Pamatuješ, jak tenkrát… Že ne? Nejste v tom sami. Ale nebojte, dá se s tím něco dělat. Meik Wiking, prezident Institutu pro výzkum štěstí v Kodani, sepsal návod na to, jak si zapamatovat šťastné okamžiky života.
Podle čeho si mozek volí, co si uchová? Proč si pamatujeme, v jaké restauraci jsme večeřeli na prvním rande, a ne to, co jsme jedli v úterý 4. února? Podobně se dánský vědec zamyslel, když sfoukl čtyřicet svíček na dortu. Před časem všichni hltali Wikingovu příručku o šťastných Dánech, kteří prožívají chvíle pohody, když zamotaní do huňaté deky při svitu svíček nechávají na jazyku rozplynout domácí ovocný koláč. Bestseller Hygge – Prostě šťastný způsob života doplnil knihou Lykke, v níž mapoval tajemství nejšťastnějších lidí z celého světa. Při vstupu do druhé půle života si uvědomil, že nestačí zážitky jen prožít. Chtěl je uchovat. Všiml si, že šťastní lidé na svůj život nahlížejí s pozitivní nostalgií. Mají na co vzpomínat, díky tomu se cítí spokojení a milovaní. Návratem k radostným vzpomínkám se ujišťují, že jejich život má smysl.
Ve své třetí knize Umění vytvářet vzpomínky se proto zaměřil na proces ukládání osobních vzpomínek – epizodickou paměť, jež propojuje informace s emocemi a umožňuje cestovat v čase. Ve studii posbíral od respondentů z 75 zemí přes tisícovku radostných vzpomínek a hledal společné znaky. Na základě těchto poznatků sestavil návod, jak si zaplnit život hezkými zážitky a jak si je uložit v hlavě, abychom je tam pak jednou zase našli. Vzpomínky, které se vypařily jako pára ze sauny, už asi nevzkřísíme, ale můžeme udělat maximum pro to, aby nezmizely ty příští. Paměti se dá pomoct, úplně ji však neoblafneme. Uchovává si i to, na co bychom nejraději zapomněli. Všechny tyto momenty nás ovšem formují, to všechno je náš životní příběh.
Hledejte nové zážitky
Většinu spontánních vzpomínek tvoří něco, co bylo poprvé nebo jedinečné. První pusa, první cesta letadlem, první vystoupení před lidmi… Sepište si, co nového chcete zkusit. Aspoň jednou za rok se vydejte na neznámé místo. Letos to asi nebude Tádž Mahal, ale jistě máte v okolí třeba zámek nebo park, kde jste ještě nebyli. Změňte návyky. Pokud chodíte běhat po práci, zkuste si přivstat a vyběhnout nečekaně zrána. Jestli jezdíte každou dovolenou na stejné místo se stejnou partou a narozeniny vždy slavíte grilovačkou na zahradě, začnou časem i tyto výjimečné události splývat. Zkuste aspoň něco jinak než obvykle, změňte místo, zařaďte novou hru, uvařte něco extra.
Tvořte pamětihodné okamžiky
Víc než třetina vzpomínek ve Wikingově studii se vztahovala k životním milníkům a ke chvílím s rodinou a přáteli. Všichni máme vyryté v paměti narození dětí nebo svatbu. Ale pamatujeme si i spaní pod širákem se svým psem nebo surfování v Atlantiku. Jsou to momenty, kdy jsme cítili spojení s blízkými a s přírodou. Dodávají životu smysl, stejně jako splněné sny a překonané problémy – složená zkouška, sportovní vítězství či stěhování do vlastního. Plánujte a slavte i menší úspěchy. Čím se odměníte za vytříděnou skříň nebo dodržení pracovního deadlinu? Projděte seznam historických výročí a významných dnů a podnikněte něco v nějaký speciální den, čím bizarnější, tím pro paměť lepší.
Dávejte pozor
Soustředit se je těžké. Na naši limitovanou pozornost útočí informace, zvuky, obrazy… Multitasking je obdivuhodný, jenže lidé, kteří dělají několik věcí najednou, mívají horší paměť a hůř se soustředí. Smartphony pozornosti vyloženě škodí. Výzkum jednoho britského operátora z roku 2018 ukázal, že lidé v bdělém stavu kontrolují telefon v průměru každých dvanáct minut! Spásu přináší digitální detox. Vypněte notifikace, hry nebo sociální sítě schovejte někam hodně hluboko a nechte na ploše jen důležité aplikace. V hezkých okamžicích si všímejte detailů. Jak byste situaci popsali ve fimovém scénáři?
Zaznamenávejte
Pište deník, kreslete si s dětmi obrázky z výletů, nahrávejte zážitky na diktafon. Využívejte data z aplikací. Do osobního časosběrného dokumentu se budou hodit trasy ze Stravy i pravidelně obměňované playlisty ze Spotify. Foťte a zálohujte data. Důležité snímky si vytiskněte.
Pohlídejte si finále
Psycholog Daniel Kahneman popsal efekt vrcholu a konce, podle něhož je ve vzpomínce důležitý nejsilnější okamžik a zakončení. I dlouhá, nepříjemná situace nás naplní pozitivním dojmem, pokud skončila přijatelně. Kratší špatná událost bez happy endu zůstane v mysli prostě špatná. Dobrodružství s trochou úsilí a nepohodlí zakončené sladkou odměnou je ideálním předpokladem pro dobrou vzpomínku. Výšlap na Sněžku bude určitě silnější zážitek než tam vyjet pohodlně (a nudně) lanovkou. Chcete-li děti přimět, aby na úmorný výlet na kolech vzpomínaly s láskou a chtěly příště vyrazit zase, naplánujte cíl v restauraci s hřištěm a zmrzlinou.
Podělte se
Německý psycholog Hermann Ebbinghaus definoval křivku zapomínání: informace se vytrácejí, jestliže není důvod si je uložit. Po dvaceti minutách se vypaří 40 procent a druhý den už toho víte o 70 procent méně. Vyprávěním o zážitcích tomu zabráníte. Osvěžte si s partnerem nebo dětmi před spaním zajímavé části dne. Ve Wikingově výzkumu si lidé pamatovali 36 procent vzpomínek díky tomu, že je přetvořili v historky, které pak dávali k dobru. Když podáte sérii katastrof z rodinné dovolené přátelům jako crazy komedii, budete na ni vzpomínat s úsměvem. Rekonstruovat minulost pomohou i suvenýry z cest, vstupenky, pohledy, památeční drobnosti po rodičích… Určitě se ke každému předmětu váže nějaký soukromý příběh. Vaše minimalistické já bude při jejich hromadění trpět, ale děláte to pro svou šťastnou budoucnost.
Zapojte smysly
Chuť horkého kakaa připomene snídani u babičky, hit od Depeche Mode zařídí návrat do puberty… (Mimochodem většina dospělých si libuje v hudbě, kterou poslouchali jako teenageři.) Přes 60 procent vzpomínek účastníků studie Institutu pro výzkum štěstí obsahovalo smyslový podnět. Rozhlédněte se, nadechněte se, nasávejte vjemy. Čím víc jich do vzpomínky uložíte, tím spíše se vám vrátí. I svědkové zločinu si toho vybaví víc, jsou-li vyslýcháni na místě činu.
Paměťové triky
Uloženo ve spánku
Kromě epizodické paměti máme paměť procedurální (ta sídlí jinde a je vcelku odolná, proto si i lidé s amnézií pamatují, jak se jezdí na kole) a paměť sémantickou. S tou už je to náročnější. Ať už se učíte text na zkoušku nebo divadlo, nejlíp uděláte, když si před dnem D dopřejete pořádný spánek. Mozek se totiž třídění a ukládání informací věnuje právě ve spaní a potřebuje na to plus minus šest hodin. Bichlování do rána je kontraproduktivní.
Učení hrou
Pedagogické instituce už chápou, že prosté memorování z učebnic je pasé. Většina lidí si totiž pamatuje 10 procent z toho, co čtou, 20 procent z toho, co slyší, 30 procent z toho, co vidí, 50 procent z toho, co slyší a vidí, 70 procent z toho, co řeknou, a 90 procent toho, co udělají. Některé školy využívají při výuce LARP – live action role playing – aktivity s hraním rolí. Když se studenti vžijí do bankéřů z Wall Street, mají učivo rychleji pod kůží.
Do řady!
Eva Hodila Granát Do Atomové Elektrárny je mnemotechnická pomůcka k zapamatování pořadí strun na kytaře. Řada založená na počátečních písmenech nebo asociacích se dá vymyslet na kdeco, a čím šílenější to bude, tím líp se to bude pamatovat. Delší číselné řady je zase snazší dělit na menší skupiny a někomu se třeba čísla vybaví podle melodie a rytmu při vyslovení.
Nezapomeň na mě!
Chcete, aby si ostatní zapamatovali vás nebo vaši práci? Buďte výjimeční. Meik Wiking například radí přinést si na své vystoupení na přednášce ananas. Není od věci to pak obecenstvu vysvětlit, ať nejste za úplného blázna. Šokujte, ale s mírou. I když vlastně, proč ne, Lady Gaga taky musela nějak začít.
