Patnáct staveb a rekonstrukcí nominovaných na Českou cenu architektury je veřejně přístupných. Možná máte některou z nich za humny. A možná vás některá zláká k návštěvě. Už jste byli třeba na hradě Helfštýn? Projekt jeho rekonstrukce se stal vítězem letošního, již šestého ročníku a už začátkem podzimu byl oceněn i v soutěžích Interiér roku a Stavba roku.
Helfštýn v novém kabátě
Ruiny hradu mohou být pro někoho vzrušujícím výletem do minulosti, pro jiného představou toho nejnudnějšího rodinného výletu, ale pro architektonický Ateliér-R byly velkou výzvou, jak do areálu renesanční památky v rámci rekonstrukce vměstnat moderní prvky, a vše to navíc provést s velkým respektem a snahou o maximální zachování původního charakteru celého objektu. Miroslav Pospíšil a Martin Karlík hledali nejen optimální způsob zastřešení paláce Helfštýn, ale i přiblížení jeho historického vývoje návštěvníkům ve všech jeho původních úrovních. Právě proto je napadlo vložit do historické stavby současné elementy a propojit tak přízemí s vyššími podlažími paláce, která byla dosud veřejnosti nepřístupná. Provedli to nenásilně, využili již existujících otvorů palácového torza. Díky tomu je na první pohled srozumitelné, které části hradu jsou původní a které nové (hradu, který je hned po Pražském považován za druhý největší v České republice a je jednou z nejnavštěvovanějších památek v olomouckém kraji).
Porota ČCA ocenila na realizaci především to, že se hrad Helfštýn po rekonstrukci stal prostorem otevřeným různým způsobům využití a funkcím, kde vznikají malebná místa a zákoutí, prostorem k prozkoumávání a objevování, a to prostřednictvím netriviálních (a částečně labyrintových a nečekaných) sledů místností, průchodů, vyhlídek, otevřených oken a teras, z nichž lze krajinu a okolí pozorovat a vnímat. Na projektu rekonstrukce je patrný precizní analytický a kritický přístup, díky němuž si autoři mohli dovolit radikální, ale zároveň citlivý vstup.
Nejde o banální rekonstrukci minulosti. Architekti kromě statického zajištění stavby, revize rozvodů a technologií i sanace prvků neměli jednoduchý ani první, zdánlivě jednoduchý úkol – zastřešení hradního paláce. Památkáři totiž stanovili podmínku, že se musí zachovat torzální charakter objektu a také, že zastřešení má být provedeno pouze zčásti a bez navýšení objemu stavby. Nebylo tak možné, aby vyčnívalo nad úroveň obvodového zdiva. Pro
zastřešení tedy byly nakonec zvoleny skleněné střechy na ocelových nosnících. Pro konstrukce schodišť, lávek a parapetů byl zase vybrán materiál Corten, který umožňuje řízenou korozi a vhodně doplňuje charakter původních konstrukcí. Objevují se tu i další materiály – nerezová ocel a v přízemí paláce prohlídkovou trasu tvoří chodníčky z leštěného
betonu. V hradním paláci tak vznikla celá atraktivní návštěvnická trasa, která umožňuje se zajímavou formou seznámit nejen se samotnou stavbou, ale také s okolím hradu, i archeologickými nálezy objevenými na místě. V jednotlivých místnostech jsou také umístěny
skleněné panely, které popisují jeho celý historický vývoj i specifika jednotlivých artefaktů, které jsou v rámci nové expozice vystaveny. Takže vám garantujeme, že rodinný výlet na hrad Helfštýn rozhodně nudný nebude.
Nejlepší česká architektura
Co bylo při debatách mezinárodní poroty ČCA rozhodující, byla reálná návštěva 30 lokací a objektů, které se dostaly do nejužší nominace. „Několikadenní cesta po Čechách a Moravě představovala výsadu a jedinečnou možnost, jak poznat a pochopit architekturu a místa prostřednictvím zážitku zpomalení, kolektivní reflexe, a nakonec jednomyslného výběru
a rozhodnutí,“ vyjádřili se její členové.
A fantastické je, že podobnou cestu za nejlepší českou architekturou si můžete naplánovat i vy. Z třicítky nominovaných projektů je totiž veřejně přístupných rovnou polovina: rozhledna Králičák, vyhlídka Špička v Tanvaldu, útulna Jenga v Rokytnici nad Jizerou, upravený tubus větrné elektrárny v Novém Hrádku, revitalizované Kostnické náměstí na pražském Žižkově, chodba Momenty dějin spojující starou a novou budovu Národního muzea, přestavba menzy koleje 17. listopadu Fakulty humanitních studií UK, nový pavilon občerstvení na Výstavišti, nová Trojská lávka a lávka na Farských humnech ve Žďáru nad Sázavou, brněnské ústřední autobusové nádraží Zvonařka, kostel blahoslavené Restituty a komunitní centrum Židlochovice, městská hala Modřice a zvířecí krematorium Věčná loviště v bývalém vojenském areálu Žižice – Drnov. Plán víkendových výletů na dlouho dopředu!