Když máte jako žena štěstí na dobrou smečku blízkých kamarádek, je život hned o fous lehčí. „Sdílená radost je dvojnásobná radost a sdílená starost je poloviční starost,“ se opravdu neříká nadarmo. I přátelské vztahy jsou ale vztahy se vším všudy. Mají své stíny. I hluboké dlouhodobé spojení si zachovává svou křehkost.
S tématem ženských vztahů se pojí dost klišé a mýtů. Jestli je na nich pravdy větší či menší trocha, to ale stejně záleží případ od případu. Každopádně je to fenomén, který je pro mnoho žen jak celoživotním zdrojem radosti a podpory, tak i nekonečnou výzvou. Snad žádná žena se ale nějaké té rozporuplnosti v životě nezalekne. Obzvlášť, když odměnou jsou ty nejupřímnější hovory úplně o všem a oči uslzené od záchvatů smíchu.
Na ženské přátelství koexistují dva diametrálně odlišné pohledy, což je samo o sobě zajímavé. Jeden adoruje do určité míry idealizovaný obraz sesterství, kdy spolu ženy jako bohyně šťastně tančí v harmonii a opěvují svou krásu vnitřní i vnější. Obraz druhý pro změnu akcentuje ten nejtemnější protipól soutěživosti, intrikánství a hodně výběrové (ne)upřímnosti.
A teď se v tom, holka, vyznej. Skutečný stav bude asi někde uprostřed nebo ještě jinak – vždycky je to rovnice o více proměnných. Není „kamarádka“ jako Kamarádka. Záleží, jaké máte štěstí na lidi, na pečlivosti výběru těch nejbližších, případně i na odvaze ukončit takové vztahy, které nám prokazatelně víc berou, než dávají.
Chvála sdílení
Co je bezesporu zcela ústředním momentem přátelství žen, je intimní sdílení. Ano, my, ženy, fakt rády sdílíme a do toho sdílení se dokážeme opřít doslova celou bytostí. Je to vír informací, dojmů, pocitů, názorů, nálad. Až je to dokonce i na nás někdy moc! Ovšem většinou je toto nestrukturované plynutí bez ladu a skladu vyloženě opojné a osvěžující. Smích i pláč. Sladké i hořké. Hluboké i povrchní. Odcházíte nebo pokládáte telefon vypovídaná, cítíte se plná života a naděje v lepší zítřky.
Mlčení je při setkání žen dost vzácné – na tomto klišé asi fakt něco je. Zdánlivě to pak může vypadat, že ženské kamarádství je vlastně „jen klábosení“ u kafe nebo u vína a jiné zájmy nemáme. Mnoho mužů si myslí, že je to navíc klábosení monotematické – o vztazích. Pro informaci: chodíme spolu cvičit, tančit, běhat nebo jinak sportovat, věnujeme se péči o tělo i duši, chodíme za kulturou. Umíme se navzájem skvěle motivovat i inspirovat k obdivuhodným výkonům. Prostor na pokec se v rámci bohulibého programu samozřejmě vždycky najde a ano, na téma vztahů dojde téměř vždy. Ale škála témat je bohatší.
Ono to klábosení je daleko víc naprosto relevantní rozhovor. A rozhovor a naslouchání, tady a teď, to je jedna z nejzákladnějších forem péče o duši. Proč by měl být člověk na tříbení myšlenek a pocitů jen sám? Když máme někoho, kdo je ochotný nás vyslechnout a věnuje nám svoji kapacitu pozornosti, no tak aleluja!
Dá se to brát i jako naprosto přirozená forma diverzifikace vztahových potřeb. Potřebu komunikace má co do kvantity i kvality totiž každý jinou a není nutné na sílu očekávat její ideální naplnění přímo od partnera. Máte-li doma mlčocha, nemusí to díky síti dobrých kamarádek nakonec tak vadit. Sejít se s kámoškou funguje jako navzájem si sundat těžkou krosnu ze zad, probrat aktuální i neaktuální dění, než se každá spokojeně rozejdete dál svou cestou.
Holky z naší školky
To sdílení životních příběhů je pro nás fakt nejvíc. Je to dar, který si vzájemně dáváme. Přitom to neznamená nutně, že se počítají jen přátelství od dětství nebo z mládí. Společné legendární vzpomínky sice mohou být zdrojem speciální stmelující energie, ale zase na druhou stranu letité vztahy bývají zatíženy i pakáží pro nás již dávno překonaných vzorců. Dá se to brát i jako dobrý trénink asertivní obrany svých hranic a podnět k růstu, ale každá si musíme říct, jaké výzvy jsou pro nás únosné a co už je moc.
Přátelství neprověřuje jen čas, ale i důležité životní události a zážitky. Známe to asi všechny, někdy se nám po boku zničehonic vyjeví ženská opora, ať je to bytost úplně nová, nebo předtím třeba ne tak blízká, kterou jakoby nám seslalo samo nebe. Navazování přátelských vztahů je podobná alchymie, jako když si vybíráte partnera pro milostný vztah. S přibývajícím věkem jsme zralejší a asi náročnější a vybíravější. Tím nám sice možná ubývá příležitostí co do počtu, ovšem o to upřímnější a otevřenější kamarádství nám to může vnést do života.
Klub zralých žen
Být zralejší znamená mít zdravé sebevědomí, a to je ve vztazích svatý grál, který leccos usnadní a projasní. Nevědomé mindráky a pocity nejistoty nebo nedostatku totiž nedělají nikdy dobrotu. Bývají spouštěčem ostražité vztahovačnosti nebo závisti a to moc nechcete. Obojí zvyšuje riziko, že se necháme lehce vmanévrovat k řevnivosti toho nejtrapnějšího zrna. On totiž nejsnadnější – a taky nejhorší – způsob, jak se cítit dočasně „lepší“, je veřejně nebo aspoň ve svých očích snížit hodnotu druhé ženy.
Ruku na srdce, která z nás si klidně i o své blízké kamarádce nepomyslela nebo i nevypustila z pusy něco dost „nehezkého“ jen proto, že její situace, úspěch nebo šmrnc se dotknul našeho slabého místa? Narážky, že ta a ta je workoholička a zajímá ji kariéra, takže co chudáci děti, nebo jiná naopak vydělává málo a stará se jen o rodinu a nic nedělá… Nebo takové to: „Prosim tě, ta kdyby neměla pana XY / bohatý rodiče / štěstí…“ A ano, i různý kalibr bodyshamingu někdy umíme. Shodit druhou, nemuset si zametat před svým prahem a nezačít na sobě makat je prostě jednoduché a rychlé.
Ale i to všechno dokáže přátelství ustát. Ono se to ve vztazích točí dokola vlastně pořád o tom samém. Růst, sebeláska, respekt. Nejlepší ingredience. Čím víc samy sebe známe, o to lépe s těmi všemi stíny umíme pracovat. A ještě uznání. Každá máme svoje kvality, svoje chyby, v něčem jsme úplně ulítlé. Pojďme se přesně tak mít rády. A podle toho ideálu sesterství si to možná opravdu i víc říkejme, když tak rády sdílíme.
Kodex opravdové přítelkyně
→ respekt – každá jsme originál, máme své kvality i chyby
→ reciprocita pozornosti i podílu na údržbě vztahu
→ test zlatého pravidla – jak nechci, aby ses chovala ke mně, nechovám se já k tobě
→ jestli se s někým necítím dobře, má sklon k manipulaci, snižuje mé kvality apod., řeším to – otevře se tím prostor buď pro přenastavení vztahu, nebo v případě jeho ukončení i pro nová setkání
Autorka se dlouhodobě věnuje vztahovým a psychologickým tématům na svém blogu Uměnímilovat.cz.
