Po dlouholeté informační masáži, že nesmíme vycházet na slunce nenamazaní, se rojí názory, že klasické opalovací přípravky škodí našemu zdraví i přírodě. Je to pravda? A pak je tu další otázka: Jsou minerální a bio opalovací přípravky opravdu účinné, nebo je to zase jenom kachna?
Stačí mi se podívat na složení výrobku a často lahvičku ani neotevřu. Když jsem si nedávno zapomněla „svůj“ opalovací přípravek a půjčila si od kamarádky klasický sprej na opalování, připadala jsem si, jako bych na sobě měla lepidlo.
Konvenční, nebo přírodní?
Opalovací přípravky se dělí na dva typy podle druhů filtrů: na chemické a minerální. Ty první díky nano částicím fungují v hloubce pokožky, kde s ní zareagují a chrání ji tak před slunečními paprsky. Na to, aby poskytly plnou ochranu před sluncem, však potřebují pracovat aspoň dvacet minut. Jejich výhodou je, že mají skvělé textury, které se hned vsáknou a příjemně voní. Často mohou obsahovat také látky, jako jsou oxybenzon, oktokrylen či směsice parabenů. První dvě zmíněné chrání pokožku před poškozením UV paprsky, parabeny zabraňují množení bakterií v přípravku. Ale… „Vědecké studie dokázaly, že zmíněné látky způsobují kontaktní dermatitidu, navíc se pokožkou vstřebávají do organismu. Oxybenzon pak narušuje činnost hormonů a vypadá to, že jde o podobně problematickou látku jako DDT. Kontaminace oxybenzonem je děsivě vysoká: při jedné studii se vyskytoval u 96,8 procenta zkoumaných osob,“ říká odbornice na přírodní kosmetiku z obchodu Green Wave Sára Goldbergerová.
Když krém pracuje jinak
Minerální filtry jsou na přírodní bázi a na povrchu pokožky vytvoří díky složení s pigmenty – oxidem zinečnatým a oxidem titaničitým – ochrannou vrstvu, přes kterou UVA a UVB paprsky neproniknou do pokožky. Mají mnoho výhod, ale je nutné počítat s tím, že mnohdy fungují jinak, než jste zvyklí. Přírodní složení nedráždí kůži, proto je výborně snáší i velmi citlivá a alergická pokožka. Fungují okamžitě a nemusíte tedy čekat, až s kůží zareagují. Za nevýhodu se dá považovat, že právě minerální složky jsou často na kůži vidět a vytvoří na ní bílou vrstvu. Mají totiž jinou strukturu než chemické přípravky (jejich textury nejsou v nano kvalitě). Mnohé značky s tímto ale problém nemají a je lepší nechat si přípravek doporučit.
Duha na hladině
Stačí si jen u nás v Česku zajít v létě k rybníku a na povrchu hladiny plave vrstva, která hraje všemi barvami. Jsou to opalovací přípravky, které se dostaly z kůže do vody. Když si spočítáte, kolik lidí se po celém světě chodí koupat, na tragédii je zaděláno. Odhaduje se, že každoročně oceány pojmou až 14 tisíc tun opalovacích přípravků, které pak páchají největší škody zejména v Karibiku a v oblasti Havaje. Velkým problémem je zde úhyn podmořských korálů, za který výjimečně nemůže globální oteplování. Některým státům to ale není jedno a stále častěji tak bude docházet k zákazům užívání těchto přípravků po vzoru Havaje nebo ostrovů Key West či tichomořského státu Palau. Platnost zákona o zákazu používání těchto látek však nabude až v roce 2021.
Malina & karotka
Hitem v opalování se stávají jednoduché přírodní oleje lisované za studena, jakými jsou malinový nebo karotkový, či bambucké máslo. Jak by ne, když je kůže výborně vstřebává. Opatrnější je ale školitelka značky Weleda Jana Goldbricht: „Ano, tyto oleje mají svůj přirozený ochranný faktor, který se pohybuje mezi SPF čtyři až šest. Jedná se tedy o nízkou ochranu, kterou můžou používat lidé v našich podmínkách a spíše v zimním období. Malým dětem a lidem se světlou pokožku toto ale určitě nedoporučuji.“ Než si půjdete koupit opalovací krém, čtěte jeho složení nebo se dívejte po certifikaci přírodní kosmetiky, jako je například Ecocert nebo ještě lépe Natrue. Krémy si nekupujte do zásoby, ale snažte se je co nejdříve spotřebovat – ty přírodní vydrží zhruba jednu sezonu.
