Když stojím v kádi s ledovými hrozny a snažím se z nich i ze sebe vymačkat maximum, je mi jasné, že na cestu za udržitelným vínem jen tak nezapomenu. Ostatně jako na vyprávění rodiny NARUBY.life, zajímavou přednášku o zásadách biodynamického zemědělství nebo dechberoucí výhled na majestátní Chrám svaté Barbory během procházky městem horníků. Právě do rodinného vinařství v Kutné Hoře jsme totiž s členy Asociace společenské odpovědnosti vyrazili na inspirativní a poučnou cestu.
Jak se dá víno vyrábět udržitelně a co vede rodinu, aby prodala většinu věcí a vypravila se v obytném voze za poznáním a životem na ekofarmách? Odpovědi na tyto otázky jsme spolu s členy Asociace společenské odpovědnosti vyjeli hledat do rodinného vinařství Vinné sklepy Kutná Hora. Jelikož smyslem celé akce bylo kromě zábavy také dozvědět se něco o tom, jak šetrně přistupovat k přírodě, asi nikoho nepřekvapí, že nás do cíle vezla společnost FlixBus, jejíž autobusy jsou efektivní především co se týče spotřeby paliva a produkují extrémně nízké množství skleníkových plynů, čímž redukují znečištění ovzduší.
Ochutnávky i biodynamické zemědělství
Ještě, než jsme si začali vychutnávat první sklenku a dechberoucí výhled na Chrám svaté Barbory, představil nám nápady na udržitelné cestovaní zástupce spolku AutoMat, který podporuje veřejnou dopravu a stojí mimo jiné za známým projektem Do práce na kole, kterou by si měl alespoň někdy vyzkoušet asi každý, kdo chce přispět k čistšímu ovzduší. Do práce na kole se totiž snaží motivovat co nejvíce lidí, aby jako dopravní prostředek po městě používali jízdní kolo nebo jakoukoli bezmotorovou formu dopravy včetně běhu a chůze.
Pak už bylo odpoledne zcela v režii Lukáše Rudolfského, pohotového ředitel rodinného vinařství Vinné sklepy Kutná Hora, který nás nejen provedl příběhy opředeným městem, ale především nám popsal výrobní procesy, které předcházejí tomu, než si u dobrého filmu otevřete kvalitní láhev, a ještě nás seznámil nás se zásadami biodynamického zemědělství. To podle Rudolfského stojí na několika důležitých pilířích. Mimo jiné na charakteru krajiny, kvalitě rostlin, přístupu lidí k pěstování révy, a hlavně na péči o půdu. „Při výrobě biodynamického vína respektujeme zásady přírody i například lunární cykly. Půdu nehnojíme chemicky, naopak si vyrábíme podle starých receptů vlastní hnojivo z námi vypěstovaných bylinek. Hrozny sbíráme ručně a pak je ručně lisujeme. Víno necháváme kvasit přirozeně a spontánně bez jakýchkoli zásahů. Jen tak může každá lahev odrážet daný rok a dané místo,” vysvětluje. Vinné sklepy navíc zaměstnávají znevýhodněné osoby, například hendikepované nebo lidi po výkonu trestu.
Z baráku do obytňáku
Perličkou výletu, kde jsme mimo jiné kromě šesti druhů vín ochutnali také celou řadu regionálních potravin, jako jsou nejrůznější sýry, pesta, nebo klobásky, ale byla přednáška šestičlenné rodiny Rychtaříkových. Ta se od běžné české rodiny neodlišuje jen počtem dětí, ale především svou odvahou a vůlí změnit stereotyp svých životů a vykročit z komfortní zóny zajetých kolejí. Sehraná rodinka známá pod jménem NARUBY.life se totiž před rokem se rozhodla obrátit svůj život naruby – pronajali rodinný dům v Praze, pořídili si obytňák a všichni se vydali na cestu po Evropě.
Šestice, která zastávají principy pomalého cestování s dětmi a smysluplného i udržitelného života s šetrným přístupem k přírodě, si veškeré své postřehy zapisuje na jejich rodinném blogu NARUBY.life, který určitě stojí za prostudování. „Díky naší práci po cestě na ekofarmách mají naše děti jiný přístup k potravinám a samy vědí, že jídlo “neroste” v obchodě. Naučily se taky hospodařit s vodou i dalšími zdroji, protože v obytňáku se prostě musí šetřit. Život na cestách nás hlavně naučil trávit spolu čas jako rodina, což jsme předtím i přes všechno snažení prostě nepoznali,” říká Tereza Rychtaříková.
Šlapání vína
Abychom ale nezůstali o nic ochuzeni, na konci inspirativního dne jsme si mohli vyzkoušet také tradiční šlapání vína, což byla jedna z těch věcí, na kterou asi nikdo z těch, kteří se v ledové kádi snažili neudělat si ostudu, nikdy nezapomene. Právě ze šťávy z odrůdy Tramín se pak vyrobí 25 litrů vína. Kromě ochutnání byl také unikátní bylinný extrakt, který se v koncentrovanější podobě používá k hnojení – mimo jiné po něm sahají i profesionální fotbalové stadiony na hnojení svých trávníků, a to od pražské Sparty až k olomoucké Sigmě.
Pokud se tedy do města s bohatou historií chystáte na výlet, určitě by vaše cesta za poznáním měla vést i do nádherných prostor kláštera svaté Voršily, kde se nachází nejen vinotéka, ale také dvě degustační místnosti pro pořádání ochutnávek pro menší i velké skupiny.