Jsou na zemi déle než my a možná si nás ochočily, abychom je dál šířili. Někdo je miluje, jiný se jich bojí. Houby mají po světě kontroverzní pověst: Jsou zdrojem života. Umějí člověka otrávit. Jsou to krasavice i příšery. Chtějí být poznány.
Kdybyste někde u Berounky nasedli do stroje času, nařídili ho na 400 milionů let zpátky, zmáčkli startovací čudlík a ono to fungovalo, ocitli byste se v krajině, v níž by vám čelist upadla údivem. Žádné přesličky, stromy nebo veleještěři, ale houby. Houby, kam se podíváte. Obří houbovité věže vysoké jak dvoupatrové domy, které se uchytily na původně skalnatém podloží. Houbové organismy, v nichž si hmyz dělá chodbičky. Houby podobné dnešním kuřátkům nebo větvičkám lišejníku, ovšem osmimetrové, které se rozkládají a vzniká z nich úrodná půda. Houby, které si všimly, že ustupuje moře, řasy potřebují vylézt z vody, a nemají kořeny. Houby, které prostřednictvím svých sítí podzemních vláken podávají řasám ruce, půjčují jim je na miliony let coby kotvu a berou si za to od řas, které se na tělech zetlelých hub zatím proměňují v sotva půlmetrové rostlinky a produkují kyslík, výměnou cukry. Těmto houbovým stvořením, které dnes označujeme jako prototaxites a jež vědci mylně považovali původně za stromy, patřila zeměkoule na celých 40 milionů let. Prototaxites ve své podobě časem vyhynuly, nicméně to, co uměly, dokážou dnešní houby s přehledem taky.
Houba – základ života!
„Houby představují klíč k porozumění planetě, na níž žijeme, i k tomu, jak myslíme, co cítíme a jak se chováme,“ tvrdí zcela revolučně Merlin Sheldrake, pětatřicetiletý britský biolog a popularizátor vědy, který měl ještě před dvěma lety na Instagramu sotva čtyřicet sledujících z okruhu své rodiny a kamarádů. Pak ovšem vydal skvělou a živě napsanou knihu Propletený život, v níž popisuje své studijní poznávání hub a jejich chování, tohle dílo se stalo bestsellerem a kudrnatý sympatický Merlin následně jasnou hvězdou internetu.
„Houby požírají kámen, vytvářejí půdu, vstřebávají jedy, živí a usmrcují rostliny, přežívají ve vesmíru, podílejí se na výrobě jídla a léků, ovládají chování živočichů a ovlivňují složení zemské atmosféry,“ píše v úvodu. To všechno jsou tvrzení, která vyvolávají spousty otázek a Merlin Sheldrake jich většinu v knize Propletený život (česky nakladatelství Kazda, 2021) také uspokojivě odpovídá. „Houby si nás možná už dávno ochočily, abychom je šířili. Nejvíc asi kvasinky,“ dodává česká přírodovědkyně a spisovatelka RNDr. Eva Hauserová.
A zrodila se medicína…
Coby výchozí bod k uznání faktu, že houby mohou léčit, pomůže uvědomit si, že houba je metabolický čaroděj. Zatímco většina organismů přijímá potravu tak, že ji vkládá do svého těla k dalšímu zpracování, houba naopak vkládá do potravy sama sebe a rozkládá ji venku, mimo své tělo. Tahle vlastnost jí umožňuje zpracovat a absorbovat kdeco. Merlin Sheldrake vypěstoval trs hlívy ústřičné i ve sklenici plné cigaretových nedopalků. Jenom. Není tedy divu, že houby obsahují spousty stopových prvků a zajímavých sloučenin. A naši předci to vždycky věděli. Vědci rozborem nalezených ostatků zjistili, že jistý neandertálec se zánětem zubů konzumoval houbu, totiž plíseň produkující penicilin. Měl tedy povědomí o jejích antibiotických vlastnostech. Slavný ledový muž Ötzi měl u sebe váček s kousky projímavého březovníku obecného, který užíval pravděpodobně proti vnitřním parazitům. O léčivé síle plísně se zmiňuje talmud i egyptské papyry z roku 1500 př. n. l. Penicilin oficiálně objevil v roce 1928 skotský fyzik Alexander Fleming, když si všiml, že v okolí plísně ustalo množení stafylokoků. A že tedy ta houba vylučuje látku, která by mohla bránit před bakteriemi i lidi.
Na molekulární úrovni se houby a lidé podobají natolik, že mohou těžit ze stejných biochemických inovací. Ostatně houby existují na planetě tak dlouho, že spousta prvků obsažených ve vašem vlastním těle už párkrát prošla metabolismem hub. Z hub získáváme cyklosporin, což je imunosupresivum, které umožňuje transplantaci orgánů. Taky statiny snižující hladinu cholesterolu. Protivirové a protirakovinné sloučeniny včetně taxolu. Alkohol. Psilocybin, o němž klinické testy přinesly důkazy, že pomáhá léčit těžkou depresi a úzkost. Z dílny hub pochází též kyselina citronová, kterou obsahují všechny perlivé nápoje. Geneticky upravené kmeny kvasinek vytvářejí 15 procent z celkového počtu vakcín. Díky houbám máme i chleba. Tak proč je nezkusit i na úrovni domácího léčení? Tím spíše, že odborné studie zahraniční i české zcela seriózně ukazují lepší výsledky zdravotního stavu těch onkologických pacientů, kteří ke klasické léčbě berou podpůrné houbové přípravky.
Jak se houbami léčit?
Asi to neuslyšíte úplně rádi, nicméně tradice léčení houbami se živě uchovala hlavně v Číně a v Rusku. Ze znalostí tamního tradičního lékařství čerpají i čeští lékaři a léčitelé. Většina čínskou tradiční medicínou používaných léčivých, tzv. vitálních hub se v českých lesích nevyskytuje, ale můžete jednak zakoupit přípravky z nich vyrobené zahraniční i české z hub z českých pěstíren, jednak se některé druhy dají pěstovat doma. Folko Kullmann ve své knize Vše o pěstování hub (Kazda, 2021) podává podrobný návod, jak si v domácích podmínkách vypěstovat houževnatec jedlý (šiitake), korálovec ježatý, žampion mandlový, nebo dokonce lesklokorku (reiši). Milan Schirlo, specialista na tradiční čínskou medicínu z Poličky nad Metují, zase upozorňuje, že je dobré znát a ohlídat si původ hub, protože při odstraňování parazitů při sušení některé firmy houby ozařují, přičemž jiné se této metodě vyhýbají, což na svých webech výslovně uvádějí.
Jak se houbami můžete prakticky léčit? Je dobré, když máte diagnózu nebo povahu a příčinu svých potíží stanovenou od klasického lékaře a když dodržujete léčbu, kterou vám předepsal. Svůj stav, a to zejména u chronických obtíží, však můžete ještě zlepšit užíváním přípravků z hub. Specialista na tradiční čínskou medicínu vám doporučí, jaký druh houby je pro vás vhodný, jakou koncentraci přípravku a v jaké podobě máte používat. Někomu na jeho obtíže víc sedne extrakt v tobolce, jinému houbový prášek přelívaný horkou vodou a louhovaný jako čaj. Oba přístupy, tradiční západní lékařství a léčba houbami, se dají kombinovat.
LÉČIVÉ HOUBY
Hnojník obecný (Coprinus comatus)
Obsahuje množství vitaminů, minerálních látek, stopových prvků, bílkovin a všechny esenciální aminokyseliny, které člověk potřebuje. Podporuje tvorbu inzulinu, hodí se k léčbě cukrovky a trávicích obtíží.
Choroš oříš (Polyporus umbellatus)
Kromě vitaminů a minerálů má v sobě polysacharidy zvané beta glukany. Dále ergosteroly, ergostenony, steroidy, antrachinony, nukleosidy, D-manitol. Využívá se při potížích s močovými cestami, protože má diuretické vlastnosti. Zmenšuje otoky. Zmírňuje průjmy.
Penízovka sametonohá neboli enoki (Flammulina velutipes)
Kromě vitaminů, minerálů a polysacharidů obsahuje antioxidační polyfenoly a isoflavony, např. genistein, adenosin, terpeny, steroidy či sfingosin cerebrosid. Pomáhá při prevenci alergií a zmírňuje následky chemoterapie.
Houževnatec jedlý neboli šiitake (Lentinula edodes)
Přezdívá se jí elixír života. Využívá se při léčebě zánětů, upravuje hladinu cholesterolu v krvi, minimalizuje riziko vysokého tlaku. Má antivirové účinky, antibakteriální a antiparazitické vlastnosti zejména pro vysoký obsah lentianu, což je polysacharid, který pomáhá najít a zničit rakovinné buňky a odvrátit některé infekce.
