Udržitelnost a architektura se v posledních letech propojují čím dál tím více. Není tak divu, že se studia i ekologičtí vizionáři předhání v tom, jak co nejefektivněji chránit přírodu, a ještě přijít se zajímavým designem i širokým využitím budov. Není tak výjimkou, že se ke stavbě pozoruhodných objektů dnes využívají například džíny nebo konopí. A víte, jaké jsou originální tuzemské zelené budovy?
Ekologie v architektuře už dnes není ničím neobvyklým. Naopak je už nějakou dobu pro hodně společností a firem prioritou, aby jejich sídla nenarušovala přírodu a během výstavby řeší jejich energetickou náročnost, hospodaření s vodou, použití recyklovaných materiálů nebo třeba uplatnění zeleně na střeše. Jedny z nejzajímavějších zelených budov světa jsou například Toronto Tree Tower nebo singapurský Park Royal Hotel Pickering, jak jsme už uváděli v textu o nejzajímavějších zelených budovách světa.
Lokální materiály i kolektivní duch
Ti, kdo už jsou v udržitelném smýšlení ještě dál, řeší například i to, aby nová výstavba nejen negativně neovlivňovala životní prostředí, ale aby přírodě také trošku pomáhala. Právě tomuto trendu se v zahraničí přizpůsobuje stále větší množství staveb. Za zmínku stojí například i sídlo Bullittovy nadace v Seattlu. Právě tento americký architekt, který tvoří v duchu takzvané živoucí architektury, totiž ve svých návrzích nezohledňuje pouze použité materiály, ale také právě to, aby přírodě její funkce pomohly. Tato budova tedy vytvoří víc energie, než nakonec sama spotřebuje. Obdivovat v ní můžete například kompostovací záchody nebo fakt, že budova sama ovládá okna nebo reaguje na aktuální teplotu v pokojích.
Dalším zajímavým způsobem, jak k udržitelné architektuře přistupovat, je třeba možnost využívání lokálních materiálů a budování kolektivního ducha, jak to dělají například jedinci z belgické architektonické kanceláře BC architects ve spojení s neziskovou organizací BC Studies. Ti po celém světě staví udržitelné skvosty a velkou slávu si získali například za projekt knihovny, která je součástí školy pro neslyšící děti v Burundi. Objekt, který skvěle zapadá do prostředí, je vyzděn z cihel vyráběných přímo na místě hlíny a sušených na vzduchu. Na omítky byl využit místní jíl a dřevo. Také z místních zdrojů. Ve městě Edegem zase vybudovali vzdělávací centrum Bioklas Fort vestavěné do interiéru bývalého skladiště na území pevnosti z 19. století. I tady talentovaní architekti využili nepálené cihly z místní hlíny, které vyrobili během veřejného workshopu a omítka byla namíchána z konopné směsi.
Izolace z recyklovaných džín
Je ale důležité říct, že podstatné je myslet na ekologii nejen při stavbě nových budov, ale zakomponovat udržitelné prvky i do těch stávajících. Skvělý příklad zmínil například magazín Forbes, když se zabýval rezidencí na Summer Road v Cambridgi. Ta byla postavena v roce 1924 a probíhá v ní experiment vedený harvardským profesorem architektury Alim Malkawim, ředitelem univerzitního Centra zelených budov a měst. Stěny domu jsou tam například plněné izolací z recyklovaných džín a díky zvětšeným oknům a světlíkům není třeba až do setmění zapínat svítidla. „Dvě stě osmdesát pět senzorů neustále sleduje vše od zatížení elektrických zástrček přes hladinu oxidu uhličitého až po počasí venku. Jmenuje se HouseZero, což značí, že produkuje nulové emise uhlíku a nevyžaduje téměř žádnou elektrickou energii z rozvodné sítě pro vytápění ani chlazení,” uvádí se v textu s tím, že renovace trvala 12 měsíců a pro Malkawiho jde jen o první krok v komplexním porozuměním chování budov a pomocí dat sesbíraných v HouseZero hodlá vytvořit software, který umožní takové domy budovat a zpřístupnit tak technologii ekologizace budov široké veřejnosti.
Zajímavé české zelené budovy
Co se týká tuzemských objektů postavených v udržitelném stylu, tak v roce 2019 byla otevřena první certifikovaná šetrná budova u nás – centrála ČSOB v Radlicích. Stavba, která má certifikaci LEED na úrovni Gold má například automaticky řízené úsporné osvětlení a k zavlažování střešní zahrady používá dešťovou vodu. A jaké jsou další povedené tuzemské budovy, které myslí na životní prostředí?
LIKO-Noe
Slavkovský objekt s působivou zelení na fasádě podle slov jeho tvůrců ukazuje, jak budou kancelářské budovy vypadat v budoucnosti. Spojuje interiér s exteriérem, moderní materiály s přírodou. Odráží řemeslnou preciznost, technologickou vyspělost, funkčnost a smysl pro detail. Do segmentu montovaných objektů vnáší principy robustních budov starých časů a zároveň obnovitelnosti. Budova totiž pracuje jen s energiemi z přírodních zdrojů. Hlavním zdrojem energie je tedy tepelné čerpadlo země/voda, které využívá jako primární zdroj energie zemní kolektor. Dále LIKO-Noe umí například zachytit a opakovaně použít veškerou vodu, která je v něm použita. A to jak vodu dešťovou, která je zachycována v retenčním jezírku, tak i vodu odpadní, kterou dokáže díky kořenové čističce odpadních vod předčistit.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Palác Křižík II
Stavba nového sídla firmy Seznam.cz, označovaného jako Palác Křižík II, byla zahájena roku 2010 a probíhala dva roky. Po dokončení se sem přesunula část zaměstnanců z původního sídla – Paláce Křižík I, který stojí jen o pár metrů vedle a s novou budovou je propojen průchodem. Součástí šestipatrového komplexu Paláce Křižík II jsou kromě kanceláří také posilovna, horolezecká stěna, odpočinkové zóny v patrech či střešní terasa. Jednou ze zajímavostí je například odlišné barevné ladění jednotlivých pater. Jelikož je budova postavena v duchu ekostylu, najdete zde nejrůznější technologie a materiály přátelské k životnímu prostředí. Například PET lahve byly nahrazeny fontánkami, využívají se termoregulační vlastnosti instalovaných technologií jako bílé panely na budově a zelená střecha navíc snižuje nároky na topení i klimatizaci, zadržuje vodu ze srážek a eliminuje hluk a nečistoty v kanceláří. Budova získala v roce 2013 Cenu primátora hl. m. Prahy u příležitosti 7. ročníku Dnů stavitelství a architektury, a to za vytvoření dostatečně univerzální, a přitom velmi přizpůsobivé administrativní budovy se zřetelem k energeticky úspornému řešení.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Visionary
Holešovická budova Visionary je tuzemským pokladem. V tuto chvíli je druhou nejzelenější kancelářskou budovou ve střední Evropě a drží certifikaci LEED Platinum i WELL Gold certifikaci zdravé kanceláře. Například svícení v budově zajišťují úsporná LED svítidla s automatickými čidly, k zalévání střešní zahrady se používá dešťová voda, kterou se zachycuje a uchovává v nádrži v suterénu a z ekologického hlediska má o více než čtyřicet procent menší spotřebu elektrické energie oproti běžným budovám, jelikož funguje na zelenou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů, konkrétně větru a biomasy. Visionary tedy skvěle kombinuje zdravé pracovní prostředí s neotřelým designem a moderními vychytávkami. Mezi největší chlouby pak patří zejména střešní běžecká dráha, zahrada s hřištěm nebo open air kino.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Butterfly Karlín
Kancelářský komplex v Karlíně tvoří dvě šestipodlažní budovy a z ptačí perspektivy připomíná motýlí křídla. Budovy se zelenou fasádou, která je největší ve střední Evropě, mají certifikát BREEAM Excellent označující energetickou úspornost a trvalou udržitelnost stavby. Celoprosklenou fasádu pokryje více než 1 400 m2 živé vegetace, na níž je okolo šedesáti tisíc rostlin a která byla zvolena s ohledem na místní klima i střídání ročních období. Kromě své estetičnosti jsou tyto vertikální zahrady s důmyslným systémem automatického zavlažování a hnojení také praktické. Snižují totiž prašnost, regulují vlhkost vzduchu i teplotu fasády.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
