Originální díla Isaaca Newtona, největší dalekohled v Číně i pozoruhodné meteority, které spadly na povrch Země. To je jen zlomek z toho, co můžete vidět v největším planetáriu světa, které se už tento týden otevře v Šanghaji. Impozantní muzeum astronomie, za jehož realizaci architektonická společnost Ennead Architects sklízí obrovské uznání, zabírá plochu 39 tisíc metrů čtverečních a jeho výstavba trvala téměř pět let.
Tento týden se v Šanghaji schyluje k velké události. Jak informoval server designboom, už v sobotu tam totiž bude slavnostně otevřeno největší astronomické muzeum na světě. To bude schopno přijmout až šest tisíc lidí denně a zabírá plochu 39 tisíc metrů čtverečních, což je prý zhruba polovina rozlohy pařížského Louvru. Za vzhledem budovy, která shora připomíná dvě spojené oběžné dráhy, stojí uznávaná architektonická společnost Ennead Architects. Monumentální muzeum je pak navrženo bez pravých úhlů a má odrážet geometrii vesmíru i jeho dynamiku. Futuristická stavba má podle jejích tvůrců oslavovat kontinuum času a prostoru a zvyšovat povědomí o našem základním vztahu ke slunci i pohybu Země. Inspiraci pro svůj design pak prý architekti čerpali z „problému se třemi tělesy“ ve fyzice a složité choreografie vytvořené gravitační přitažlivostí více těles ve sluneční soustavě. Výsledkem je tak moderní budova, která odráží bohatou historii čínské astronomie i budoucí ambice čínského programu průzkumu vesmíru.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Chůze po Měsíci a meteority
Planetárium tvoří dva dómy, v nichž budou umístěny projekční sály pro představení. V observatoři se pak budou moci lidé pomocí profesionálních optických zařízení potěšit třeba i slunečními skvrnami nebo erupcemi. Pozorování totiž bude probíhat pomocí největšího dalekohledu mezi astronomickými muzei Číně nebo speciálního slunečního dalekohledu. K vidění pak budou i některé pozoruhodné meteority, které dopadly na různé části Země, jsou například meteorit Naqu (2020) z Číny, Sikhote-Alinský meteorit (1947), Čeljabinskský meteorit (2013) z Ruska nebo Barringerův meteorit z Ameriky. Nová astronomická pobočka Šanghajského muzea vědy a techniky nabídne návštěvníkům také přímý kontakt se skutečnými astronomickými jevy pomocí rozšířené reality, virtuální reality, biometrie a umělé inteligence. Kromě zážitku z chůze po Měsíci jsou ale pro milovníky vesmíru připraveny také desítky artefaktů a originálních děl, včetně těch od Isaaca Newtona, Galilea Galileie nebo Johannese Keplera.
