Dnes odstartoval 20. ročník festivalu Colours of Ostrava, který patří mezi tzv. Čisté festivaly, kde se vzorně třídí odpad. Víte, kam vyhodit plechovku od piva? A že ne každá pláštěnka patří do kontejneru na plast?
Na Colours of Ostrava od středy do neděle vystoupí zahraniční hudební hvězdy (jako např. One Republic nebo Ellie Goulding), zástupci domácí scény, divadelní soubory a také řada řečníků, kteří se představí na multioborovém fóru Meltingpot. Jedním z mluvčích hned v prvním festivalovém dni je Milan Anděl, ředitel projektu Čistý festival. Projekt motivuje pořadatele a návštěvníky domácích akcí ke svědomitému nakládání s odpadem, jehož na festivalech vzniká velké množství.
Dva a čtvrt milionu kelímků
Loni se na festivalech zapojených do projektu podařilo vytřídit 42 tun odpadu. „Nejvíce bývá plastových kelímků a papíru,“ uvádí Lucie Müllerová, tisková mluvčí společnosti Eko-Kom, jež se zaměřuje na sběr a recyklaci obalového materiálu a stojí za iniciativou Čistý festival. Kromě Colours se k Čistým festivalům, které ještě letos stihnete navštívit, řadí třeba Sázavafest, Povaleč, Trutnoff nebo Mácháč. Tam všude najdete nádoby na systematické třídění odpadu. Dohromady na dvaadvaceti festivalech ročně vznikne zhruba 250 sběrných míst. Díky tomu se od roku 2008 mohlo na těchto akcích zrecyklovat 2 229 000 plastových kelímků, které by se jinak válely bezprizorně v trávě a skončily pravděpodobně na skládce.
„Vzhledem k nabízenému sortimentu zboží na Čistých festivalech mají návštěvníci k dispozici většinou nádoby na tříděné plasty a papír a na směsný odpad. Na vybraných festivalech jsou pak s ohledem na potřeby i nádoby na sklo,“ vysvětluje Lucie Müllerová. Někde se třídí zvlášť i kov. Přirozeně přišel v průběhu let také nápad třídit bioodpad, ale v praxi se ukázalo, že v gastroprovozech na festivalech není reálné oddělovat bioodpad a gastroodpad, který do bioodpadu nepatří.
Ne všichni mají vždy konkrétní představu, co kam vlastně správně vytřídit, což dokládají slova Lucie Müllerové: „Nejen na festivalech, ale i obecně často lidé do třídící nádoby vhodí mastné nebo jinak znečištěné papírové obaly, problematické jsou i plastové obaly obsahující zbytky mastnoty nebo jsou jinak silně znečištěné od občerstvení.“ Připomíná také kuriozitu z poslední doby: „Na nedávném festivalu Beats for Love jsme museli čistit vytříděné plasty od pneumatik, které někdo z návštěvníků do nádoby přihodil.“
Pojďme si tedy udělat jasno v tom, co má skončit v kterém kontejneru.
Plasty
Ano: Žlutý koš na plast si rozumí s plastovými kelímky, polystyrenovými kelímky od teplých nápojů, plastovými sáčky a taškami, plastovými krabičkami od jídla a samozřejmě s PET lahvemi. PET lahve je ideální sešlápnout a znovu zašroubovat, aby lahev držela sešlápnutý tvar a nezabírala příliš místa.
Ne: Vše výše uvedené, pokud to není prázdné. Zbytky jídla a pití a mastnota ve žlutém kontejneru určitě nejsou doma. Lahvičku se zbytkem šamponu nebo kazetu s rozsypanou tvářenkou směrujte rovnou do směsného odpadu, do plastů patří pouze prázdné obaly.
Pozor: Pláštěnka, nutná výbava festivalových harcovníků, občas nezvládne nápor a je potřeba se s ní rozloučit. Zdá se být jasné, kam s ní, ale pláštěnka může být záludná! „Záleží na použitém materiálu,“ upozorňuje Müllerová. „Pokud se jedná o tříditelný plast (což je třeba polyethylen), pak ji lze vytřídit do žlutého kontejneru. Je-li pláštěnka vyrobena například z PVC, patří do směsného odpadu.“
Papír
Ano: Do modrého kontejneru poputují časopisy, noviny, letáky, vyluštěné křížovky, počmárané deníčky (pokud v nich nemáte důležitá telefonní čísla nebo geniální myšlenky), papírové krabičky od brufenů na kocovinu i voltarenů na bolavé klouby po nočním tanečním maratonu. Nevadí ani krabičky, jejichž součástí je folie. Stejně tak si zpracovatel odpadu poradí s kovovými kancelářskými sponkami. Lepenka a velké krabice jsou tu taky doma a rozložené nebo sešlapané citelně šetří místo. Knížka, která vás cestou na festival akorát tak otrávila, by sice radši skončila někde v knihobudce, ale když žádná není po ruce, koš na papír ji taky rád přijme. Jen z ní před likvidací sundejte pevnou obálku, která má jít do směsného odpadu. S klidným srdcem už sem můžete házet i ruličky od toaletního papíru nebo plata od vajec. Nepředpokládáme tedy, že si na festivaly vozíte zásoby jídla v takovém množství, ale hodí se to vědět, protože třídění papírových obalů od vajec a ruliček třeba od papírových utěrek je relativní novinka z roku 2020.
Ne: Bublinková obálka sem nepatří, pokud je vcelku – je potřeba jí napřed „vykuchat“ plastové „vnitřnosti“. Posmrkané kapesníky, jednorázové pleny, vložky a další hygienické propriety sice možná papír připomínají, ale v koši na papír rozhodně nemají co dělat. Bez obav je pošlete do směsného odpadu.
Pozor: S mastným a špinavým papírem je nějaká snaha o třídění úplně zbytečná akce, protože takový papír se nedá recyklovat. Ano, to platí třeba i pro krabice od pizzy.
Sklo
Ano: Někdo má radši prosseco, někdo spíš něco ostřejšího, všechny skleněné lahve se nicméně společně potkají v kontejneru na sklo. Čiré v bílém, barevné sklo v zeleném. Vše samozřejmě ideálně prázdné a bez korkových nebo kovových uzávěrů. Lahve schválně nerozbíjejte, dál se budou třídit.
Ne: Rozbité zrcátko z kabelky ani z auta není vhodný kandidát na obsazení kontejneru na sklo. Hrníčky a talíře z porcelánu nebo keramiky tu taky nemají co dělat.
Pozor: Zálohované sklo je lepší vrátit do obchodu. Nejen že z toho máte nějakou tu kačku, ale obalový materiál putuje rovnou dál do procesu recyklace a šetří se tím zdroje a energie.
Kov
Ano: Plechovky od alka i nealka, konzervy pro lidi i pro psy, samozřejmě bez zbytků pochoutek. Alobal (bez řízků z domova), hliníková víčka z jogurtů, víčka od piva i vína, hřebíky, šroubky, matičky i kovové kolíky od stanu (pokud jste si jistí, že vám pak nebudou chybět).
Ne: Spreje, plechovky od barev a jiných chemikálií. Vysloužilý fén nebo topinkovač a obecně všechny spotřebiče, které nejsou jen z kovu, ale i z plastů a jiných materiálů.
Pozor: Jestli není v dohledu speciální kontejner na kov, nemusejí plechovky do směsu. „Plechovky lze velmi často třídit v rámci tzv. multikomoditního sběru, tedy například do žluté nádoby dohromady s plasty nebo do nádoby na nápojové kartony. V takovém případě bývá nádoba navíc opatřena šedou samolepkou s nápisem KOVY,“ připomíná Lucie Müllerová z Eko-Kom.
Směsný odpad
Pokud je něco složené z více materiálů, patří to do směsky. Pokud je to špinavé nebo mastné, patří to do směsky. Zničené ponožky? Nedojedené jídlo? Použitý kondom? Do směsky. Pokud nevíte, kam s tím, hoďte to do směsky. Snaha třídit se samozřejmě cení, ale není potřeba to hnát do extrémů. A nezapomínejte na drobnosti, které zamořují prostor – vajgly, žvýkačky, flitry a kamínky z ozdob a podobné nepatrné odpadky, které sem tam prostě někde upadnou. Nenechávejte je na zemi a zamiřte s nimi ke koši. Aspoň k nějakému.
