Program OSN pro životní prostředí uvádí, že od počátku 50. let 20. století se vyrobilo asi 8,3 miliard tun plastů. V novém tisíciletí množství plastů narostlo za jedinou dekádu víc než během předchozích 40 let. Z nich pak 60 % končí na skládkách a v přírodě.
Symbolem boje proti jednorázovým plastům se stala brčka. Patří mezi pět nejčastějších odpadků, které se objevují na pobřežích moře. Jsou sice vyrobena z polypropylenu a dala by se tedy teoreticky zrecyklovat, prakticky se to ale téměř neděje. Americká společnost Recyclebank vysvětluje, že problém je v jejich hmotnosti a velikosti. Jsou malá a lehká, propadávají recyklačními linkami a pak se stejně odvezou na skládku.
Dalším strašákem jsou igelitky. Nezisková organizace Ocean Crusaders odhadla, že lidé po celém světě za rok použijí asi 500 miliard plastových tašek. To je na každého z nás ročně plus mínus 150 kousků. Společnost Reusethisbag.com vypočítala, že jedna taková taška slouží v průměru pouze dvanáct minut. Pak tu ale další stovky let zůstává a zahlcuje prostor na skládkách, hyzdí či přímo poškozuje ekosystém.
100 tisíc mrtvých
Plasty uvolňují do přírody toxické látky. Rozpadají se na mikroplasty, které končí v žaludcích ptáků či ryb a dostávají se pak i do lidského těla. Větší kusy odpadků jsou hrozbou pro zvířata, která je spolknou nebo se do nich zamotají. Brčka si pletou se stébly a mohou si ublížit jejich konzumací nebo se o ně zranit. Igelitky v moři dle Ocean Crusaders ročně zabijí 100 tisíc savců. Pokud s tím chce svět něco dělat, musí spolupracovat a jednat.
V únoru zveřejněný průzkum agentury Ipsos a iniciativy Plastic Free July, který zpovídal přes 20 tisíc respondentů z 28 zemí světa, říká, že tři čtvrtiny lidí jsou pro zákaz jednorázových plastů. V Číně, Indii nebo Latinské Americe, kde je množství zbytečného odpadu dobře viditelné, s okamžitým zákazem souhlasí přes 80 % lidí. Nejméně naklonění jsou tomu v Japonsku (37 %)
Začalo to v Bangladéši
Kanadský premiér Justin Trudeau včera informoval, že vláda od prosince 2022 zakazuje výrobu a dovoz plastových tašek, příborů či brček a prosincem 2023 končí také možnost jejich prodeje. Uvedl, že by to během příštích deseti let mělo ušetřit 1,3 milionu tun plastového odpadu. Představte si to asi jako milion plných velkých odpadkových pytlů. V Kanadě se denně použije zhruba 16 milionů plastových slámek. V Evropě je mimochodem největším milovníkem brček Velká Británie. U nás jejich spotřeba není tak masivní, přesto 300 milionů kusů ročně, které někde dál zůstávají, zní dost strašidelně.
První zemí, která řekla NE plastovým taškám, byl v roce 2002 Bangladéš. Jak informovala BBC, k zákazu ho přiměly ničivé záplavy, během nichž se igelitkami zablokoval odvodňovací systém. Brzy se přidaly další země jako JAR, Rwanda, Čína, Austrálie nebo Itálie. V současnosti jejich úplný nebo částečný zákaz platí ve více než 30 zemích. U nás se jejich používání omezuje pouze tím, že byly zpoplatněny.
Ve Velké Británii boj proti igelitkám odstartovala dokumentaristka a fotografka přírody Rebecca Hosking, kterou přivedlo k slzám natáčení pro dokumentární sérii Svět přírody. Televizi BBC sdělila, že ji zasáhlo, když viděla, jak albatros krmí mláďata kousky plastu. V roce 2007 proto přesvědčila všechny prodavače ve svém městě Modbury, aby vyměnili jednorázové plastové tašky za znovupoužitelné.
Letos se k zemím, které odmítají plasty na jedno použití, přidala například Chile. V Thajsku není od dubna povoleno vnášet jednorázové plasty jako kelímky, krabičky na jídlo, příbory či igelitky do všech tamních 155 národních parků. Pokuta za porušení se může vyšplhat až na 100 tisíc bahtů (cca 66 tisíc korun).
Kalifornie se hádá o polystyren
Ve Spojených státech cestu razí Kalifornie. Byla prvním státem, který od roku 2019 restauracím zakázal nabízet plastová brčka. Aktuálně se přiostřuje tamější debata nad podobou zákona o zásadním zákazu jednorázových plastů. Deník Los Angeles Times zmiňuje střet dvou táborů, které zjednodušeně dělí názor na polystyren, z nějž se vyrábějí kelímky nebo krabičky na jídlo. Návrh zákona od senátora Bena Allena totiž se zákazem polystyrenu nepočítá, vyžaduje pouze do roku 2025 jeho 20% recyklovatelnost. To se zdá málo autorům petice z řad environmentalistů, kteří se obávají, že producentům plastů zůstává v rukou příliš mnoho karet. Chtějí prosadit přísnější podobu zákazu. Iniciativa California Recycling and Plastic Pollution Reduction Act má v plánu polystyren zakázat a vyžaduje, aby byly všechny plastové obaly používané na jídlo včetně příborů do roku 2030 recyklovatelné, znovupoužitelné nebo kompostovatelné. Výroba jednorázových plastů má podle nich do roku 2030 klesnout o 25 % a výrobci a distributoři mají za každou položku platit poplatek (méně než 1 cent).
„Kalifornie je pátou nejsilnější ekonomikou světa,“ řekla deníku Los Angeles Times Judith Enck, bývalá ředitelka Agentury pro ochranu životního prostředy USA. „Co udělá Kalifornie, to udělá zbytek země. Proto je tak důležité, aby teď rozhodli správně.“ O zákazu se má hlasovat v listopadu.
Česko dobíhá do cíle
Evropský parlament v březnu 2019 schválil zákaz plastových brček, příborů, vatových tyčinek, polystyrenových nádob a kelímků nebo třeba tyček k balónkům a dalších výrobků na jedno použití. Legislativa také stanovuje členským státům do roku 2029 sbírat 90 % plastových lahví. Do roku 2025 by měl podíl recyklovaného obsahu v plastových lahvích dosáhnout 25 %, za dalších pět let se má zvýšit na 30 %. A například výrobci jednorázových vložek, vlhčených ubrousků nebo cigaretových výrobků s filtry budou muset informovat zákazníky, jak tyto produkty správně zlikvidovat. Opatření měla začít platit od roku 2021.
Česká republika stanovenou lhůtu nestihla a současná vláda závazek nyní posouvá do finále. Na schůzi 3. června prošel zákaz plastů druhým čtením. Teď je vše připraveno ke třetímu čtení, po němž ho ještě musí posvětit Senát a prezident. Podle resortu životního prostředí by pak u nás mohlo ročně ubýt zhruba 1,77 miliardy kusů jednorázových plastů, jak informovala ČTK.
