Co dělá moderní turbulentní doba s láskou, životní konstantou lidstva? Jak budou vypadat milostné vztahy za deset, dvacet a více let? Křišťálovou kouli nemáme, ale je zajímavé si tyto otázky pustit do hlavy jen tak, pro zamyšlení. A je inspirativní pozorovat, jak to má se vztahy mladá generace.
Ve vnímání intimních vztahů se děje pořád dost nového. Mezi nejsilnějšími trendy vede čím dál tím větší otevřenost a pestrost. Mladí se do závazných dlouhodobých vztahů moc nehrnou – další obecný jev, nastává u něj ovšem velmi zajímavý posun postojového pozadí v rámci střídání generací.
Výzkumy ukazují, že pro odklad dlouhodobých vztahů mají různé generace různé důvody. Mileniálové si chtěli prostě užívat single života a vychutnávat si ho na plné pecky. Generace Z má vážnější důvody. Je si vědoma, že budoucnost nemusí být jen růžová. To je zajímavý moment, který je pro společnost relativně nový. Tváří v tvář ekonomické nestabilitě, klimatické krizi, pandemii a dalším událostem daleko víc řeší, jak vztahy pojmout z hlediska svých potřeb, pracovní kariéry a finančního zajištění do budoucna.
Než se dnešní mladí lidé pustí do vztahu nebo dokonce založí rodinu, chtějí být finančně soběstační a mít zajištěnou pracovní kariéru. V porovnání s generacemi dříve jsou větší realisté a pragmatici. Umí otevřeně říct: „To teď chci a tohle ne.“
Lidé tzv. generace Z jsou celkově vnímavější, tolerantnější a vzdělanější, v rámci psychologie vztahů se ve společenském éteru řeší daleko citlivější škála fenoménů. Hledání jednoho partnera na celý život není na pořadu dne a k partnerským vztahům mladí přistupují úplně jinak, o manželství ani nemluvě.
Vztahy nevztahy
To vše je evidentní z různých dlouhodobějších sociologických výzkumů vedených po celém světě: namátkou stačí nahlédnout do analýz výzkumu renomovaného think tanku Pew Research Center, široký záběr postojů mladé generace nabízí také shrnutí studie Vice Media Group, zajímavé je ale i srovnání s jiným kulturním regionem – výzkum generace Z v Indii. K obdobným závěrům došel i český tým Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií MU v rámci pětiletého výzkumu s 1600 respondenty ve věku přibližně 20–29 let. Svět je díky moderním informačním technologiím malý, změny globální.
Jednou z poměrně „usazených novot“ ve vztazích generace Z jsou tzv. situationships. To jsou, řekněme, takové situační vztahy-nevztahy. Jejich poznávacím znamením je totální otevřenost a nezávaznost. Žádná pravidla, žádná očekávání, žádné závazky. Teď jsme sice spolu, ale za rok jedu na stáž do Ameriky a všechno bude jinak. Když máte náladu, jste spolu a bavíte se tak, jak je to oběma příjemné. Takových známostí můžete mít, kolik chcete, kdy chcete, podle různých potřeb. A když není chuť nebo čas, nic neřešíte, ono to nějak vyšumí.
Pod vlivem trendů osobního rozvoje, mindfulness i zdravějšího životního stylu současná mladá generace mnohem víc řeší, kdo vlastně jsou, v čem jsou jedineční, co mohou druhým nabídnout, jak vybalancovat pracovní a osobní život. Citlivěji přistupují k odlišnostem všeho druhu, jsou tolerantnější.
Manžel, nebo dav odborníků?
Podobná rozvážnost může být pro případné dlouhodobější vztahy velká výhoda. Díky pečlivější fázi výběru a rozhodování mohou být pak takové vztahy vědomější. Ochotou k větší otevřenosti vztahů by mohlo zase přirozeně dojít k tomu, že se přestane aspirovat na „dokonalého“ partnera, který nám ve všem sedne do puntíku. Dřívější romantická očekávání vztahy až příliš obtěžkala. Jak moudře říká známá sexuoložka Esther Perel, my ze starší generace očekáváme od partnerství či manželství s jedním člověkem uspokojení tak široké škály potřeb, kterou by stěží obstarala celá vesnice. Otevřenější „diverzifikace“ vztahů může pomoci toto těžkotonážní břemeno trochu odlehčit a bylo by to jedině dobře.
Virtuální lov(e)
Asi už nikoho nepřekvapí, že zdrojem komplexních revolučních změn byl boom komunikačních technologií. Za poslední dvě desetiletí do vztahů vstoupily naplno a během covidu jsme se ve virtuálnu zabydleli. Díky internetu je tu také úplně nové pole možností, jak se seznámit. Tinder je s námi už deset let. Navazování vztahů přes internet se vyjevilo i v rámci různých covidových průzkumů jako naprosto běžná věc. Nabídka potenciálních známostí je tedy obrovská. Když chcete, najdete parťáka, na jakýkoliv typ vztahu si jen vzpomenete. Povel „hrnečku dost“ je ale čistě na každém z nás. I když víte, co od vztahu očekáváte, nebo naopak neočekáváte, může dojít snadno k omylu a může to být proto i dost frustrující lov.
On-line seznamky vůbec nejsou jen baštou mladých, hojně je využívají úplně všechny generace. Někdo tam hledá partnera pro život, někdo jen na kratochvíli. Na chuť vztahům typu situationship přichází i mnoho lidí z řad „boomerů“, kteří po větší otevřenosti vztahů volají mnoho let.
Všechno je možné
Přes to všechno, co tu bylo řečeno, nepropadejme dojmu, že to tak mají a budou mít všichni nebo většina. Ta pestrost a otevřenost vztahů se nijak nevylučuje ani s „klasickým“ nastavením dlouhodobých heterosexuálních monogamních vztahů. Začíná prostě platit, že jaké si to uděláte, takové to máte. V lásce začíná být a jednou bude doslova všechno možné. To je osvobozující. Můžete to mít ložené i úplně „stereotypně“ a také je to v pořádku.
Základní premisa je, že se na tom aktéři dohodnou a zvolený vztahový koncept jim bude vyhovovat. Jsem přesvědčená, že část mladé generace – není jasné jak velká, na vývoj si prostě budeme muset počkat – do dlouhodobějších hlubších vztahů stejně nakonec dospěje. Možná právě proto, že doba je tak složitá. Napříč všemi generacemi jsou a budou lidé, kteří touží po stabilnějším, dlouhodobém vztahu „na vážno“ – pro někoho je to třeba i otázka náboženské víry či kulturní rodinné tradice. Před vypuknutím pandemie v Česku počet svateb dlouhodobě narůstal. Ani vztahově tak extrémně zátěžové covidové období lockdownů neodradilo mnoho párů od manželství.
My lidé jsme vyloženě fyzicky nastaveni na osobní kontakt, dotek, intimitu. Je dokázáno, že síť zdravých láskyplných vztahů zásadně ovlivňuje kvalitu života. A lásku ve vztazích udržují a prohlubují právě i společně odžitý čas, vzájemná znalost a závaznost. Potřeba lásky a vztahovosti, takové to „jsem tady pro tebe“, možná vypadá jako klišé, ale patří do základního „továrního“ nastavení našeho organismu. Láska je věčná!
Autorka se dlouhodobě věnuje vztahovým a psychologickým tématům na svém blogu Uměnímilovat.cz.
