Rybolov, plasty, ropné vrty. To je jen část problémů, které by měla řešit Světová smlouva o oceánech. Zásadní dohodu, o které tento týden jedná OSN a která by měla do roku 2030 zvýšit množství chráněných mezinárodních vod z jednoho procenta rovnou na třicet, podporuje i španělský herec Javier Bardem, jenž se loni přidal ke Greenpeace.
Španělský krasavec, kterého jste mohli nedávno vidět zářit například po boku manželky Penélope Cruz ve snímku Loving Pablo, vyšel do newyorských ulic ještě před začátkem jednání OSN, aby na Times Square veřejně požadoval větší ochranu mezinárodních vod. „Naše oceány jsou na pokraji kolapsu a my všichni v tom hráli obrovskou roli. Nyní by ale měl každý z nás zastat takovou roli, abychom katastrofu společně zastavili,” svěřil se Bardem, který se začátkem loňského roku stal jedním z aktivistů organizace Greenpeace.
Ropné vrty i masivní rybolov
Držitel Oscara, jenž se zabývá především aktivitou v oblasti Antarktidy, pronesl vášnivý projev směrem k delegátům OSN, kde vyzýval ke stanovení vyšších cílů a požadoval, aby zástupci dali zelenou Světové smlouvě o oceánech. Ta by do roku 2030 měla zvýšit množství chráněných mezinárodních vod z jednoho procenta rovnou na procent 30 a měla by co nejvíce omezit lidskou stopu. „Cokoli se stane během této konference, bude mít velký dopad na život pod hladinou našich oceánů i na budoucnost lidstva. Delegáti musí vědět, že svět se dívá, když vyjednávají o globální smlouvě. Bohužel si nemůžeme dovolit, aby jednání nedopadlo v náš prospěch,“ řekl Bardem, který také ochotně pózoval vedle téměř šest metrů vysoké sochy velryby a želv postavených Greenpeace před budovu OSN v New Yorku. Obří umělecké dílo představovalo jedny z největších hrozeb pro mořský svět, jakými jsou například plastové znečištění, ropné vrty a masivní rybolov.
Mořští savci a žraloci na pokraji vyhynutí
Obrovský tlak na Světovou smlouvu o oceánech bohužel přišel až poté, co výzkumy prokázaly, že více než třetina mořských savců a druhů žraloků v současné době čelí hrozbě vyhynutí. „Uzdravení” oceánů je proto rozhodující. A to jak pro záchranu mořských tvorů, tak i pro řešení klimatické krize. „Potřebujeme radikální změnu ve způsobu, jakým spravujeme naše vody. Spoléhat se na stávající postupy totiž už dávno nestačí. To platí zejména pro oblasti mimo národní jurisdikci, které patří mezi nejméně chráněné oblasti naší planety. Musíme tedy radikálně začít měnit současný stav a přijmout jedinečnou šanci v podobě velmi důležité smlouvy. Zajistíme tak účinnou ochrannou síť, která podle vědeckých výzkumů musí do roku 2030 pokrýt alespoň třetinu světových oceánů, abychom ubránili vzácné druhy volně žijících živočichů a pomohli řešit klimatickou krizi,” uvedla Sandra Schoettnerová z kampaně Greenpeace na ochranu oceánů v rámci konference.
