dát celou situaci pasivně do kontextu a vysvětlit ji tak v širších souvislostech. Tak se dítě ani nemusí přiznávat k tomu, že něco zaslechlo. K tomuto účelu můžeme také použít nějaké neutrálnější vyjádření, generalizaci nebo příběh, potažmo zase knihu.
Obecně je určitě fajn s dětmi otevřít konverzaci dřív, než si najdou často velmi klamavé a zavádějící odpovědi v pornografii. Též doporučuji dětem poskytnout možnost sáhnout po knihách, v nichž si odpovědi mohou najít samy, nebo je navést na portály, kde mohou zkoumat kvalitnější vzdělávací materiály, které jsou v daném věku vhodné.
Může být též dobré bavit se jako otec se synem a matka s dcerou, a nebo naopak, i když v každé rodině je to velmi individuální. Jestliže je pro nás jako rodiče příliš obtížné tyto konverzace otevřít, můžeme zajít s dítětem na kurz. Výborné kurzy nabízí například Zdravé dospívání a spousta dalších neziskových organizací a spolků, které se zabývají tím, jak zdravě mluvit s dětmi o tom, co je čeká na jejich plodné cestě životem. Díky nim nebudete mít pocit, že jste na to sami.
WHAT EXTRA
Osobní prostor
Zkuste cvičení na testování osobního prostoru. S dítětem se k sobě přibližujeme, dokud neřekne: stop, tady už je můj osobní prostor, do kterého nechci, abys vstupoval. Během těchto jednoduchých her si dítě může nacítit, kde začíná a končí jeho prostor tak, abychom nemuseli tyto otázky řešit až ve chvíli, kdy už jde o fyzický dotek.
