Do kin přichází novinka od tvůrců úspěšného dokumentu Planeta Česko. Odhaluje, že město je překvapivě plné fascinující přírody a zvířecích dobrodružství.
„Před 4 lety se asi 100 000 českých diváků přišlo do kin přesvědčit, že za divočinou nemusí cestovat do exotických krajin. Tvůrci jednoho z historicky nejúspěšnějších českých dokumentů teď jdou ještě o krok dál a říkají nám: za fascinující přírodou dokonce nemusíte ani do lesa. V podstatě stačí koukat z okna, vyrazit do ulic nebo do parku. Nebo do čističky, k teplárně, na opuštěný stadion, na skládku… Příroda je všude kolem nás, plná tajemství, dobrodružství, překvapení a nekonečné roztomilosti,“ říká Jan Noháč ze společnosti Aerofilms, která právě posílá snímek Planeta Praha do kin.
Po filmu Planeta Česko, který získal řadu ocenění a byl nominovaný na Českého lva, měli jeho tvůrci cestu k dalšímu projektu snazší. „Před třemi lety jsme šli na Magistrát hlavního města Prahy žádat o peníze na nějaký vzdělávací projekt, který vycházel z filmu Planeta Česko. Když tamní úředníci, kteří se starají o ochranu přírody v metropoli, zjistili, že jsme autory jejich oblíbeného filmu, řekli: ,Chceme Planetu Praha, okamžitě!‘ Podpora z magistrátu se pak stala základním kamenem financování tohoto filmu,“ vzpomíná producent obou snímků Radim Procházka.
Mravenci na sídlišti
Planeta Praha začala vznikat během lockdownu na jaře 2020. Točilo se u Vltavy nebo ve Stromovce, kde byste asi zvířata očekávali, živo bylo ale také na Smíchovském nádraží. Na plátně se objeví přes padesát druhů živočichů a rostlin, „hlavní role“ však získalo jen pár zvířat. Filmaři je s deseti různými kamerami (včetně infrakamery a termokamery) sledovali po dobou dvou let a zachytili je ve všech ročních obdobích.
„Natáčení se zvířaty je vždycky obtížné. Třeba otrokářští mravenci – hemží se pod nohama chodců na sídlišti, ale natočit opravdu dobře jejich loupeživý nájezd se podařilo až po více než týdnu práce tří kameramanů. Nebo stádo muflonů v Thomayerově nemocnici. Potulují se tam neustále, jsou to velká zvířata, každý si je může natočit třeba na telefon. Ale zaznamenat jejich porody představovalo řadu dní čekání,“ vysvětluje režisér Jan Hošek.
Národní park Praha
Už v 90. letech natočil o fauně a flóře v hlavním městě sérii dokumentů pro Českou televizi a nyní se k tématu vrátil s lepšími technologickými a produkčními možnostmi. Příroda v Praze ho fascinuje už jen tím, že vůbec existuje. „Doslova na každém kroku nás obklopují úžasné projevy života a my si jich většinou vůbec nevšimneme. To platí všude, ale právě Praha je v tomhle ohledu nečekaně bohatá. Z biologického hlediska je to dokonce jedno z nejcennějších území v celé naší republice. Pražská příroda je mnohem pestřejší, než současná kulturní krajina, ale také proměnlivější, než dejme tomu Boubínský prales, kde se už nic nemění a přírodní procesy tu dospěly k rovnováze. Prostředí města je v neustálém pohybu, a jeho obyvatelé na to reagují – a tím nám prozradí leccos důležitého o obecných zákonitostech, kterými se život řídí.“
Jeho slova potvrzuje Radim Procházka: „Náš hlavní odborný poradce filmu, biolog Ondřej Sedláček, s nadsázkou říká, že by měl být vyhlášen Národní park Praha. Městská krajina je pestřejší než krajina za městem. Jedním z ,nej‘ je fakt, že Praha je místo s největším počtem rostlinných druhů v České republice.“
Setkání s nutrií
A jaké zkušenosti se zvířaty ve městě má Jiří Macháček, jehož hlas vás dokumentem provede? „Například s nutrií jsem se u nás na Smíchově v přístavu setkal několikrát a bylo to překvapující setkání. Dokonce došlo i k takovému sblížení, ale myslím, že náš vztah nerozboural můj pevný vztah s partnerkou (smích).“
Jan Hošek, který se jako režisér a scenárista přes dvacet let zaměřuje na přírodopisné dokumenty, by chtěl diváky inspirovat k tomu, aby si víc všímali toho, co se děje kolem nich. „Zároveň bychom je chtěli motivovat k větší zodpovědnosti k přírodě nejen v Praze, ale ve všech městech a k zachování její rozmanitosti,“ dodává.
