Biohacker a autor knihy Chladová terapie Libor Mattuš jako malý bojoval s astmatem a alergiemi. Dnes běhá maratony, chodí na Sněžku v kraťasech a pomáhá druhým vést kvalitnější život a zbavit se stresu díky chladu nebo dechovým technikám.
V sobotu 7. října budete přednášet na akci Slou Days, která propaguje pomalou módu a obecně pomalejší životní styl. Řada lidí ví, že by jim pomohlo zpomalit i v pracovním procesu, ale neřídí se tím. Jak tedy zpomalit, aniž bychom měli pocit, že musíme dramaticky změnit svůj život?
Základním předpokladem podle mě je, že zpomalení by nemělo mít negativní vliv má náš život nebo práci.
Chytré zpomalení v denním běhu může být to, že si každou hodinu až dvě v práci vyhradíme dvě minuty na uklidňující dechová cvičení nebo si uděláme krátkou pohybovou pauzu, například vyběhnu schody a nebo si udělám několik „kancelářských dřepů“. To nás dokáže efektivně vytáhnout z průběžného denního shonu a navodit nám velmi snadno a rychle pohodovější vnitřní prostředí.
Dle anotace se lidé na přednášce dozví, proč už nemusejí říkat, že „nemají čas“. Výmluvu „nemám čas“ používá spousta lidí a třeba se ani nestihnou najíst. Kolik času denně je potřeba na vámi doporučovaná cvičení?
Potřebný čas je minimální, může to být klidně jenom deset až dvacet minut denně rozprostřené do průběhu dne.
„Nemám čas“ reálně znamená pouze „není to pro mě priorita“, nebo si to „neumím zorganizovat“.
Takže například pokaždé, když v průběhu svého dne jdete na záchod nebo si vaříte čaj nebo kávu, spojte tyto činnosti s tím, že několikrát dlouze táhle vydechnete nebo si uděláte jinou svou oblíbenou dechovou techniku, která vám na úrovni nervů a hormonů dodá vyšší úroveň klidu i energie, přinese nadhled nad životem a aktuálními událostmi.
Vaše přednáška se jmenuje Mějte méně stresu a více energie bio-logicky, což je i název vašeho e-booku. Co si pod označením „bio-logicky“ máme představit?
Toto slovo nebo spíš slovní hříčka odkazuje na biohacking, což je nové a moderní pojetí zdravého životního stylu.
Na školeních si rád s těmi slovy hraju a říkám, že tu naši denní optimalizaci snižování stresu a zvyšování osobní energie bereme „logicky bio-logicky“, protože nálada, to jak se cítíme, kolik máme energie, jak moc jsme akce schopni v práci, doma i ve svých koníčcích, je všechno ovlivňováno funkčností našich nervů a hormonů, které umíme poměrně snadno přes den pozitivně ovlivňovat – právě skrz například dechová cvičení, chladovou terapii, správně zvolenou a načasovanou stravu nebo formami mentální hygieny, které jsou přizpůsobené potřebám 21. století.
Ke zklidnění stresu doporučujete několik technik dechu. Proč se ke zklidnění nejvíc používá právě dech?
Protože pokud váš dech není v pořádku a jemným způsobem pod kontrolou, tak vás nedokáže uklidnit nic dalšího, žádný zlepšovák. Dýchání ovlivňuje srdeční tep i míru aktivace sympatického a nervového systému. Je to kontrolní panel pro zapínání nebo vypínání aktivace či klidu a odpočinku.
Schválně zkuste najít něco, co by mělo na stav člověka v rámci zklidnění se tak rozsáhlý vliv na fyzické i psychologické úrovni, právě jako je tento náš neustále přítomný fyziologický proces. A napište mi, protože možná dostanete Nobelovku.
Důležitý je také kvalitní spánek. Pro lepší usínání doporučujete metodu dechu 4-7-8. V čem spočívá?
To je technika doktora Andrew Weila, který ji popularizoval. Takových dechových formátů vlastně najdete širokou řadu, ale z mé zkušenosti zrovna tato technika řadě lidí pomáhá usnout – pokud samozřejmě rozumným způsobem dodržují ostatní pravidla spánkové hygieny. Tato technika zahrnuje nádech na čtyři doby, zádrž dechu na sedm dob a výdech na osm dob. Pozor, jedna z nejčastějších chyb, které lidé pod vlivem různých novopečených influencerů v rámci dýchání na síti dělají, je, že zaměňují tyto doby za sekundy. To je špatně, protože sedm sekund zadržovat dech a osm sekund vydechovat by pro mnoho lidí mohlo být přehnaně náročné a spíše stresující než uklidňující.
Za mě jde primárně o poměr nádech / zádrž / výdech, tedy čísla v názvu techniky značí doby, které mohou mít klidně třetinu sekundy.
Ve výčtu protistresových metod mě zaujal bod „Pohled do dálky a princip blbě koukat“. Předpokládám, že to se dá praktikovat kdekoli a kdykoli. Ale jak to přesně funguje?
Jde o to, že v dnešní době svůj mozek konstantně přetěžujeme. Když se na to podíváme z úhlu pohledu evoluce, tak my jako lidé jsme nikdy nebyli stavění na tak těžkou kognitivní práci, jako děláme dnes dlouhé hodiny a hodiny téměř každý den.
A proto jeden z nejefektivnějších způsobů mentální hygieny je nedělat vůbec nic – nekontrolovat sociální sítě, vyhnout se bezmyšlenkovému swipování videí na nich a jen tak koukat do dálky a nechat myšlenky plynout, užívat si přítomný okamžik a vlastně i tu nudu a taky odolat obrovské chuti začít něco produktivního dělat (nebo jen tak zabíjet čas bezmyšlenkovitou přítomností na sociálních sítích).
Jste propagátorem chladové terapie, otužujete se, pořádáte výšlapy v kraťasech na Sněžku. To jsou časově (a místně) náročnější aktivity. Dá se terapie chladem nějak jednoduše zařadit do běžného života?
Ale určitě! Jedna z mých nejoblíbenějších metod chladové terapie, kterou považuji za úplný základ, je takzvaná technika ledového kyblíku, kdy noříte ruce a případně i nohy do studené vody v kyblíku v doma nebo i v kanceláři. Zabere to i s přípravou dvě minuty a s chladem to dokáže kohokoliv velmi pěkně skamarádit.
Dělám od září tohoto roku pravidelné webináře, kdy lidem tady ty techniky zdarma ukazuji. Více se můžete dozvědět na letošním konání Slou Days a na mém portálu Chladová terapie.cz
Spolupracujete se sportovci, pomáhal jste freediverovi Davidu Venclovi nebo MMA šampionovi Jiřímu Procházkovi. To jsou borci, kteří z principu rádi překonávají svoje limity a jdou do extrému. Proč bychom měli chladovou terapii zkoušet i my, kteří jsme rádi v teple?
Právě proto že rozumnou míru stresu potřebuje každý z nás – abychom byli a zůstali zdraví a funkční fyzicky i mentálně. Vrcholoví atleti byli vždycky kapitola sama pro sebe. Tam jsou formy tréninku a nasazení samozřejmě úplně někde jinde než u běžného člověka, který chce mít takzvaně klid. Ovšem mnoho klidu může vyústit v různé zdravotní i psychologické komplikace. Pro člověka je přirozené být aktivní: běhat, pohybovat se, odolávat chladu i horku. Díky mikrodávkám těchto stresorů se stáváme silnějšími a odolnějšími. To je základ evoluce, která na nás platí dnes, stejně jako na lidi před 100 000 lety.
Jako dítě jste býval hodně nemocný, měl jste alergie a trpěl astmatem. Podařilo se vám tyto obtíže zkrotit, nebo vás stále ještě někdy trápí? Na co nejvíc spoléháte?
Velkou většinu těchto potíží jsem překonal právě životním stylem, správným dýcháním, chladovou terapií, celkově zařazením pravidelného pozitivního bio-logického stresování, zařazením více tuků do stravy a také vynecháním nebo omezením nevhodných potravin, jako jsou velké dávky pečiva, těstovin nebo smaženého jídla.
Je veřejným tajemstvím, že spoustu zdravotních komplikací jsme schopní vyřešit vlastní snahou a životním stylem. Ale chce to odhodlání a obětovat trochu ze svého komfortu.
A právě být i chronicky zaneprázdněn v běhu a ve stresu je vlastně způsob komfortu a lenosti, kdy nemáme dostatek disciplíny a odhodlání, abychom následovali cestu zdraví a přirozené evoluce, kdy prostě aktivní fyzický pohyb potřebujeme, stejně jako teplotní výkyvy, které můžeme simulovat například saunou a otužováním, abychom zdraví a silní byli nejenom dnes, ale také zůstali další dlouhé desítky let.
