Já myslím, že to vychází především z jedné zásadní věci, kterou je uvědomělost ve svém vlastním každodenním jednání. V tom, že se při všech krocích, co v životě podnikám, snažím přemýšlet nad tím, jestli je dělám správně, jestli jimi třeba někoho nepoškozuji, jestli zbytečně neplýtvám nebo zda jsou zdravé pro mě a pro planetu. Celý prostor totiž sdílíme všichni a nejsem tady jen já a moje zájmy. Pokud se nad podobnými věcmi budu zamýšlet, myslím, že pak udržitelnější a laskavější chování přijde automaticky. Dám příklad. Když si třeba jednou člověk dojde k tomu, že nechce podporovat zabíjení a utrpení zvířat tím, že konzumuje maso a živočišné produkty, přijde mu pak naprosto přirozené, že si nic takového v restauraci už neobjedná.
V první řadě šlo o vnitřní transformaci. Nejdřív totiž člověk změní pohled na sebe, hodnoty a svět, kterého je součástí. Když to řeknu trochu obrazně, tak jsem se z člověka, pro něhož byly nejdůležitější hlava, rozum, vnější věci a pozlátko, stal tím, který do všeho zapojuje i srdce, intuici a vnitřní svět. Začal jsem se snažit o celistvost. Ve třiceti letech se mi život obrátil naruby a starý svět pro mě přestal být aktuální. Jednoduše jsem začal přehodnocovat, jestli to, jak žiji, je udržitelné a smysluplné. Malá změna u jednotlivce sice obvykle nemá globální dopad, ale když jsou těch jednotlivců miliony a miliardy, tak nepochybně ano. Takže jsem nejprve začal dělat takové ty nejočividnější změny. Místo předražené vody v PETce na benzince jsem si pořídil vlastní lahev a točil si do ní kohoutkovou. Postupně pak přicházely další kroky, jako důsledně třídit, jednorázové produkty nahradit znovupoužitelnými nebo vyměnit konvenční drogerii a kosmetiku za přírodní. Nic, co by dneska bylo průlomové, ale pro mě tehdy vlastně ano.
Asi skutečnost, že jsme moc neřešili peníze, neměli skoro žádnou představu o tom, jaké je cash flow a jestli si třeba můžeme dovolit nakoupit nové zboží. Na účtě peníze byly, tak jsme prostě objednávku nové značky udělali. Dneska už by to takhle určitě nešlo. Ze začátku všechno probíhalo hodně intuitivně, jak nám v danou chvíli přišlo nejlepší. Nedělali jsme si dlouhé analýzy, spíše šli dopředu formou experimentu a získané zkušenosti. Samozřejmě se pak stalo, že to ne vždy vyšlo a do firmy jsme nakonec museli dohodit další peníze. Takže největší punk asi bylo to nehlídání ekonomiky. Vlastně doteď úplně nechápeme, jak jsme to všechno zvládli ufinancovat, protože nám za ty roky narostl sklad o miliony.
Jednoznačně přírodní kosmetika a ekologická drogerie. Nebo například prodáme ohromné množství bambusových zubních kartáčků – přes deset tisíc za poslední kvartál. Obecně pak věci pro děti, jako například ekologické plenky z obnovitelných materiálů. Co teď ale opravdu frčí, jsou zero waste věci. Což je trend, který je dneska vidět úplně všude. Takže odesíláme tisíce bambusových brček, pytlíků na nákupy ovoce a zeleniny nebo kelímků, do kterých si zákazníci nechávají v kavárnách udělat třeba kávu nebo čaj. Za ten trend jsem moc rád.
Jde nám o to, aby si značka na nic nehrála, byla opravdu ekologická a aby tam neprobíhalo jen nějaké barvení na zeleno. Takže děláme hloubkové průzkumy pro každý segment, jako ekologická drogerie, přírodní kosmetika nebo lahve. Máme definována vlastní kritéria, podle kterých se rozhodujeme. A ta se neustále vyvíjí. Ještě nedávno jsme vybírali hodně intuitivně, ale dneska už všechno dáváme na papír a do tabulek, jelikož věcí už máme opravdu hodně. Nejdůležitější je určitě kvalita a ekologický přesah. Druhá věc je potom příběh za značkou, z něhož se pro nás stala velmi důležitá složka, kterou rádi komunikujeme. Minulý rok jsme přidali nových značek asi patnáct, takže to jde spíše pomalu. Ale hlavně kvůli tomu, že se fakt pipláme s texty, které jsou obsáhlé, detailní a zahrnují i vysvětlení související problematiky.
Když jsme startovali my, což je pět let zpět, byli jsme tak trochu za exoty, jelikož podobných e-shopů existovalo hrozně málo. Pamatuji si zelenou domácnost, která je na trhu asi o tři nebo čtyři roky déle než my a stala se takovým prvním průkopníkem. Pak ještě pár e-shopů s bio kosmetikou jako Biooo, ale jinak nic moc neexistovalo. Než jsme Econeu spustili, tak jsem dělal průzkum a koukal se hodně do zahraničí. No a vlastně jsem nenarazil na žádný e-shop, který by byl v takovém rozsahu, jako je dnes ten náš. I v současnosti mají internetové obchody tendenci soustředit se hlavně na kosmetiku a třeba si k ní pak přidat ještě drogerii. Ale aby někdo dělal komplexní obchod s vizí, že pokryje maximum segmentů ekologickým zbožím tak, jako se o to snažíme my, se vlastně moc nevidí.
Určitě. Bez toho by mi to vlastně přestalo dávat smysl. Je však fakt, že tím, jak poměrně rychle rosteme, často s mým společníkem Martinem řešíme, jak to udělat, aby se z firmy nikdy nevytratil právě ten hluboký smysl a esence. Abychom v ní vždycky udrželi to, proč jsme ji zakládali a nebyla jenom dobře vynášející byznys. To už by mi nestačilo. Takže ano, chci měnit svět a dělat alespoň to málo, co můžu, aby nám tady všem na světě bylo líp.
