Díky free-luftz-liv (takhle se to pravděpodobně čte), si lidé v severských zemích udržují dobrou náladu. Na termín poukázal už v roce 1859 norský dramatik Henrik Ibsen ve své básni Paa Vidderne a znamená něco jako život na čerstvém vzduchu. Aplikovat se dá i v Česku.
Vypadá to, že ve Skandinávii mají recept na všechno, a svět se rád inspiruje. Dánské hygge, švédské lagom, finské sisu a v dnešní době se hodně mluví o norském životním stylu friluftsliv. Proč teď v době covid omezení bereme všichni hory a lesy útokem? Příroda léčí tělo i mysl zklidněním a dobrou náladou. Dneska už jsou prokázány její dopady na duševní a fyzické zdraví. Ve zmíněné Ibsenově básni můžeme sledovat protagonistu, který potřebuje přírodu k tomu, aby objasnil své myšlenky ohledně budoucnosti. Norové mají v sobě „zeleň“ zakódovanou a možná i proto se umisťují na předních příčkách nejšťastnějších národů. Friluftsliv využívají k popisu způsobu života stráveného zkoumáním a oceňováním přírody.
Bez ohledu na počasí
Není to jen pro ostřílené sportovce a neohrožené dobrodruhy. Pod pojem friluftsliv se vlezou i procházky se psem, pikniky s přáteli, rybaření, příjemné projížďky na kole nebo nocování pod širákem. Je to velmi přizpůsobivý koncept a záleží na vás, jak si svou „divočinu“ nastavíte. Leckdy stačí obléct hřejivou bundu, ponožky, kvalitní boty a vyrazit ven. Třeba jen do nejbližšího městského parku. Norové se venku toulají rádi a přírodu vnímají v podstatě jako svůj rozšířený obývák. Zážitková místnost. Tabletka proti stresu. Důvod k radosti a spokojenosti. Klíč ke zdraví. V současnosti stále se prohlubující propast mezi ruchem města a klidem přírody dělá z friluftsliv přitažlivý systém pro spoustu lidí. Už i věda na její konto připisuje řadu pozitivních účinků. Život v zelenějších městských oblastech spojuje s nižší pravděpodobností rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, obezity, cukrovky, duševních problémů nebo hospitalizace s astma. Studie už dokonce zjistily ideální časovou kapacitu, která nám prý nejlépe prospívá. Tak prosím, je to 120 minut týdně. Údajně dvě hodiny strávené v přírodě nám nejvíce pomohou k větší pohodě. Můžete je dát naráz nebo si je rozložit do více dní.
První krok
Friluftsliv podporuje přímý zážitek v přírodním světě. Ano, Norové to nikdy nemají daleko od fjordů, parků a lesů a pobyt venku vnímají jako druh životního stylu. Friluftsliv je provázaný s jejich kulturním dědictvím a identitou. To ještě ale neznamená, že z toho nemůžeme těžit i my. V knize Friluftsliv: Reconnect with Nature popisuje Oliver Luke Delorie vrozené chápání základní lidské potřeby spojit se s venkovním prostředím. Ukazuje, že nemusíme vylézat na nejvyšší horské vrcholy, že jde hlavně o čas strávený v přírodě a nalezení harmonie s jejími rytmy. Takže otevřete Google Maps a vydejte se prozkoumat zelené plochy ve svém okolí. Vnímejte jejich atmosféru, sledujte dění a važte si daného prostoru a času. Na rozdíl od hygge, které vás nutí nakupovat tuny svíček, dek, čaje a tlustých merino ponožek, friluftsliv je zdarma a žene vás ven. Protože tam je to nejlepší místo k odpočinku. Ano, i v zimě. Počasí byste měli brát jako způsob, jak autenticky prožívat všechny životní události a napojit se na svět kolem vás. „Otevřete dveře, vyjděte ven a zhluboka se nadechněte,“ píše Delorie v úvodu své knihy. A pak to řekněte: „Budu friluftsliv.“
