Zástupy nespokojených žen naznačují, že možná čelíme největší krizi mužství v moderních dějinách. Vztahový kouč Jan Markel v článku sdílí principy, které tuto krizi přiživují, i několik kroků, které můžete podniknout pro to, aby váš vztah (zase) fungoval skvěle.
Nevyzrálí muži, kam se podíváš
Moderní doba klade na vztah stále vyšší nároky, a to nejen v čase tráveném v zaměstnání a ekonomických aspektech. Za mnohem nebezpečnější považuji nadměrnou hojnost, ve které žijeme.
Přemíra možností na všech stranách může vést k tomu, že se lidská pozornost tříští do mnoha směrů a odklání se od hodnot, které žili naši rodiče a prarodiče. Namísto rodinného života se tak neodbytně dere zajímavý životní styl, cestování, přehršel zájmů a, v neposlední řadě, potenciálních partnerů a partnerek.
Od našich klientek často slýcháme, že najít rozumného, vyzrálého chlapa je dnes potíž. Není divu. V tisícinásobku možností, které měli k dispozici naši rodiče, se člověk snadno ztratí. Přestože tohle neplatí zdaleka pouze pro muže, následující principy odkazují na prvky, které značí vyzrálého muže. Na prvky, které mnoha dnešním mužům chybí.
Zralost = překonat ženu a zlato
Říká se, že muž je svobodný ve chvíli, kdy překoná ženu a zlato. Jinými slovy ve chvíli, kdy se namísto honu za penězi a za sukněmi začne věnovat něčemu mnohem důležitějšímu. Sobě. Jenže jsou to právě tyto oblasti, které dnešní vztahovou oblast výrazně komplikují.
Hojnost peněz a partnerek jako nikdy dřív
Rodina, jak jsme na ni zvyklí a jak bychom si ji často přáli, bývala ekonomicky výhodná. V dřívějších dobách záleželo na tom, jestli máte velkou a kvalitní rodinu, vaše přežití. Jenže tohle už dnes dávno neplatí. Moderní doba nabízí finanční soběstačnost nejen mužům, ale i ženám.
Pro mnoho mužů je tak snazší pronásledovat zajímavý životní styl a občas se vyspat s některou ze svých milenek než investovat svůj čas jediné ženě a potomstvu. Je to nevyzrálé? Ano. Ale nezapomínejme na fakt, že dříve uzavírali manželství i nevyzrálí muži. Neznamená to, že to byly vztahy šťastné a funkční.
Vztah není nutnost, ale vědomá volba
Pokud má být vztah funkční, musí dnes víc než kdy dřív stát na vědomém rozhodnutí obou partnerů. Už si nevybíráme partnery proto, že je to potřeba. Vybíráme si je, protože chceme. Tuto volbu mají jak muži, tak ženy. Z našich zkušeností si volí single life stejně často ženy i muži.
Z tohoto úhlu pohledu je jasné, že aby byl muž kvalitním partnerem, musí se pro to rozhodnout. A to je často možné až tehdy, když zjistí, že oslnivým životním stylem ani penězi si lásku nekoupí. Muži k tomu docházejí. Jen na rozdíl od generace našich rodičů se to děje ne ve dvaceti, ale okolo čtyřicítky. Samozřejmě i zde jsou výjimky.
Přímočarost a tah na branku
Co je možná mnohem horší potíž než pozdější zralost dnešních mužů, je chybějící přímočarost. Z řady zkušeností s našimi klienty se ukazuje, že je stále více mužů, kterým chybí bojovnost. Schopnost prosadit se je zakopaná tak hluboko, že se i Mariánský příkop krčí hanbou.
Jako by chyběla jasnost směru, hodnoty a smysl, okolo kterého by muž vystavěl svůj život. A to je možná nejhorší dopad dnešní doby na muže a jejich roli ve vztazích. Z výzkumů mezi ženami jasně vyplývá, že jedna z nejceněnějších věcí na muži je, že „ví, co chce“.
Ženy tím nepřímo volají po mužově rozhodnosti, neochvějnosti v jeho pohledu na svět. Poptávají vnitřní sílu, o kterou se můžou opřít. Očekávají, že muž bude znát svůj směr, který bude dlouhodobě následovat, nehledě na překážky. Přesto jsou to právě ženy, které mají nemalý podíl na tom, že právě tahle vlastnost se tolika moderním mužům nedostává. Vedle všech faktorů hojnosti, které jsem popisoval výše, jsou to totiž právě ženy, které rozpalují oheň krize mužství, na kterou si následně stěžují.
Jak se na tom podílejí ženy?
Možná jste překvapeni a říkáte si, jak mohou ženy podporovat krizi mužství, na které jsou následně bity. Jenže stejně jako většina komplexních problémů v životě, ani tohle není jednostranná záležitost. Pokud jde o vztahy, roli v nich hrají obě pohlaví stejnou měrou. Jinak to ani nejde. Je snadné ukazovat prstem na muže, že jsou slabí a za moc nestojí. O dost těžší je podívat se do zrcadla a říct si, že tuto situaci spoluvytvářím. Proto jsem do následujících odstavců sepsal hlavní principy, které jsou zodpovědné za to, že stojíme tváří v tvář krizi maskulinity v dnešní společnosti. Věřím, že uvědomělý přístup jak na straně žen, tak i mužů, může tuto propast překlenout.
Genderová rovnoprávnost
Doby, kdy muž byl hlavní ekonomickou silou rodiny a žena měla svoji roli v péči o děti a domácnost, už jsou dávno pryč. Stále více dnes čelíme volání po rovnosti obou pohlaví ve všech oblastech života. Je to právě tato zdánlivá rovnost, která ubírá dnešním vztahům na spokojenosti.
Ne snad, že by měly být ženy v domácnosti nebo mít menší práva než muži. Je ale propastný rozdíl mezi rovností a stejností. A v tom je právě ta potíž. Dnes a denně se setkáváme s klientkami, které plně přebraly mužskou roli v domácnosti. Zařizují věci, které dřív zařizoval muž. Realizují se v kariéře a často vydělávají stejně nebo více než muž. A co víc, jsou na to hrdé. Víc než kdy dřív dnes nosí ženy kalhoty. Jsou orientované na výkon a pod nánosem mužských rolí pohřbívají to nejcennější – ženskost a ženskou energii. Ta totiž tvoří přirozený protipól pro mužskou energii. Není se tedy čemu divit, že muž se snadno ocitne v ženské energii a působí nemastně, neslaně.
Paradoxně pak ty stejné ženy, které se bijí do prsou pro svůj vlastní úspěch, si jedním dechem stěžují, že pořádní chlapi nejsou. Přitom tuto situaci spoluvytvářejí tím, že se snaží mužům vyrovnat, či je dokonce předčít.
Tento princip ještě umocňuje doba hojnosti, o které jsem psal dříve. Dnes je i pro samotnou ženu výrazně snazší být single, než tomu bylo třeba před padesáti lety. Jelikož je i ona ekonomicky samostatná, čelí stejnému dilematu jako muž, možná ještě horšímu. Vztah už není nutnost. Vztah je vědomá volba a v případě žen také vědomá volba ženské role – jen tak umožní muži vstoupit do role mužské.
Ženská výchova
Ve starověké Spartě odcházeli chlapci do armády ve věku šesti let. Loučili se s matkou, kterou pak už mnohdy nikdy neviděli. Jejich výchovu vedl otec spolu s kolektivem dalších mužů. Jak diametrálně odlišný je náš svět! Drtivá většina vychovatelek a učitelek jsou ženy. Už od útlého věku jsou děti v péči žen a tento trend trvá často až do dospělosti. Ženská výchova je jiná. Řada studijí ukazuje, že ženy vychovávají mladé chlapce podobně jako mladé dívky. Děje se to zcela přirozeně a jen těžko bychom to mohli mít ženám za zlé. Jsou tak přirozeně nastavené a svůj postoj přenášejí na děti bez rozdílu pohlaví. Nejlépe se tento princip ukazuje na přístupu ke konfliktům. Zatímco ženskou přirozeností je konflikty uklidňovat a uhlazovat, v mužském světě je konflikt základním stavebním kamenem zdravého vývoje.
Bylo by skvělé, kdybychom se my, muži, už od malička učili, že porvat se je někdy prostě to nejlepší, co se dá dělat. A kdyby ženy, které dohlížejí na výchovu, stály a daly tomu volný průchod. Namísto toho nám tady vyrůstá řada distingovaných mladých mužů, kterým ale chybí jakási hrana. Chybí jim totiž schopnost stát čelem k nebezpečí a neuhnout.
Ne všichni vychovatelé jsou ženy. Na těch několik málo mužů ve vychovatelských rolích pak často dopadá jho genderové korektnosti, která je popsaná výše. Jedním z největších vlivů na krizi mužství tak má prostý fakt, že jako společnost potlačujeme přirozené mužské principy – agresivitu, soutěživost a přímočarost. Vlastnosti, ze kterých se buduje pevný charakter a hodnotový postoj.
Opravdu je agresivita užitečná?
Pokud se vám teď kroutí prsty na nohou tím, jak nesouhlasíte s mým prohlášením, tyto řádky do toho vnesou o trochu víc světla. Určitá agresivita je v každém z nás. Pokud se ji člověk učí zdravě projevovat (právě třeba rvačka), má ji zpracovanou. Tudíž si dovede vybrat, kdy a jakým způsobem ji bude používat. Je to zkrátka jako nástroj, který máte k dispozici a slouží pro vás i vaši rodinu.
Když ale agresivitu potlačíte a učíte děti, že je to něco zlého, nezmizí. Pouze jim tento nástroj seberete a schováte. Muži, kteří nemají uchopenou svoji agresivitu, jsou pak takoví nijací. Do doby, než se dlouho potlačovaná agrese vyvalí ven jako protržená přehrada. Pak takový muž běsní a ubližuje, protože svoji dlouho potlačovanou útočnost neumí používat. Agresivita je zdravá, pokud z ní neděláme tabu, jako se tomu dnes často děje.
Role muže je nelehká, ale krizí bych to nenazval
Spíš než krizi mužství vnímám současnou situaci ve vztazích jako odraz společenského nastavení. Situace je mnohem komplexnější, než se zdá na první pohled. Přesto rozumím tomu, že z pohledu ženy to může vypadat, že pořádní chlapi už dnes prostě nejsou.
Jsou, ale je jich méně a ti ostatní mají situaci spíš nelehkou. Rozvoj začíná zpětnou vazbou Naše zkušenosti ukazují, že k mužům se málokdy dostává zpětná vazba. Typicky, když žena udělá s mužem špatnou zkušenost, neřekne mu to. Namísto toho si postěžuje kamarádkám, které postihl podobný osud, čímž utvářejí kruh nářku nad tím, jak jsou muži hrozní. Nebo přinesou tohle téma na schůzku s jedním z našich koučů nebo terapeutů. V tom nejlepším případě podají zpětnou vazbu samotnému muži, ale často ve formě výčitky nebo kritiky.
Bez střetu s realitou ale není možný posun. Jedna z hlavních cest, jak dnešní situaci ohledně maskulinity pozitivně ovlivnit, je jednoduchá. Upozorňovat muže na okamžiky, kdy nejsou chlapy. Laskavě, citlivě a nekompromisně. Pokud nebudete po svém muži vyžadovat, aby zastával mužskou roli, nejspíš mu to nikdy nedojde. To není kritika mužů. Jen prostě vidět něco, co nevíte, že existuje, není možné ani pro toho nejlepšího borce.
Ženy do ženských rolí
Stejně jako není kouře bez ohýnku, není ani tato situace řešitelná pouze na straně mužů. Jak je z článku patrné, byla by chyba je brát za viníky nebo za ty, kdo se mají opravit. Pakliže mají být funkční vztahy, musejí tomu jít vstříc obě pohlaví. U žen je nejspíš největší příležitost v tom držet si svoji ženskost a energii.
Pokud to budete vždy vy, kdo se o všechno postará, nevytváříte tím prostor pro muže, aby se mohl realizovat. Často v tuhle chvíli s klientkami čelím tomu, že namítají: „Ale já už jsem mu to říkala stokrát. On to prostě neudělá a já potřebuji, aby to bylo hotové. To si to radši udělám sama.“ A v tom je právě ten problém. Tohle je typická ukázka mužské energie – potřebuji věci zařídit, udělat, dokončit. Dokud vás bude pohánět tato potřeba, budete mít tendenci být víc chlap než ženská. A to nejenže není sexy, ale ani funkční.
Pro ženy je to stále větší výzva – neřešit věci, netlačit na výsledek a prostě si dovolit být na chvíli „jen“ ženou. A tak často vyměňují odbavený to-do list za spokojený vztah.
Kde je vůle, je i cesta
Za svoji kariéru už jsem viděl stovky žen i mužů, kteří čelili vztahové krizi nebo prostě chtěli ve vztahu větší harmonii, pohodu a napojení jeden na druhého. Bez ohledu na to, jak náročná může být startovní pozice, jedno se opakuje stále dokola. Když mají oba společnou chuť na vztahu pracovat, úspěch se dostaví. Právě pro takovéto situace jsme v projektu opravdovyvztah.cz k dispozici. Ať už jde o posun jednotlivce, zvýšení sebedůvěry, nebo o prohloubení intimity, dokážeme vás provést tam, kde se nachází řešení na každý problém. Do hloubky vás samotných. Protože jakákoliv změna v životě začíná u vás.
