Jeho stav má vliv na tělo a psychiku žen, na bolestivost menstruace i na prožitky při milování. Ne každá žena má přitom o pánevním dnu dost informací. „V porodnici mi nikdo nic neřekl,“ vzpomíná fyzioterapeutka, která se po těžkém porodu potýkala s vážnými potížemi. Které cviky a pomůcky pomohou posílit pánevní dno? A jaké mýty kolem něho panují?
Na webu WHAT se můžete setkávat s tématy, která přináší podcastová série Reproduktor. Podcast o ženském zdraví zprostředkovává jak rozhovory s odborníky a odbornicemi, tak osobní svědectví o různých situacích, které jako ženy v reprodukčním věku i po něm zažíváme, ale nemluvíme o nich. A měly bychom. Série, jíž provázejí Lilia Khousnoutdinova a Petra Schwarz Koutská, je dostupná na všech podcastových platformách nebo na webu Reproduktor.online.
První díl byl věnovaný endometrióze, druhý díl se zaměřil na IVF, dalšími tématy byly hysterektomie, perinatální ztráta, menarché , sexualita v mateřství, současné trendy v antikocepci, intimita po padesátce nebo neplodnost. V bonusovém vydání hovořila zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Fyzioterapeutka Michaela Pospíšilová se v tomto vydání podcastu svěřila s osobním příběhem, kdy se potýkala s následky náročného porodu. Ředitelka MAAT centra Lenka Chuchutová mluvila o tom, na co všechno má v životě ženy vliv stav pánevního dna a jaké cviky a pomůcky se mohou hodit.
Nechápala jsem, proč toto téma zdravotníci nechtějí řešit, když pro ženu přináší tak zásadní trauma
Na to, jak vyřešit své potíže po porodu, si musela fyzioterapeutka Michaela Pospíšilová přijít sama. Proto pak založila lektorský projekt V rytmu pánevního dna, aby mohla pomáhat jiným ženám.
Většinu života jsem pánevní dno nevnímala. Byla jsem aktivní, učila pilates, měla jsem ráda výkon. I porod jsem brala jako sportovní událost. Ale ten mě dost vyškolil.
Byl těžký, traumatizující a přinesl četná zranění. Došlo i Kristellerovu extrakci. Nestihla se sekce a porod skončil vexem, to je taková náhrada kleští. Pánevní dno dostalo nálož a zprvu jsem si naivně myslela, že se dám po porodu do kupy sama. Jenže v pánevním dnu mi skutečně „bouchla atomovka“. Víc než to, že mám za sebou traumatologický porod, jsem se však od lékařů nedozvěděla. Nikdo mi v porodnici nic neřekl ani mě neinstruoval, že nemám tahat těžší věci a měla bych víc ležet, protože moje poranění jsou značná. Měla jsem i jizvu po velikém nástřihu hráze.
Pánev byla po porodu těžká, jako by mě táhla dolů, bolela mě záda a já jsem začala tušit, že nemám jen běžná zranění a obtíže. Poté se objevily náznaky inkontinence. Kegelovy cviky už jsem sice znala, mně však rozhodně nějaké vtahování nepomáhalo. Ani jsem tou dobou nevěděla, kde pánevní dno mám. Dostavil se u mě také pocit předmětu v pochvě, což byla moje sestupující děloha, protože byly narušeny její levátory (svaly zdvihače).

Na vlastní pěst jsem na internetu našla Školu pánevního dna Renaty Sahani, která spojovala pánev s emocemi a energií, a hned jsem věděla, že to je něco pro mě. Úplně jsem se do toho zapálila a rozhodla jsem se, že o jejích metodách chci říct všem, protože mně obrovsky pomohly. Už po roce byly výsledky patrné na magnetické rezonanci. Po zraněních ani stopy.
Moje nadšení nicméně nesdíleli zdravotníci z gynekologických ambulancí, kam jsem začala nosit letáky. Tehdy mě i napadlo, že zdravá žena asi není pro systém výhodná. Nechápala jsem, proč toto téma nechtějí řešit, když pro ženu přináší tak zásadní trauma. Já jsem se v 31 letech bála plen a definitivní ztráty intimity!
Zdravá pánev: opora i životní jiskra
Když pánevní dno nefunguje, chybí nám jistota, síla, opora. Ale i jiskra, radost, živočišnost. Je v něm skryta nějaká ženská esence. Když jsme od sebe odpojené, tělo nám to nakonec samo řekne a posílá nám do cesty cysty, myomy, záněty. Je to od něj pozvánka k tomu, abychom řešily i duši.
Je fajn začít tím, že si připustíme, že v pánvi vůbec nějaké emoce jsou. Já jsem se například svého zranění bála, nechtěla jsem jej „potkat“. Vyčítala jsem si totiž, že jsem nezvládla porod. Jakmile jsem si ale emoční složku připustila, moje hojení bylo mnohem komplexnější a prožívala jsem velkou euforii. Cítila jsem se najednou celá.
Když jsem znovu otěhotněla, bála jsem se hlavně fyzické bolesti. Rodila jsem čtyři roky po prvním porodu, ale cítila jsem, že je to další nutný krok a možnost vyzkoušet si, co jsem se naučila. A bylo to super!
Renata a tříkroková cesta
Renata Sahani rozděluje terapii do tří rovin: nohy, pánev, krk. V každé z nich se pak nachází vrstva fyzická, energetická a emoční. Začíná se základem, pánví. Při tom se rozkrývají různé roviny prožívání. Na povrch se dostávají témata jako traumatizující porod, ošetření na gynekologii, pád na rám z kola, nedobrý první sex. Často od žen zaznívají pocity odpojenosti, někdy i zmínky o jakémsi chladu. Na chlad pomáhá teplo: čaj, deka nebo třeba bylinná napářka na míru. Používám nahřívací polštářky, které jsou i zatěžkávací a žena s nimi cítí bezpečí a klid.
S hledáním terapeuta pánevního dna vám pomůže mapa na mapotic.com. Nemusíte ho najít napoprvé, je lepší obejít dva tři, než zjistíte, čí přístup vám nejlépe sedí.
Ideální by bylo dozvědět se o důležitosti pánve už na základní škole a u gynekologů. Zásadní roli hrají i maminky, které mohou dívky zdravě uvést do světa menstruace. Možná se to v současné době již trochu mění a informací je dost. Na sociálních sítích je podle mě někdy až moc informací oproti době, kdy jsem se je po prvním porodu snažila najít já.

Pánevní dno a jeho stav nás provází po celý život a je dobré péči o něj neodkládat
Fyzioterapeutka a ředitelka MAAT centra Lenka Chuchutová se specializuje na gynekologickou problematiku a celostní přístup. Je také lektorkou Školy pánevního dna.
Pánevní dno je skupina orgánů, svalů a kostí. Stojí na začátku našeho reprodukčního života a ovlivňuje i zdraví a kvalitu života ve stáří. Snížené nebo zvýšené napětí svalů pánevního dna ovlivňuje naše prožívání, funkci vnitřních orgánů, bolestivost menstruace i příjemnost sexuálního styku.
Pánevní dno ovlivňuje i možnosti ženy otěhotnět. Nejspíš znáte Mojžíšovu metodu. Jak svaly pánevního dna, tak místní fascie ovlivňují i funkčnost vaječníků, průchodnost vejcovodu i kvalitu poševní sliznice. Spolupracuji s klinikami asistované reprodukce, kde potvrzují přímý vliv pánevního dna na možnosti oplodnění. Po cvičení a terapii se například uvolní děložní čípek a snáze proběhne embryotransfer.
Při těhotenství ženám ulevujeme od bolesti, učíme je, aby uměly pánevní dno uvolnit, ukazujeme si, jak ovládat svaly břišního lisu. Po porodu pak pracujeme s jizvami a zpevňujeme pánevní dno kvůli inkontinenci či její prevenci.
Význam při sexu i v těhotenství
Naše pánevní dno se účastní vědomě i nevědomě sexuálního styku. Při orgasmu se svalstvo pánevního dna i děloha stahují, pulzují. To, v jakém jsou stavu, ovlivňuje přímo náš prožitek intimity. Pánevní dno, samotné soustředění se na něj a cvičení dokonce zvyšuje libido.
Při těhotenství se mění biomechanické síly působící na pánevní dno. Pokud už měla žena povolené pánevní dno nebo břišní stěnu před otěhotněním, vše se může dál povolit. K tomu přispívají i hormony, které zvyšují pružnost pro budoucí porod, ale někdy vedou k dalšímu poklesu a oslabení svalstva. V šestinedělí se pak tělo vrací do původního stavu, ale sedavý způsob života bohužel obecně zhoršuje šance na samovolnou dostačující rekonvalescenci.
V menopauze se hormonálně děje zase něco jiného. Každopádně se v tomto období dosavadní problémy dál zhoršují. Stárnutí těla vrací obtíže, které třeba ženy zažily v šestinedělí. S větší silou se může vrátit inkontinece, je zde také riziko prolapsů. Zkrátka, pánevní dno a jeho stav nás provází po celý život a je dobré péči o něj neodkládat na neurčito.
Jak poznám stav pánevního dna?
Dá se odhadnout už skrze obtíže dané ženy. Bolesti při menstruaci nebo sexu a pocit stažení ukazují na zvýšené napětí. Leccos se dá usuzovat také podle dechu a postoje.
Pocit nestability nebo pocitu cizího tělesa v poševním vchodu jsou naopak signály celkové povolenosti. Může k tomu dojít po porodu, ale stává se to i ženám s nadváhou a těm, které zvedají těžsí břemena.
Žena si může zjistit stav pánve sama autovyšetřením. To je možné třeba pomocí prstů ve vagíně, je ale nutné je vyklonit do strany, stahovat a povolovat. Dle pocitu poznáte, jak na tom oblast je. Když někdy vyšetřuji ženy pohmatem já, jsou překvapené, kolik prostoru do stran v pánvi vlastně je. Většinou známe jen ten jeden, vertikální směr. Doporučuji vyzkoušet tento kontakt se sebou ještě před začátkem cvičení. Trochu se prohmatat a zjistit, jak to tam vlastně funguje. Vhodné je taky vyšetření fyzioterapeutem, který posoudí výdrž a opakovaný stisk. Podívá se na celé tělo jako komplex.
Úleva od endometriozy i bolesti
Jedné mé klientce s endometriózou odstranili dělohu a měla pak další ložiska na střevech. Lékař ji poslal za mnou. Už po třetí terapii cítila zlepšení a operace a vývod ze střev byly zažehnány. To se událo před několika lety. Od té doby už nemívá bolesti při sexu a většina obtíží zmizela.
Některé mé klienkty jsou v procesu asistované reprodukce. Jsou to například ženy po několika neúspěšných pokusech o IVF a díky práci s tělem se jim nakonec zadaří otěhotnět. Chodí ke mně také ženy po porodu, které trápí bolestivé jizvy. Někdy stačí jedno ošetření, aby pak mohly dál sexuálně žít.
Cvičení doma
Péče o sebe v běžném životě je alfa a omega úspěchu. Časem je třeba být v kontaktu s pánevním dnem vlastně neustále. Hrát si s ním, vnímat ho, ať jste kdekoli: ve frontě, na záchodě, při milování.
Stále slýcháme, že pánevní dno se má posilovat přerušovaným močením. To je mýtus. Není to vhodné, protože se tím narušuje přirozený reflex. Můžete si to však zkusit, ať víte, jaké svaly při močení hrají roli.
Při posilování cvičením jsou důležité oba směry: stáhnout i povolit. Postupně i rychle. Pak se přidávají nástavbové cviky, pomáhá například lezení po čtyřech. Dále třeba pohyb na nestabilních plochách, jízda na kolečkových bruslích nebo lezení. Osobně mám ráda fyzioterapeutku Renatu Sahani a její Školu pánevního dna, kde se kromě fyzična pracuje s energií a emocemi. Při cvičení, velmi zjednodušeně, pomáhá představa, kde je hráz, kterou se snažím vytáhnout nahoru. Nemají se při tom nijak zvlášť aktivovat hýždě a břicho, ale spíše hluboké vnitřní svaly. Vytvořila jsem k tomu šestihodinový kurz, na kterém se ženy postupně učí s pánevním dnem pracovat.
Venušiny kuličky i aplikace
Prvním krokem by měla být aktivace svalů pánevního dna a pak je možné je posilovat. Pracuje se při tom s dechem, někdy s dilatátory. Ty však řeší spíše vaginismus či potíže s jizvami. Známou pomůckou jsou Venušiny kuličky, ty lze doporučit pouze zdravým ženám (ne onkologickým pacientkám nebo ženám s neurologickými problémy). Každopádně by se posilování nemělo přehánět, aby se svaly „nepřecvičily“. Dobrý efekt má také Yoni vajíčko, které se žena pokouší udržet uvnitř, ale je důležité ho umět i vypustit ven. Ke cvičení slouží také různá závaží a kužely.
Dobrou pomůckou je vibrační posilovač pánevního dna Kegel Smart. Když vibruje, žena se stáhne a pak se musí uvolnit. Dostává tím zpětnou vazbu, jak silné stažení je. Už jsou dostupné také aplikace s vizuálním biofeedbackem. Žena například pomocí kontrakcí a relaxace vagíny hraje hry, létá s ptáčkem apod. Jsou dobré na zpětnou vazbu, nicméně odvádějí pozornost ven z těla. Já se přikláním spíše k jednoduchosti a soustředění dovnitř.
Dalším typem terapie je elektrostimulace, která přichází na řadu při neurologických potížích a naprostém povolení svalů. Existují elektromagnetická křesla, kam si žena sedne a pánev přijímá elektromagnetické signály, které aktivují pánev v tempu, jaké samy nezvládneme. V těchto případech je nicméně nutné zohlednit konkrétní diagnózu dané ženy.
Těhotenství: aktivuj, ale neposiluj
Je zásadní se nepřecvičit, protože pro porod je hlavní schopnost uvolnění. Autovyšetření pánevního dna v těhotenství je v pořádku stejně jako cvičení, pokud je těhotenství fyziologické. Není třeba se bát překrvení, například u milování je mnohem výraznější.