Vědkyně vyhodnotila informace z výzkumné stanice, která simuluje pobyt na Marsu, a zjistila, že ženy se pro dlouhodobé mise hodí o něco lépe než muži. Dokážou totiž tlumit konflikty.
Litevská socioložka Inga Popovaite, která se zabývá vlivem emocí a genderu na dynamiku skupin, strávila loňský podzim na výzkumné stanici pro život na Marsu. Mars Desert Research Station se nachází v americkém Utahu a simuluje podmínky pobytu na Rudé planetě.
Společenský vůdce
Vědkyně tam sbírala data pro svůj výzkum, v němž analyzovala 874 hlášení od velitelů, 277 z nich napsaly ženy. Kvalitativní analýzou či vyhodnocením frekvence slov ověřila, že muži i ženy se orientují na plnění úkolů, jsou však mezi nimi rozdíly. Ženy byly ve svých hlášeních statisticky významně pozitivnější a více se soustředily na to, co se týmu podařilo. Častěji se také věnovaly dalším členům skupiny. Velitelé i velitelky se zaměřovali na soudržnost posádky – muži prostřednictvím týmového ducha a loajality, ženy zase kladly důraz na vzájemnou podporu. Její výzkum potvrdil dřívější zjištění, že ženy se ve vedení více orientují na komunitu.
Popovaite připomíná, že gender a vůdcovství jsou kulturně vnímané sociální role s potenciálně protichůdnými očekáváními. Vůdcovské rysy se obecně připisují mužům. Od žen ve vedoucích pozicích společnost očekává, že se spíše budou vyhýbat projevům negativních emocí, jako je hněv, a budou projevovat pozitivnější pocity vůči ostatním. Tento aspekt ženského vedení může být prospěšný v extrémních situacích, což vesmírné mise rozhodně jsou. Omezené zdroje a dlouhodobá izolace vedou ke stresu a konflikty mezi členy týmu mohou ohrozit úspěch posádky. Sociální vědci se proto shodují, že vůdce v takovém prostředí by měl být orientovaný jak na úkol, tak na lidi.
Ženské vedení tedy může být přínosnějším v případě dlouhodobých misí, například právě těch na Mars. „Účast na simulované vesmírné misi není jenom o dobrodružství, vzrušení a objevech. Během mise posádka plní především každodenní úkoly: připravuje jídlo, myje nádobí a uklízí. V takovém prostředí musí lidé přežít delší dobu bez emocionální a psychické podpory rodiny a přátel. To je důvod, proč se vedoucí, který se stará o emocionální potřeby svého týmu, stává vhodnějším, zejména v pozdějších fázích mise,“ informovala vědkyně v tiskové zprávě.
To, jak si vedou ženy ve vesmíru, je stále málo prozkoumáno. Na mezinárodní vesmírné stanici ISS, na níž od počátku jejího provozu v roce 2000 sloužilo 67 expedicí, působily zatím pouze tři velitelky. První z nich byla Američanka Peggy A. Whitson, která se do funkce dostala v roce 2009.
