Vybrat si školu, vystudovat, zvolit si povolání a tomu se pak věnovat celý život. Vypadá to, že podobný lineární model, jak přistupovat k práci, už nebude dlouho platit.
Petr pracuje dvacet let jako tatér. Jde o profesi, která je kreativní, umělecká a nese s sebou všechny výhody i nevýhody práce osoby samostatně výdělečně činné. Vedle toho má svůj celoživotní zájem o rostliny a věnuje se bonsajím. Poslední tři roky tak jezdí na tuzemské výstavy, které vnímá jako radost, a vedle toho na nich ještě sem tam prodá nějaký vlastnoručně tvarovaný a roky opečovávaný strom. Jeho vášeň ho podržela i v těžkých pandemických časech, kdy se veškerá tetovací studia uzavřela a tatéři bez plánu B tak mohli jen ležet na gauči a sledovat zprávy o prodlužujícím se lockdownu. Nebo Svatava, která roky pracovala jako optička, ale ve svém volném čase moc ráda pekla. Nejdřív pro rodinu, pak pro kamarády, později do podniků kamarádů, pořád jako vedlejšák, celých deset let. Letos udělala změnu, opustila místo v optice a její fenomenální dorty se vyjímají ve vyhlášené kavárně.
Zaměstnanci na téčko
Ani v jednom z těchto případů nejde jen o líbivý příběh, kterak někdo „vyslyšel hlas svého srdce a splnil si svůj sen“. Je to spíš o tom, že se vyplatí investovat do svých talentů a schopností a sami sebe rozvíjet – a to různými směry. I tohle uvažování bude součástí práce budoucnosti, kdy nebude stačit, abychom se oháněli jen výučním listem a košatým životopisem. Důležitější je – a bude – otevřenost a schopnost získávat nové dovednosti. „Můžeme říct, že budoucnost práce je vzdělávání, protože bude čím dál obvyklejší, že člověk může být zároveň učitel, manažer i publicista, nebo programátor a trenér,“ říká Bob Kartous, odborník na téma inovace vzdělávání. To, co Bob popisuje, má i svůj odborný termín – T-Shape kvalifikace, kdy má dotyčný jednu páteřní profesi a pak další horizontální, byť mělčí. T-Shape dovednosti popsal už na začátku devadesátých let publicista David Guest, ovšem ukazuje se, že až v poslední době se budou takto vzdělaní lidé cenit mnohem víc než před dvaceti lety. Také současní HR odborníci se shodují na tom, že bude mnohem častěji nastávat hybridní model, kdy budou cennější takzvaní interdisciplinární zaměstnanci, než jen úzce zaměření specialisté.
Pokud se budeme držet abecedy, tak zatímco dříve byli v kurzu především odborníci s dalekosáhlými znalostmi v jednom oboru, jejich schopnosti se tak dají opsat literou I, pak ti, kteří mají kromě své specializace ještě další znalosti v příbuzných oborech, jsou T. Svislá část písmene dokazuje hloubku odborných znalostí v jednom oboru, horizontální pak představuje schopnost spolupracovat napříč disciplínami a pohybovat se i v jiných oblastech mimo hlavní zaměření. Každý tak své „téčko“ může mít různé. Lidé s „téčkem“ tak nejen mohou vykonávat více profesí a žonglovat mezi nimi bez bázně, když jeden ze tří míčků vypadne, protože pořád půjde o dobrou hru. Čím dál víc firem bude chtít mít podobně multifunkční osoby ve svém týmu, kdy pak takové žonglování bude probíhat v rámci jednoho zaměstnavatele. Znamená to totiž, že se stejným počtem lidí se udělá více práce. To potvrzuje i Jason Yip, který má na starosti nábor nových lidí v globální společnosti Spotify, kde často pracují zejména lidé, kteří se mohou klouzavě zapojovat do více projektů. Pomáhají jim v tom i interní křížové výukové programy, tedy cross-training.
Změna je nevyhnutelná
Nejspíš nehrozí, že by nám v budoucnu vzali práci roboti a že umělá inteligence nahradí lékaře či právníky. I když tyto i jiné obory dozajista změní. S neutuchajícím rozvojem technologií a techniky se vyplatí být flexibilní, nebát se změn, to se ukazuje jako klíčové. Společnost Microsoft ve své studii uvádí, že díky technologickým změnám je dnes průměrná životnost dovedností kratší než 5 let, proto je zásadní jejich neustálé zvyšování. Podle zprávy Světového ekonomického fóra do roku 2022 bude více než polovina zaměstnanců potřebovat významnou rekvalifikaci. „Myslím, že už nebude na místě mluvit o kariéře, ale spíš o kariérách. Proto radím: učte se nové věci, investujte do sebe, rozvíjejte práci s technologiemi,“ radí Dita Stejskalová, mentorka a ředitelka agentury Ogilvy.
Nacházíme se totiž v takzvaném VUCA světě. VUCA je zkratka pro Volatility (proměnlivost), Uncertainty (nejistotu), Complexity (složitost a Ambiguity (dvojznačnost). Tímto označením, které vyšlo od americké armády, se označuje prostředí, které se velmi rychle mění, staví před nás složité otázky a všudypřítomná nejistota nedává jednoznačné odpovědi. „VUCA svět přeje rychlosti a odvaze experimentovat, zkoušet nové věci a chybovat, ovšem chybovat odvážně a rychle. Dříve byl neúspěch známkou neschopnosti, teď je důležitou ingrediencí pro rychlý posun dopředu,“ říká o VUCA Radka Dohnalová, zakladatelka ATAIRU, mezinárodní vzdělávací organizace pro rozvoj leaderů. Pravidlo pro šťastnou práci v budoucnosti je tak jednoduché: rozvíjet se. Žádný diplom nemůže být červenější, žádná pozice nemůže být ještě vyšší. Rozvíjet se lze totiž jedním směrem vzhůru, ale i do stran. A tam to může být i mnohem zajímavější. Už vidíte svoje obzory?
