Zraňující poznámky, jako ta v titulku, brání ženám citlivě opečovat jizvy. Na těle i na duši. Protože porod nás promění, ať chceme, nebo ne. Ovlivní naše sebevědomí, obraz vlastního těla a samozřejmě i sexualitu. Je to logické, protože porod je sám o sobě součástí sexuálního života.
Z výzkumů víme, že pokud porod proběhne laskavě a s respektem, sebevědomí a sexuální apetence ženy vzroste. Mnoho žen po krásném porodu takřka rozkvete. Jejich tělo je citlivější, orgasmy hlubší a láska mezi partnery se dostává na nový level. Někteří partneři mluví o tom, že se po porodu do sebe vzájemně nově zamilovali. Může to být ale i úplně naopak. Pokud je pro ženu porod traumatizující fyzicky či psychicky, na jejím milostném životě se to pravděpodobně odrazí velmi negativně.
Porodnické násilí
Pokud taková žena po traumatickém porodu vyhledá psychoterapii, bude postupovat velmi podobně jako při léčbě ženy po znásilnění. Fungují ty samé principy. Nejčastěji jde o to, že s ženiným tělem někdo dělal něco, co ona sama nechtěla, k čemu nedala souhlas, co nechápala, proč se děje, a ztratila nad procesem kontrolu…
Velký vliv zde hraje institucionální násilí, tedy situace, kdy zdravotnický personál uplatňuje svoji mocenskou pozici na úkor ženiny svobodné vůle (byť s dobrým úmyslem, ale nešťastným způsobem). Patří sem například nástřih hráze bez vědomí nebo proti nesouhlasu ženy, aplikace léků bez souhlasu, separace novorozence od matky nebo třeba urážlivé či zesměšňující poznámky personálu. Ženy si po porodu neodnáší jen miminko v náručí, ale také emoční stopu, kterou v jejich mozku prožitek porodu zanechá. Mluvíme o zásadním formativním okamžiku v jejich životě.
Ošetřit všechny jizvy
Pokud si žena odnáší šrámy na těle a představa milování jí připadá úplně vzdálená, je na prvním místě opečovat jizvy. A to jak na těle, tak na duši. S jizvami v intimní oblasti může pomoci fyzioterapie, jemná automasáž, později vaginální napářka či sedací koupele. Cílem je jednak podpořit a hojení a zároveň vrátit do daných míst pružnost a optimální citlivost. Ženy se totiž setkávají buď s tím, že jsou jizvy v intimních partiích příliš citlivé a bolavé a nebo naopak necitlivé. Obojí bude stát v cestě potěšení. Stejně důležité je opečovat i jizvy na duši. Mluvit o vzpomínkách na porod v bezpečném prostředí s člověkem, který vám dá prostor pro svobodné vyjádření pocitů. Není možné spokojit se s větou: „Máš zdravé dítě, jsi zdravá, tak co si stěžuješ?“ Taková slova mohou být velmi zraňující. Je důležité uznat své emoce. To, jak se cítíte, je důležité. Psychické zdraví je součást zdraví.
Je důležité mluvit o svých pocitech s partnerem. Zvlášť pokud se cítíte bolavá, je užitečné, aby věděl, co se děje, a mohl vám být oporou. Než přijde na řadu první milování, je na místě odpovědět si na otázky: Cítím se připravená psychicky? Jsem zahojená fyzicky? Mám na to chuť? Pokud na kteroukoli odpovíte Ne, pak ještě není správný čas na pohlavní styk. Zároveň je mnoho jiných způsobů, jak si fyzicky vyjadřovat lásku. Hodně párů vzpomíná, že období hojení po porodu bylo zároveň obdobím, kdy objevovali nové možnosti, jak si vzájemně dávat potěšení a prožívat slast. Například díky erotické masáži či různým tantrickým technikám.
Najít cestu k sobě
Prvním krokem k milování může být sebepotěšení. Znovu nalézání a otevírání se své citlivosti. Dopřávání si kontaktu se svým tělem. Hledání, co mi dělá příjemně, a co ne. Při samotném milování je pak dobré být něžní a citliví. Právě proto, že vás porod promění, je to skvělá příležitost znovu se vzájemně poznávat a objevovat. Mnoho žen mluví o tom, že díky prvnímu milování po porodu si „opravily“ zkušenost s prvním milováním v životě. Že tentokrát to udělaly tak, jak potřebovaly, zdravě nastavovaly hranice a dokázaly říct, co a jak potřebují.
Pokud u vás nepříjemné pocity při milování přetrvávají, může pomoci uvědomit si, odkud pramení. Jsou spojené se vztahem k partnerovi a jeho rolí při porodu a po něm? Pak bych volila párovou terapii. Vážou se spíše k tomu, jak nyní vidíte své tělo a sama sebe (máte výčitky spojené s porodem)? Pak může pomoci individuální terapie, psaní deníku, zpětná vazba porodnici… Cítíte, že jste se nezhojila úplně dobře? Pak pomůže probrat to s porodní asistentkou či gynekologickou fyzioterapeutkou. Porodní zranění tak může paradoxně být zdrojem léčení svého vztahu sama k sobě, ke svému tělu, svým hranicím a sexualitě.
