Veronika Ptáčková dříve pracovala na výrobě běžné kosmetiky. „Jednou jsem otevřela v kanceláři řasenku, která přišla jako novinka, a ucítila jsem tu nepříjemnou vůni. V tento den nastal zlom,“ vysvětluje, proč se rozhodla odejít. Dnes k nám dováží kosmetiku, která je zcela bez chemie.
Veronika Ptáčková je zakladatelkou společnosti BePure, která do Čech a na Slovensko dováží značku francouzské přírodní kosmetiky Boho Green Make-Up. S touto značkou se snaží přinést nový pohled na krásu. Pohled, který vychází z čisté lásky a úcty k člověku a přírodě. Bylo jasné, že Veronika bude další z řady inspirativních osobností, jimž položíme deset otázek z našeho dotazníku o udržitelném životním stylu.
Čím jste přispěla k tomu, aby se na planetě žilo líp?
Vždycky jsem si přála vést značku, vdechnout jí život a sledovat, jak se jí daří. S Boho Green Make-Up jsem si splnila sen a co víc, značka přesáhla má původní očekávání. Je bez chemie, v ekologických obalech a funguje s velkým respektem k přírodě. Těší mě, že je u nás v Česku zase o jednu takovou značku víc. Že se ženy v Česku mohou líčit přírodními líčidly, která jsou šetrná k jejich pleti. Která nejsou zatížená toxickými látkami. Díky tomu, že jsou produkty většinou v papírových nebo dřevěných obalech s certifikací PEFC nebo FCS, je značka šetrná k naší planetě a my tím eliminujeme spotřebu dalších plastů. To jsou pro mě velmi důležité hodnoty.
Co by se od vás ostatní mohli učit?
Jít si za svým snen, sebrat odvahu, nemít strach. Nebo spíš mu poděkovat, že přišel, ale nechat ho zase odejít. V počátcích jsem ze všech stran slyšela, že jsem se zbláznila, když chci odejít z tehdejší práce. Ano, mohla jsem zůstat v jistotě, klidu, blahobytu, ale byla jsem tvůrcem konvenční kosmetiky plné chemie. Jednoho dne jsem otevřela v kanceláři řasenku, která přišla jako novinka, koukla jsem na štěteček a cítila jsem tu nepříjemnou vůni, která mě zaskočila. V tento den nastal zlom a já se rozhodla tvořit a podporovat v životě už jen věci, které mi dávají smysl.
Každý začátek je těžký, to nepopírám, ale nejtěžší je přimět se k rozhodnutí. Odejít z práce pro mě byl velký výstup z komfortní zóny. Ale pak přišla ta nepopsatelná radost, když se krůček po krůčku začínalo dařit a vložená energie se začala vracet zpět. Přála bych všem, aby se řídili svým přesvědčením a nenechali se odradit předsudky a domněnkami ostatních lidí, rodinou ani přátel. Jestli jsem se něco naučila, tak že odhodlání nemít strach a nelpět na rutině život nesmírně obohatí.
Jaký svůj prohřešek proti ekologii nemáte sílu nebo chuť odstranit?
Řekla bych, že je toho ještě spousta, co můžu udělat pro to, aby má stopa byla menší. Nicméně každý nový den se snažím chovat zodpovědně po všech stránkách. Přemýšlím nad spotřebou, koupí nových věcí. Řeším, odkud pocházejí a z jakých materiálů jsou. Koho jejich koupí podpořím – zda Čínu, tuzemskou značku nebo rodinu z malého obchůdku namísto drogistického řetězce. Postupně zjišťuji, že je toho ještě hodně, co chci změnit. Například zcela z naší domácnosti odstranit teflonové pánvičky, již nekupovat voděodolné oblečení, obojí se kvůli technologickým úpravám v podstatě nedá rozložit. Nebo třeba takový pečící papír, to je také toxická nálož. Každá změna se počítá, každý z nás je malý hrdina. Cítím, jak je v tomto ohledu důležité sdílet informace mezi sebou, mít povědomí, co se skrývá v produktech, jaký mají dopad na ekologii. Všechno se vším souvisí a všichni máme zdraví ve své moci.
Co jste si zvládla opravit a nemusela to vyhazovat?
Mám šikovného manžela a ten toho opraví spoustu. Průběžně je to pořád něco. Děti často něco rozbijou. Věci v zásadě nevyhazujeme a využíváme je, dokud slouží. Pokud je přestaneme potřebovat, jde většinou o oblečení po dětech, posíláme ho do bazarů nebo na charitu. Zároveň já sama často nakupuji pro děti v bazárku. Je toho hodně, co po dětech zůstává, a jsem moc vděčná, že mohou být věci mezi lidmi v oběhu a neplýtvá se stále novými. Vždyť s tím, jak rychle rostou, je to jen na chvilku.
Jakou věc jste v poslední době dala na charitu nebo poslala znovu do oběhu?
Právě spotřební zboží po dětech a kojenecké potřeby. Já sama mám minimalistický šatník, moc toho nepotřebuji. A čím jsem starší, tím víc u mě platí, že méně je více. Ať máte skříň 90 cm, nebo šatnu přes 3 metry, stejně chodíte pro to stejné oblečení. Když jsem přešla na barefoot obuv, zjistila jsem, že mi stačí troje boty na celý rok. A na léto mám ručně vázané žabky. Botník je najednou prázdný. Je to osvobozující nebýt zatížená věcmi.
Jakou největší zbytečnost jste si kdy pořídila?
Jak jsem říkala, každý nový nákup hodně zvažuji. Ať už z ekologických důvodů nebo s ohledem na nezbytnost té konkrétní věci. Mám kolem sebe ráda vzdušný prostor, proudící energii, prostředí, ve kterém to dýchá. Nechci být zasypaná věcmi. Snažím se přijít na nějakou zbytečnost, co jsem kdy koupila, ale tím, že nad nákupy hodně přemýšlím, k tomu popravdě moc nedochází. Spíš mám opačný problém. Když někdy dostanu nějakou zbytečnost jako dárek, tak ji hned posílám dál. K někomu, kdo věc upotřebí.
Kdy jste jela naposled hromadnou dopravou?
Naposledy jsem jela autobusem vloni, aby měl syn zážitek. A nakonec jsme ho měli oba. Já ale hlavně ráda chodím, nachodím denně okolo 10 kilometrů. Pokud nejedu na nákup, chodím společně s dětmi všude pěšky nebo v létě na kole. Pokud mě nečeká pracovní cesta mimo Olomouc, v autě mě uvidíte jen s rohlíky v kufru. Ráda využívám vlak, to je pro mě takový rituál. Mám takové cestování ráda, připomíná mi cesty do Zlína, kde jsem studovala.
Jaká osobnost, značka nebo třeba kniha podle vás stojí za pozornost a může být pro ostatní inspirací?
Čtu hodně a zaměřuji se na vědomý přístup k životu, k dětem, k celostnímu zdraví. Ráda se také stávám tichým pozorovatelem a snažím se mít nad událostmi nadhled. Člověk tak přijde na věci, co mu unikaly, a neuvědomoval si je. A to mě baví. V poslední době mě velmi inspirovala autorka knihy Děti jsou taky lidi. Mluví o unschoolingu a především poukazuje na důležitost přístupu k dětem, jak můžeme ovlivnit jejich zdravý vývoj bez traumat. Aby si netvořily destruktivní vzorce myšlení.
Kdybyste se stala prezidentkou zeměkoule, jaké nařízení nebo zákon byste vyhlásila?
Já bych nechtěla být prezidentem coby velitelem, nemám v povaze lidem něco určovat. Ráda nechávám věci volně plynout – s důvěrou a láskou, bez tíhy a tlaku. Velmi bych ocenila, kdyby v sobě všichni lidé našli přirozenou zodpovědnost a chovali se tak, aby naše kolektivní chování, ať už směrem k ekologii nebo mezilidským vztahům, bylo v harmonii a souladu. Aby lidé upřednostnili opravdové hodnoty nad penězi, vztahy nad požitkem, dobrý skutek nad prospěchem. Přála bych si, aby firmy upřednostnily zdraví lidí a planety nad svými zisky, aby bylo legislativně dobře ošetřené složení potravin i kosmetiky, pěstování a zpracování surovin. Často má i kosmetika pro kojence toxické složení. Výrobci uvádí, že se jedná o přírodní mléko a je v něm třeba jen 0,5 % přírodní složky. Jedná se o greenwashing. Firmy se tímto způsobem snaží zbohatnout na bio a eko trendu. Toto by se nemělo stávat a některé složky by se měly ze seznamu běžně používaných vyškrtnout, protože z dlouhodobého hlediska mají podíl na řadě onemocnění.
Naše kosmetika Boho Green Make-Up žádné potenciálně škodlivé látky neobsahuje. V jejím složení se nacházejí pouze přírodní blahodárné suroviny, jako jsou oleje – ricinový, olivový, meruňkový, vosky, extrakty z rostlin, které působí na pleť pozitivně, vyživují ji a zároveň kvalitně nalíčí. Formulace produktů jsou zároveň plně funkční, řasenky krásně drží, s make-upem pleť volně dýchá a zároveň se regeneruje díky extraktu z ječmene. Jde to i bez chemie.
Co vám v nedávné době udělalo radost?
Mně stačí k radosti málo. Každý den se raduji z mnoha drobností a rituálů, které mi rozzáří den. Všechno, co potřebuji, už mám. Největší radost mi dělá moje rodina, mí tři kluci. To další už je jen takové zpestření. I když také důležité. Nedávno mi udělala velkou radost kamarádka, když mi ráno zavolala, abych k ní přišla, že mi uvaří něco dobrého a můžu si u ní odpočinout. To mě velmi potěšilo, protože to bylo v době, kdy jsem díky synovým rostoucím zoubkům mnoho nocí nespala a byla jsem s životní energií téměř na nule. Je báječné, když je člověk obklopen lidi, kteří mu jsou oporou a inspirací.
