Když jsem byla malá, u moře jsem si spálila ramena. Starostlivá maminka přispěchala a měla hned řešení: na kůži mi nanesla vychlazený bílý jogurt, který rychle pokožku zklidnil. Nevím, jak na to přišla, každopádně už tenkrát předpověděla trend, na který teď slyší nejedna kosmetická značka. Probiotika už nejsou vhodná jen na dobré zažívání, ale dokážou divy také s naší pokožkou.
Naše pokožka je vlastně taková speciální planeta, která má svůj vlastní život, chcete-li ekosystém. I když to nezní možná moc vábně, je plná živých organismů, bakterií, virů, ale také hub, které jsou pro její správné fungování velmi důležité. Říká se tomu kožní mikrobiom, česky mikroflóra. „Mikroorganismů ale není třeba se bát. Až 99,99 procent z nich nám může pomáhat. Bylo zjištěno, že na každou lidskou buňku v našem těle připadá 10 buněk jiných organismů. Kůže a kožní mikrobiom jsou skvělým příkladem vzájemně prospěšného vztahu. Kůže poskytuje bakteriím a houbám (mikrobiomu) vše, co potřebují k přežití: teplo, vlhkost, zdroj uhlíku a dusíku, minerály a stopové prvky. Mikrobiom je na oplátku v nepřetržitém kontaktu s pokožkou a imunitním systémem a pomáhá jí udržet si optimální zdraví. Podílí se na obranné funkci proti škodlivým mikroorganismům, ale i alergenům,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Klauzová, MBA, zástupkyně primářky oddělení dermatologie, z Institutu klinické a estetické medicíny Asklepion.
Buďte raději trochu špinavá
Pokud to s čištěním pleti nebudete přehánět, její pH bude kyselejší a na kůži budou fungovat přirozené obranné mechanismy. „Novorozenec přichází na svět se sterilní pokožkou, nicméně hned při porodu se mu objeví matčin mikrobiom a už po pár týdnech získá svůj vlastní,“ popisuje dermatoložka Klauzová. Jenže náš životní styl plný stresu, nevyvážené stravy plné umělých přísad, mytí a odmašťování kůže velmi agresivními přípravky, používání horké vody, ale také zbytky pracích prostředků v oblečení či UV záření můžou mít pro kůži přímo fatální následky. Na tento fakt reaguje korektivní dermatoložka MUDr. Iva Obstová z MEDICOM Clinic: „Ukazuje se, že na problémy s kůží má kromě dalších vnitřních a zevních faktorů vliv i nerovnováha kožního mikrobiomu. Tato nerovnováha pak podporuje vznik suché pokožky, iritačních reakcí, ekzémů, povrchových kožních infekcí, projevů akné, růžovky a předčasného stárnutí kůže.“
Probiotika, naše spása?
Už dlouhá léta se ví o jejich skvělém vnitřním fungování – tedy o práci přátelských živých kultur na naše zažívání a pro naše střeva. Jogurtové a jiné mléčné kvašené přípravky dokážou bojovat proti škodlivým bakteriím, zajišťují lepší vstřebávání důležitých látek do střev a také působí proti nadýmání a dalším zažívacím problémům. „Aktuálním objevem v kosmetice jsou probiotika a fermentované složky, které umějí rovnováhu mikrobiomu v pokožce nastolit, vyrovnávají její pH, hydratují ji, a tím zlepšují její vzhled. Velmi přínosná jsou zejména při léčbě akné, růžovky a atopického ekzému,“ radí Klauzová.
Probiotika vs. prebiotika
Nepleťme si však dva pojmy: probiotika a prebiotika. „Probiotika jsou živé nepatogenní mikroorganismy přirozeně osidlující naše orgány, včetně kůže, a prebiotika jsou jakousi potravou pro probiotické bakterie, stimulují růst nebo aktivitu prospěšných bakterií, které brání pomnožení těch škodlivých. Při fermentaci prebiotik probiotickými bakteriemi dochází k tvorbě kyselin, které snižují pH kůže, což dál přispívá k její obranyschopnosti,“ vysvětluje dermatoložka Iva Obstová. Probiotika prospívají pleti i v případě, že je užíváme vnitřně, formou mléčných výrobků s živými kulturami či jako potravinové probiotické doplňky.
