Ondřej Brejška je frontmanem skupiny Poetika, která nedávno vydala chytlavý singl Půlnoc. A je taky scenáristou klipů pro řadu hvězd od Ewy Farné, přes Davida Kollera po Paulieho Garanda. Jak se točí na zámku, co všechno se při realizaci klipu může stát a jak to má Ondřej s udržitelností?
Poetika má za sebou dvě alba a letošní rok je pro ni přelomový. Vstupuje do něj totiž jen v čtyřčlenné sestavě poté, co z party odešel rapper Eduard Rovenský. Nové směrování představila kapela v listopadu songem Půlnoc s klipem, který nás bere na zámeckou oslavu.
Kde jste ten klip točili?
Celý videoklip se točil na zámku ve Žďáru nad Sázavou. A netočili jsme tam poprvé! Prostor zámku jsme si už v roce 2018 vybrali na jednu scénu našeho singlu Za oponou a to kvůli tomu, že Dan Hrdlička, náš producent a klávesák, ze Žďáru pochází, žije tam a dokonce přímo na zámku dřív pracoval.
Jak se točí v historických prostorách? Přineslo to nějaké komplikace?
Naopak! Díky tomu, že nám personál zámku vycházel ve všem vstříc, jsme měli prakticky volnou ruku a spontánně jsme si až na místě vybrali dva další prostory, se kterými se původně nepočítalo.
Je pravda, že jsme v tom rozsáhlém prostoru ze začátku dost bloudili a hledali se. Lokace od sebe dělily nekonečně dlouhé chodby, takže když jste něco zapomněli v té předchozí lokaci, trvalo třeba čtvrt hodiny, než jste došli tam a zpátky. A že jsme toho zapomínali dost!
Jak vlastně probíhá natáčení klipů z vašeho pohledu? I když si připravíte scénář, nejspíš se pak ladí detaily až na place nebo se může přihodit něco nečekaného…
Za ty desítky klipů, co jsme s Ondrou Kudynem udělali, vím, že ty nejlepší natočené věci nejsou nikdy naplánované a mnohdy vlastně nejsou ani naplánovatelné.
Někdy se stane, že napíšu scénář a na place zjistíme, že některé scény nefungují dle představy a nebo nejsou kvůli něčemu proveditelné. Musíte na to pak bleskově reagovat, protože každá hodina času je nesmírně cenná a vy musíte točit a nefabulovat, takže přichází na řadu právě ta zmíněná improvizace.
S čím nejpřekvapivějším nebo nejdramatičtějším jste se během natáčení setkal?
Na natáčení klipů pro naši kapelu se snad vždycky stalo něco dramatického. Například klip Každou vteřinou měl být takový roadtrip, ale jelikož 90% času pršelo a nechtěli jsme překopávat termín, tak vznikla jízda pickupu po zdánlivě nekonečném mostu. No a na konci toho všeho jsem skončil v nemocnici s rozraženou hlavou, protože si herečka, co pickup řídila, spletla brzdu s plynem. Během Padám jsem šlehnul málem Dana hořícím provazem, v Trinity jsme omylem zapálili dýmovnicí karavan a ve Zkouším žít jsme řídili velorex, co nebrzdil. Mám pocit, že se pokaždý něco takovýho stalo. Je to sranda.
Pro koho už jste dělal klip a pro koho byste chtěl točit?
Těch interpretů je už hrozně moc a každý měsíc vzniká něco nového. Už jsme točili pro Ewu Farnou, Davida Kollera, Miraie, Marka Ztracenýho s Rybičkama48, Renneho Danga, Annu K., Bena Cristovaa, Majka Spirita, Paulieho Garanda, Steina27 a hromadu dalších. Je to pestrý a s každým interpretem a námětem je to nová zkušenost. Můj sen je natočit klip Davidovi Stypkovi, jen jsme to už bohužel nestihli dořešit.
Jak jste se vůbec dostal k natáčení klipů?
Ondra Kudyn s náma začal v roce 2015 točit klipy pro Poetiku a točí je dodnes. Skrze naši společnou tour s Mirai jsme začali točit s nimi, no a pak už se to začlo nabalovat. Zjistili jsme na začátku, že nás společná tvorba klipů pro mou kapelu baví, tak jsme se rozhodli, že spolu budeme pracovat i na ostatních projektech mimo ni.
V klipu Půlnoc probíhá oslava. Jaká byla vaše oslava té silvestrovské půlnoci?
Já jsem ji oslavil s přítelkyní Monikou a mojí sestrou na horách. Monika totiž pochází z Perninku v Krušných horách. Vyrazili jsme s holkama do hospody, dali jsme si smažák s hranolkama, bylo nám z něj blbě a chtělo se nám spát, tak jsme se opili a šli jsme spát.
Co s kapelou chystáte v novém roce a kde bude možné vás potkat?
Chystáme nálož nových songů v nové sestavě, několik videoklipů a nabitou koncertní sezónu plnou festivalů a jiných akcí, kde nás můžou fanoušci potkat naživo.
První příležitost, kde budou moci kapelu v nové sestavě vidět a slyšet jako vůbec první nové písničky, které ještě nejsou venku, bude 18. ledna v Café v lese v Praze. Hrozně se na tu akci těšíme, protože jsme teď hodně dlouho nemohli koncertovat, jelikož jsme pracovali na novém repertoáru, a tam to konečně všechno odpálíme!
Pro nás ve WHAT je velkým tématem udržitelnost, proto mám pro vás i pár otázek z dotazníku o udržitelnosti a životním stylu, který dáváme různým osobnostem. Čím jste přispěl k tomu, aby se na planetě žilo líp?
Jak komu! Lidem se snažím dělat radost svojí tvorbou, a pokud jde o naše nečlověčí spolubydlící na Zemi, tak naprosto výjimečně jím maso, už od mala třídím odpad a nechávám se mučit papírovými brčky v mekáči.
Co jste si zvládl opravit a nemusel to vyhazovat?
Pokud to jde, tak všechno. Mám rád japonský motiv kintsugi, kdy se lepí rozbité nádobí a vázy. Nejen, že to má potom větší hodnotu objektivně, ale pro mě i subjektivně, protože za tou opravenou věcí vidíte tu péči, práci a odhodlání si ji ponechat. Opravený věci jsou hezčí než věci nový.
Například skoro každý měsíc se mi vykvedlá levá pacička od brýlí a upadne. No a pernamentně opravit to prý nejde, tak mě pán z optiky tlačí do nových obrouček, ale zatím se s brýlemi držíme.
Jakou věc jste v poslední době dal na charitu nebo poslal znovu do oběhu?
Pravidelně oblečení. A když je to už jako oblečení nepoužitelné, tak se z něj stane hadr na úklid.
Jakou největší zbytečnost jste si kdy pořídil?
Moji první krabičku cigaret.
Jaká osobnost, kniha nebo třeba film podle vás stojí za pozornost a může být pro ostatní inspirací?
Hudba: David Stypka & Bandjeez
Kniha: Milan Kundera – Nesmrtelnost
Film: Everything Everywhere All at Once
