V New Yorku se draží unikátní nehořlavé vydání slavného románu Příběh služebnice od Margaret Atwood. Výtěžek z prodeje půjde na boj proti cenzuře v amerických knihovnách.
Kanadská spisovatelka, feministka a sociální aktivistka Margaret Atwood napsala přes padesát knih, které vyšly v pětačtyřiceti zemích. Nejznámějším je dystopický román Příběh služebnice, podle něhož vznikl oceňovaný seriál s Elizabeth Moss v hlavní roli. Příběh služebnice se stal symbolem vzdoru, byl několikrát zakázán, přesto jeho poselství přetrvalo.
Proto byl nyní také vybrán do kampaně, která varuje před novodobou cenzurou knih. Vydavatelství Penguin Random House nechalo vyrobit speciální výtisk z ohnivzdorných materiálů a dalo ho do dražby. Akci uvedlo dramatickým videem, na němž se autorka chopila plamenometu, aby otestovala nehořlavost své knihy.
„Nikdy jsem si nemyslela, že se budu snažit spálit jednu ze svých knih… a neúspěšně. Příběh služebnice byl zakázán mnohokrát – někdy celými zeměmi jako Portugalsko nebo Španělsko v době Salazara a frankistů, někdy školními radami, někdy knihovnami,“ komentovala to Margaret Atwood pro magazín People.
Kniha, kterou nelze spálit, se draží prostřednictvím newyorské společnosti Sotheby’s až do 7. června a nejčerstvější nabídka zní 70 tisíc dolarů. Výtěžek z prodeje půjde neziskové organizaci PEN America, která se zaměřuje na svobodu projevu a boj proti cenzuře v literatuře.
Dražba je reakcí na tendence vyčleňovat nevhodné knihy z amerických škol a knihoven. PEN America ve své poslední zprávě informuje o tom, že mezi 1. červencem 2021 a 31. březnem 2022 se na školách v 26 amerických státech rozhodlo o zákazu 1586 jednotlivých knih. Na konci dubna v Tennessee prošel návrh zákona, který knihovnám přikazuje nechávat si seznamy publikací schvalovat státem. Jak uvedl deník The Washington Post, republikánský zákonodárce Jerry Sexton při debatě na dotaz, co by dělal s knihami, které neprojdou, odpověděl, že by je spálil.
Není to jen americký problém, před týdnem v Bělorusku (opět) upadl v nemilost Orwellův román 1984, který byl dlouhodobě se svojí antiutopickou vizí totality trnem v oku Sovětskému svazu a byl zakazován v zemích pod jeho vlivem.
