Zvažovali jste někdy, že byste otevřeli svou náruč „cizímu” dítěti a stali se pěstouny nebo osvojiteli? Ať už vás k tomu vede fakt, že chcete pomoci ohroženým dětem, které nemohou vyrůstat ve své původní rodině, vlastní děti mít nemůžete nebo máte ještě dost energie a vaše děti vám už odrostly, měli bystě vědět pár základních faktů. O odpovědi na nejčastější otázky zájemců se s námi podělila obecně prospěšná společnost Hledáme rodiče, která se již řadu let věnuje rozvoji pěstounské péče v České republice.
Přestože v Úmluvě o právech dítěte i v českých zákonech se hovoří jasně, že každé dítě má právo vyrůstat v rodině, a že náhradní rodinná péče má přednost před ústavní výchovou, stále téměř 8 000 dětí žije v ústavech. Pokud o náhradní rodinné péči v jakékoliv podobě uvažujete, na následujících řádcích vám přiblížíme, jak na to.
VĚDĚLI JSTE… Jaké děti jsou svěřovány do náhradních rodin?
Do náhradní rodinné péče jsou umísťovány děti, jejichž rodiče se o ně nemohou nebo nechtějí z různých důvodů starat. Nejčastěji se hledají náhradní rodiče pro děti staršího věku, menšinového etnika, větší sourozenecké skupiny či se zdravotním hendikepem. Do pěstounské péče pak mohou být svěřeny děti od narození do zletilosti. Primárně se hledá náhradní pečující osoba v širší rodině dítěte nebo v jeho blízkém okolí, tak aby dítěti byly co nejméně zpřetrhány jeho původní vazby. Pokud se to nepodaří, vyhledávají se náhradní rodiče mezi schválenými pěstouny. Důležitá informace ale je, že původní rodina hraje stále velmi podstatnou roli v utváření identity dětí, a proto s ní zůstávají, je-li to v jejich zájmu, v kontaktu. Pracuje se i s možností, že se do své původní rodiny časem vrátí.
VĚDĚLI JSTE, ŽE… Pěstouni si děti nevybíraji?
Není možné, aby si náhradní rodiče dítě vybrali sami. Je to naopak, vždy se pro dítě vybírá rodina tak, aby dokázala co nejlépe naplnit a reflektovat jeho potřeby. Důležitou součástí cesty k pěstounství je i kvalitní příprava budoucích pěstounů, která jím má pomoci se připravit na specifické potřeby přijatých dětí. Jejich důvodem bývají prožitá traumata, ztráty, pocity odmítnutí, odloučení od biologických rodičů, často i zanedbávání, týrání či zneužívání ze strany blízké osoby. Během procesu příprav je však důležité, aby i budoucí náhradní rodiče vyjádřili své představy, své možnosti i limity. Díky tomu pak mohou odborníci při tzv. párování vybrat pro dítě co možná nejlepší náhradní rodinu, ve které bude mít šanci zažít pocit bezpečí, lásky, bezpodmínečného přijetí, a připravit se na samostatný a spokojený život.
VĚDĚLI JSTE, ŽE… Každé dítě má právo na kontakt se svojí rodinou?
Dítě umístěné v náhradní péči, ať už v pěstounské péči nebo v ústavní výchově (dětský domov apod.) má právo být v kontaktu se svou původní rodinou. A zároveň na to mají právo i jeho biologičtí rodiče. Součástí vývoje každého člověka je i budování vlastní identity – kdo jsem, odkud pocházím, kdo je má rodina, moji předkové…, a proto jsou pro děti v náhradní péči kontakty s původní rodinou velmi podstatné. Je však potřeba vždy myslet na to, aby to bylo v zájmu dítěte a bylo to pro něj bezpečné. Kontakty tak mohou mít různou podobu, od psaní dopisů, telefonátů až po osobní setkání.
VĚDĚLI JSTE… Jaký je rozdíl mezi pěstounem a osvojitelem?
Jedním z rozdílů je motivace, pro kterou se lidé rozhodnou přijmout do své péče „cizí“ dítě. U osvojitelů to bývá touha po vlastním dítěti, naplnění své rodičovské role a touha být rodičem se vším, co k tomu patří. Osvojitelé jsou zapsáni v rodném listu dítěte a mezi nimi a přijatým dítětem vznikají stejná práva a povinnosti jako by to bylo jejich biologické dítě. Naproti tomu pěstouni by měli chápat svou roli spíše jako pomoc dítěti, jehož původní rodina v nějakém smyslu selhala. Nabízejí tak svou náruč dítěti, jehož rodiče se o něj nemohou nebo nechtějí z různých důvodů starat. Rozhodnutí stát se pěstounem často vzniká v momentě, kdy jsou vlastní děti pěstounů již odrostlé a oni přitom mají sílu a prostor přijmout do svého života další dítě. Dále je to odlišná podpora ze strany státu. Pěstounům náleží finanční odměna a mohou čerpat služby u doprovázejících organizací. Osvojitelé na podporu ze systému náhradní rodinné péče nárok nemají.
VÍTE, JAK… Se stát náhradním rodičem?
Pokud tedy uvažujete o tom, stát se pěstounem nebo osvojitelem, tedy adoptivním rodičem, čeká vás podobná cesta. Začíná podáním oficiální žádosti na obecní úřad obce s rozšířenou působností spádově dle vašeho trvalého bydliště. Následuje návštěva sociální pracovnice v místě bydliště, poté psychologické posouzení všech členů domácnosti, a nakonec přípravy budoucích pěstounů/ osvojitelů, které mají připravit rodiče na náročnou práci s dětmi, které mají mnohdy velmi specifické potřeby. Ty se totiž z části liší od potřeb vlastních dětí. Důvodem je jejich historie, která je plná ztrát, traumat, odmítnutí, odloučení, často i zanedbávání, týrání či zneužívání. Proto je důležitá kvalitní příprava náhradních rodičů. Zjišťuje se např. jejich motivace, jaké mají vztahy a jak je umí navazovat, jak umí pracovat s předsudky či reflektovat své rodičovské kompetence.
Tak co, troufáte si na to?
Pokud ano, více informací naleznete zde:
Zelená linka – 800 888 245
Facebook: Hledáme rodiče: Pěstouny
Instagram: hledamerodice
