Role vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny v naší zemi ještě do loňského roku neexistovala. Volali po ní nejen Romové, ale i některé státní orgány a neziskovky. V sousedním Slovensku funguje už dvacet let, což byl jen jeden z mnoha argumentů, které k jejímu vzniku dopomohly i u nás. V pozici působí Lucie Fuková. Žena narozená v Pardubicích, Romka, která se v životě nejednou potýkala s rasovou nenávistí a znevýhodněním.
Lucie Fuková se narodila ve východních Čechách, otci Čechovi a mamince ze západního Slovenska. Má dva starší bratry a ctí společně s rodinou romské tradice, jako je např. romipen – soubor vnitřních pravidel romské menšiny, které ji celý život ovlivňují. Týká se především vztahu ke starším lidem, dětem, vztahů mezi muži a ženami, dodržování tradic (pohřby, křtiny, víra atd.).
Už coby mladá dívka se dostávala do rodinných sporů o postavení romských žen. „Myslím, že mnoho romských rodin je hodně patriarchálních. Hledala jsem a stále hledám pravdu a spravedlnost – a to buď v romské komunitě, či v majoritní společnosti,“ říká vládní zmocněnkyně.
Bála jsem se vycházet ven
Vzpomínky na dětství má hezké. S vděčností vzpomíná na své spolužáky napříč předškolní i školní docházkou, kteří ji nikdy nepodrobovali šikaně. Smutným zklamáním byla jen učitelka na gymnáziu, která si před třídou pochvalovala práci pravicových skinheadů. U třídy ale neobstála, žáci se proti jejím názorům k obrovské radosti Lucie postavili.
Na „devadesátky“ jinak ale ráda nevzpomíná. Bála se vycházet ven a čelila dokonce i fyzickým útokům: „Tehdy bylo spácháno několik rasových vražd. Byla jsem slovně rasově napadána a házeli po mně dlažebními kostkami. Ale rozhodně jsem nezanevřela na českou společnost. Životní zkušenosti a vzdělání vám dodá více prostoru si uvědomit v životě mnoho důležitých věcí a také to, že mohu v této zemi žít jako každý jiný člověk.“
Ve víru dezinformací a exekucí
Coby vládní zmocněnkyně vstoupila do zcela neznámých vod a má v plánu zpevňovat rozvodněná koryta na cestě do vytyčeného cíle.
„Vláda vytvořila usnesením č. 1093 funkci vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny, do které jmenovala Mgr. Lucii Fukovou,“ najdete v plném znění na webu Úřadu vlády. Co se ale za touto funkcí skrývá a jaké možnosti do rukou Lucie Fukové vkládá? „Problémů je více, ale snažím se, abych současný systém mohla více posílit a zkoordinovat, aby mohl lépe reagovat na aktuální problémy a měl dopad na Romy.
K nejpalčivějším problémům romské menšiny patří zhoršený přístup ke vzdělání a také k bydlení. Z toho pak vyplývají i další problémy, jako zadluženost, exekuce, (neřešené) problémy s duševním zdravím, závislosti a také tendence podléhat dezinformacím na sociálních sítích,“ upřesňuje.
Podpora Natálky
Tématu romské integrace se Lucie Fuková věnuje již mnoho let. Má zkušenosti ze samosprávy, neziskového sektoru i státní správy. První, do čeho se po nástupu do funkce vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny na začátku tohoto roku pustila, byl monitoring aktuálního stavu agendy romské integrace na národní úrovni. Právě teď ji například čeká příprava a podání systémového projektu a podpora organizací, které pomáhají s odškodněním obětem protiprávní sterilizace.
Aktivně také podporuje Natálku z Vítkova, která je kvůli rasistickému útoku zápalnými lahvemi před čtrnácti lety dodnes popálená na osmdesáti procentech svého těla. Lucie založila na dárcovské platformě znesnáze21 sbírku Stojíme za Natálkou, která má za cíl podpořit Natálku v jejím tanečním snu, ale také poukázat na chybějící systémovou podporu obětí takto závažných trestných činů v naší zemi. Sbírka Stojíme za Natálkou končí za dva dny.
Trpělivá mediátorka
Do mailové schránky nebo chatu na sociálních sítích chodí Lucii převážně povzbudivé a inspirativní zprávy, ale nechybí ani ty negativní. Což podle ní jen potvrzuje důležitost a potřebnost této pozice. „Zrovna před pár dny jsem uspořádala spolu s vládní zmocněnkyní pro lidská práva ‚kulatý stůl Smíření‘, jehož cílem bylo seznámit zástupce romské i ukrajinské menšiny s bezpečnostní situací v Brně a hlavně otevřít prostor pro vzájemný dialog. Z diskuse se ukázalo, jak moc jsou Romové v ČR frustrovaní. Rozhodla jsem se, že společně provedeme analýzu potřeb romských klientů služeb neziskových organizací.“
Lucie Fuková nepopírá, že práce má v nové funkci více než dost. Zaměstnává ji úřad, ale hlavně romská menšina, za kterou se rozhodla bojovat. Chce být jejím hlasem, hybným ramenem a mediátorkou ve společnosti, která ušla od zmiňovaných devadesátek obrovský kus cesty, přesto ještě není v cíli.
