Prožité tragické události jeho život nasměrovaly k pomoci dětem a utlačovaným. Vyslýchalo ho gestapo, komunisté ho chtěli poslat do uranových dolů, Přemysl Pitter však dál šířil myšlenky laskavosti, respektu a soucitu s dětmi bez ohledu na jejich původ či vyznání.
V roce 2003 otevřelo občanské sdružení Dům tří přání azylové zařízení s cílem pomáhat dětem a rodinám v tížívé životní situaci a akutní krizi. Aby bylo i z názvu patrné, komu má sloužit, pojmenovalo ho Dům Přemysla Pittra pro děti v symbolické návaznosti na dílo filantropa Přemysla Pittra. Ohroženým dětem poskytuje na přechodnou dobu útočiště v zařízení rodinného typu a s rodinou odborně pracuje, aby se do ní dítě mohlo následně vrátit. Svojí činností napomáhá tomu, aby dítě mohlo vyrůstat v rodině a nemuselo odcházet do ústavní péče.
„Nápad odkazovat se k Přemyslu Pittrovi tak, že první pobytové zařízení ponese jeho jméno, vznikl nedlouho po vizi a rozhodnutí, že chceme dětem a rodinám nabídnout podporu prostřednictvím služeb, které jsme v systému péče postrádali. A odkaz k morální autoritě Přemysla Pittra jako jednoho z největších Čechů naší historie byl od počátku závazkem, abychom s dětmi a rodinami pracovali s hodnotami, které představoval – jako humanismus, lidská důstojnost, respekt, úcta, podpora a poskytnutí péče všem, kdo ji potřebují. Bez předsudků a hodnocení, kdo a kdy je toho hoden,“ vysvětluje spoluzakladatelka Domu tří přání a zakladatelka Domu Přemysla Pittra MUDr. Elena Turnovská.
„Dalším důvodem byl fakt, že Přemysl Pitter byl donucen odejít nejdříve do Německa a později do Švýcarska, kde pokračoval ve své práci, a jeho jméno bylo téměř zapomenuto. A po zkušenosti s názvem Dům tří přání, který prakticky u každého evokoval otázku, jaká jsou ta přání, naším přáním bylo, aby se jméno Přemysla Pittra vrátilo do povědomí lidí. Řada z nich později děkovala za doporučení jeho knížek a za to, že se mohli seznámit s jeho pozoruhodným životem.“
Kdo byl Přemysl Pitter?
Pedagog, kazatel, spisovatel a humanista, jehož dílu a odkazu minulý režim nedával prostor. K hlubokému soucitu, touze pomáhat druhým a silnému odhodlání napravovat nespravedlnosti světa Pittra přivedly i tragédie v osobním životě a prožité hrůzy války.
Narodil se v Praze v roce 1895 do duchovně založené rodiny jako poslední, sedmé dítě. Všichni jeho sourozenci zemřeli v raném věku, a protože matka měla strach i o jeho zdraví, trávil prvních pár let života na venkově, v přírodě. Než dosáhl plnoletosti, přišel i oba rodiče. Jako vyučený knihtiskař musel převzít otcovu tiskárnu, nedlouho poté však vypukla první světová válka. Přemysl se dal k armádě a zkušenosti z bojů v Haliči, v Itálii a na Balkáně se mu hluboko vepsaly do duše, udělaly z něj zapřísáhlého pacifistu a silně věřícího křesťana. Už tehdy se angažoval v pomoci jednomu válečnému sirotkovi.
Po válce se stal členem Ligy pro lidská práva a působil v mírových hnutích. Kázal a přednášel u nás i za hranicemi, spíš než v církvi ale hodlal šířit milosrdenství v praxi. Jeho protiválečný postoj ho dostal až před soud, když se postavil proti plánované předvojenské výchově mládeže, za což mu hrozily dva měsíce vězení. Díky přímluvě Alberta Einsteina dostal milost.
Proti nacismu i komunismu
Staral se o chudé děti na Žižkově a plánoval tam zřídit domov, který poskytne střechu dětem z ulice a ze sociálně slabých poměrů. Pořádal sbírky na jeho výstavbu a na Vánoce roku 1933 otevřel Milíčův dům, pojmenovaný podle husitského reformátora Jana Milíče z Kroměříže, který se zastával slabých, chudých a zranitelných. Pitter v domě působil jako ředitel a pedagog, zajišťoval dětem mimoškolní aktivity a učil je laskavosti, toleranci a respektu k druhým bez ohledu na vyznání či národnost. V atmosféře nastupujícího nacismu a antisemitismu se zastával Židů a publikoval řadu článků na jejich obranu. V Milíčově domě poskytl azyl dětem, které musely utéct z Německa, a bránil české děti před poněmčováním.
Druhá světová válka přinesla zákaz vydávání jeho duchovního časopisu Sbratření a část jeho kolegů z Milíčova domu skončila v koncentračním táboře. Přemysl Pitter nesměl veřejně vystupovat, byl vyslýchán gestapem, to ho ale nezastavilo. Přešel do ilegality, židovským rodinám nosil jídlo a předával zprávy, přestože si byl vědom, že by ho po prozrazení čekal trest smrti nebo deportace.
Po osvobození zorganizoval akci Zámky pro děti, které se vracely z koncentračních a internačních táborů, a zřídil pro ně ozdravovny na zámcích Štiřín, Olešovice, Kamenice, Lojovice a v penzionu Ládví. Zpočátku je evakuoval tajně, později se jim snažil dohledávat příbuzné. Zámky prošlo 810 dětí – českých, slovenských, židovských i německých. U dětí nedělal rozdíly kvůli jejich původu a odsoudil poválečné násilí vůči německému obyvatelstvu, čímž si mezi Čechy vysloužil nenávist i problémy v profesním životě.
Hlasitě vystupoval také proti totalitnímu režimu. Milíčův dům byl znárodněn, Přemysl Pitter přišel o post ředitele, dostal zákaz činnosti a visela nad ním hrozba nucených prací v uranových dolech. Jeho kolegyni a partnerce, Švýcarce Olze Fierzové, která odjela do zahraničí na pohřeb sestry, nebyl umožněn návrat do republiky a Přemysl Pitter musel v roce 1951 emigrovat. Přes Lužické hory se dostal do Německé demokratické republiky, z Východního Berlína přešel do Západního a později našel domov ve Švýcarsku. V exilu dál šířil svoje myšlenky, spolupracoval s BBC a rádiem Svobodná Evropa, své projevy vydával tiskem. V roce 1964 v Izraeli převzal ocenění Jad Vašem za záchranu Židů během války a jeho jméno bylo zvěčněno v Jeruzalémě na Hoře Paměti. Zemřel v Curychu v roce 1971. Dvacet let poté mu český prezident Václav Havel udělil Řád T. G. Masaryka III. třídy in memoriam.
Oslava pomoci
Ve čtvrtek 14. září slaví Dům Přemysla Pittra pro děti na Praze 6 už 20. výročí založení. Zahradní slavnost, kterou moderuje Jan Zadražil, nabízí od 14 hodin benefiční jarmark, bazar oblečení nebo třeba projekci filmu Lidi od Kateř Tureček, vystoupí také influencer Lukefry. Na místě si můžete prohlédnout výstavu Příběhy bezvýhradné lidskosti: Přemysl Pitter – výjimečná postava v dějinách 20. století, kterou připravil Archiv Přemysla Pittra a Olgy Fierzové. Na akci, která je přístupná veřejnosti, bude také možné využít krizovou pomoc.
„Součástí našeho bytí je úcta k důstojnému životu, pomoc potřebným, lidská vzájemnost, podpora, spolupráce… Jít v životě nejen za svým cílem, ale mít za cíl i potřeby těch, kteří nemají na růžích ustláno, dopřát i jim poznání, že mohou žít lépe, zhodnocuje život těch, kterým je pomáháno, i těch, kteří nezištně pomáhají,“ shrnuje poslání Domu Přemysla Pittra pro děti MUDr. Elena Turnovská.
Zdroje info:
Archiv Přemysla Pittra a Olgy Fierzové
Monika Štýbnarová – Přemysl Pitter jako pedagogický a náboženský myslitel
