Karolína Stryková je ilustrátorka a grafička, která se svým mužem Teodorikem Menšlem založila značku In August Company. Inspiraci často čerpají na cestách, hlavně u moře. Jejich prvními produkty bylo tričko s potiskem a keramický hrníček. Dnes vytvářejí hlavně věci do domácnosti a do kuchyně ze dřeva, keramiky a textilu. Jejich produkty také docela cestují, jak na focení, tak k zákazníkům ze zahraničí.
„V poslední době řešíme hlavně spolupráci se zahraničními obchody,“ říká Karolína. „Našli jsme zákazníky v concept storech i mimo Evropu. Od začátku máme jednu klientku, která má naše věci ve svém obchodě v Tokiu. Potom je to takový krásný concept store v Londýně, dodávali jsme i do jiných míst v Anglii a právě jsme začali spolupráci s design shopem v Portsmouthu na jihu. Máme nového odběratele v Soulu, na jihu Francie, řešíme možný odbyt v Americe a spolupráci s jednou kavárnou v Kanadě… Vlastně nás ten záběr překvapil. Vždycky, když si nás objedná někdo kdoví odkud, ptáme se, prosím vás, kde jste na nás přišli? A z 99 procent je to Instagram. Je úžasný na propojování. Na internetu naštěstí nejsou hranice.“
Při rozhovoru sedíme před jejich showroomem v klidné ulici pražských Dejvic. Za modře orámovanou výlohou jsou vidět keramické mísy a vázy, uvnitř potištěné polštáře nebo časopisy a knihy, které si Teodorik vozí ze zahraničí.
Co si na cestách kupujete vy?
Vozím si suvenýry v rámci věcí do domácnosti – přesně to, co si člověk může odnést od nás. To samé vyhledávám na cestách. Většinou si vozím hrníček. Teď už se mi hodně prohýbají police v kuchyni, proto už si většinou vozím jen po jednom kusu. Často je to od nějakého studia, které mám vyhlídnuté, nebo navštívím konkrétní showroom. Teď z Mallorky jsem si třeba přivezla keramiku, kterou jsem vůbec nečekala, že tam potkám. Hodně ráda si vozím i něco z blešáku.
Hledáte tam inspiraci?
Cestujeme pro inspiraci a aby nás to vytrhlo z běžného rytmu. Člověk potká lidi, kteří mu řeknou nebo ukážou něco zajímavého, pak zase můžeme nahlédnout to naše fungování trochu jinak. Jezdíme za inspirací pro In August Company, ať už je to jenom to, že jedeme k moři a tam sedíme někde na pláži, nebo jsme ve městě, kde potřebujeme navštívit podobné koncepty a designéry a vidět zase, jak to dělá někdo jiný. Tak proto cestujeme. A za jídlem.
Kam se rádi vracíte?
Minimálně od té doby, co žiju s Teodorikem, se vracím do Dánska. Každý rok aspoň jednou, někdy se nám to podaří i dvakrát a začali jsme to spojovat s jižním Švédskem. Teď to opět máme v plánu, protože tam jsou určitě místa, kam máme potřebu se vracet, a i když si to neplánujeme, stejně nás to tam přitáhne. Než jsem měla možnost se tam podívat, nevěděla jsem, že mám tak moc ráda Severní moře. Je tam míň lidí a i v létě je docela studené. Ráda hledám ten kontrast mezi severem, kde je všechno takové čisté, uhlazené, hezké a je tam klid proti tomu, když člověk jede na jih Itálie a tam je to zase rušné a busy a málokdy je na pláži sám. Chtěla bych se vracet na Korsiku, ale to se nám teď úplně nedaří. A pak se ráda vracím na Vysočinu, i když to pro mě není cestovatelský zážitek, tam se vracím domů.
Na Vysočině vznikají i některé vaše produkty, že?
Svůj první ateliér jsem měla v Havlíčkově Brodě, už v té době jsem měla značku Paragraph Paper & Graphics, šila jsem tašky a měla jsem svoji malou knihařskou výrobu. Tehdy jsem musela spolupracovat s někým, kdo mi pomáhal s šitím. Proto už jsem tam měla kontakty na jednu chráněnou dílnu a jinou sociální dílnu, kde jsem předtím také pracovala. Když jsme začali s In August Company, bylo pro mě úplně přirozené nechat si výrobu tam. Měli jsme další kontakty třeba od rodiny a bylo to pro mě snazší než hledat výrobce v Praze. Teď už jsme se rozrostli i mimo Vysočinu, ale vždycky jsem si říkala, že si tam musím nechat aspoň část práce, ať se nevracím jenom za rodinou nebo za babičkou, ale ať mě to nutí jezdit tam častěji.
Ve vaší tvorbě ale kořeny z Vysočiny moc nevidím. Spíš to tou modrou barvou a motivy připomíná Středomoří. Je to záměr?
Když jsme tady malovali rámy výlohy, lidi, kteří chodili kolem, se právě často ptali, jestli jsme řecký obchod. Proč by modrou barvu mohlo mít jen Řecko? Ale určitě je pro nás, my se tím netajíme, obrovskou inspirací Apulie, jižní Itálie. V interiéru showroomu jsme se zase inspirovali architekturou Césara Manriqua na Lanzarote a snažili se vzít si i něco ze španělské estetiky. Zároveň máme rádi čistý skandinávský design, kde není třeba všechno úplně nové, ale má to ducha, a to všechno jsme se snažili propojit do naší eklektické roviny.
Dost vašich produktů je nafocených u moře. Jezdíte je tam fotit cíleně, nebo míváte něco u sebe a vyfotíte to během dovolené, kde se vám zrovna líbí?
Obojí. Nemůžu říct, že je to vždycky náhoda. U nás jsou smyté hranice toho, kdy máme dovolenou a kdy pracujeme, kdy člověk tvoří a kdy má volno. Rádi produkty zasazujeme do prostředí, které se nám líbí, je jim přirozené, a když tvoříme, neomezujeme se na to, že produkty musí sedět na lavičce tady ve Stromovce. Chceme, aby to mělo atmosféru. Často je to třeba plážová taška nebo věc, která se hodí do určitého prostředí, a to oblíbené prostředí je pro nás často u moře. Snažíme se našim zákazníkům a lidem, kteří nás sledují na Instagramu, zprostředkovat pocit, který je nám nejpříjemnější, je krásný a léčí duši. A to pro nás představuje horizont moře.
Kreslíte si na cestách?
Ano. Vždy se snažím brát si na cesty skicák. Párkrát jsem to neudělala a měla jsem pak hrozné svrbění, protože mi to tam chybělo. Občas si na cestě koupím jiný sešit nebo třeba super pero, ale od minulého roku si skicák beru a dávám si úkol, že ho musím pokreslit. Je to pro mě dobrý mechanismus a cvičení. Zaznamenám věci, které tam na mě působí. Občas se stane, že celý týden nemaluju, a pak si řeknu, teď bude den, kdy to ze sebe všechno dostanu, vezmu si na pláž inkoust, tužku nebo pero a pak z toho třeba rok doma čerpám a vycházím.
Naše poslední kolekce často vznikly právě na cestách a u moře. Snažíme se to sdílet i na Instagramu a na webu. Začali jsme sérií Lozari Beach Faces a ty kresby vznikly právě na korsické pláži Lozari, která byla nádherná. Minulý rok na Designbloku jsme potom představili plakáty ke kolekci, která se jmenuje Embracing The Craft, ta zase vznikla na jiné pláži ve Švédsku. Vždycky to jsou pro mě energeticky silná místa a momenty, kdy se snažím to hezké uchovat na papíře. Sama se pak do těch pocitů ráda vracím a ráda je předávám lidem, aby z toho taky kousek mohli mít.
Chystáte se přes léto k moři?
Chystáme, ale uvidíme, kam nás to zavede. Nejsme moc schopní plánovat dopředu a minulé dva roky ukázaly, že i když člověk plánuje, můžou se plány změnit. Rádi bychom se vrátili co nejdřív na Mallorku a určitě se vrátíme na sever. Teď pracujeme na kolekci nových tašek a ty budou potřebovat vyjet někam za pískem a mořem. Těm to přeju, byla by škoda nechat je doma.
