Lara Bohinc, původem z Lublaně, žije a tvoří v Londýně, kde má svůj showroom. Inspirují ji realistické obliny ženského těla, nebeská tělesa, ale třeba i cukrařina.
Ze Slovinska se vydala studovat na londýnskou Royal College of Art a posléze se stala konzultantkou pro luxusní značky, včetně Montblanc, Gucci a především Cartier. V roce 2016 si založila své vlastní studio a pustila se do navrhování nábytku, doplňků a limitovaných objektů, příležitostně se věnuje i interiérům.
„Začalo mne nudit produkovat kousky, které mají vždy stejnou funkci, jsou vyrobeny ze stále stejných materiálů a musí být lehké. Teď mě opravdu baví, že mohu pracovat s keramikou, textilem, dřevem, mramorem, kovem a celou řadou materiálů, k nimž jsem předtím neměla přístup. Jako designérka mám mnohem větší svobodu,“ vysvětluje Lara s úsměvem své radikální rozhodnutí.
Pro její rukopis je typické, že předměty nekoncipuje jako homogenní tvary, ale jako komprimáty několika pospojovaných prvků (ne doslova slisovaných). Dekonstruuje geometrické formy, znovu je prostorově seskládává, a to za použití těch nejlepších materiálů. Dlouho platilo, že většina jejích designů je jako básnický oxymóron – jsou výrazné, a přesto lehké, grafické, a přesto plynulé, hranaté, a přesto ženské. Jejím prvním nábytkem byl kinetický stůl Solaris, představený na výstavě Tapeta „Handmade“ 2014 v Miláně. Úspěch tohoto kusu vyústil v další kolekce, několik z nich bylo inspirováno planetami, orbity, Měsícem a dalšími vesmírnými entitami a úkazy.
Před dvěma lety se však ve tvůrčím stylu Lary Bohinc odehrál výrazný posun směrem k měkčím zaoblenějším a kulatým tvarům, které jakoby člověka objímaly. Není tajemstvím, že změna souvisí s lockdownem a větším časem na sebereflexi, který najednou designérka měla. Dostala prostor na návrat k sobě samé, k podstatě ženství. Za prvního lockdownu vznikla kolekce Afternoon Tea a její inspirací se stala cukrařina. „Začala jsem doma hodně péct. Když děláte hodně dortů, chcete, aby lidé přišli a snědli je. Chcete vděčné zákazníky! Takže pro mě celá tato práce symbolizuje tehdejší nenaplněnou touhu být s jinými lidmi. A byla také pokusem vytvořit objekty, které vás fyzicky obejmou.“ Křeslo Kissing Armchair odkazuje na zmrzlinový pohár, konferenční stolek Profiterole nepotřebuje vysvětlení, nohy psacího stolu Kipferl mají připomínat dlouhé piškoty.
Vrcholem tohoto autorského zvnitřnění je její poslední kolekce Peaches. Je oslavou ženství a ženského těla. Křeslo Big Girl, křeslo Derrière a puf Peachy – každé představuje jiné objímatelné torso ženské postavy. Evokující ženská ňadra nebo pozadí. „Ženské tělo bylo vždy zdrojem inspirace v umění, fotografi i a designu, ale často s nerealistickým pohledem na to, jak ‚má‘ vypadat. Chtěla jsem tyto obrazy korigovat vlastním pojetím, vlastními formami, které oslavují každou naši smyslnou křivku, záhyb, oblinu.“
