Porodnictví se u nás posouvá mílovými kroky. Vertikální polohy a porodní gauče jsou trendem po celé České republice. Vláda v září odsouhlasila strategii Baby Friendly Hospital, která podporuje nepřerušovaný kontakt matky s dítětem nebo podporu kojení. Novinky z oboru shrnula konference Nadačního fondu Propolis 33 Na porodu záleží.
V Lichtenštejnském paláci se sešli porodní asistentky, lékaři a lékařky, duly, laktační poradkyně, lektorky předporodní přípravy a další poskytovatelé péče, aby prodiskutovali nejnovější data z porodnictví a tzv. evidence-based practice: důležitost a smysluplnost vertikálních porodních poloh, benefity porodu do vody, podporu kojení, nepřetržitého kontaktu kůže na kůži či odložení podvazu pupečníku. Záštitu nad akcí převzala zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Klára Š. Laurenčíková.
„Pevně věřím, že způsob, jakým přicházíme na svět, má obrovský vliv na další život, zejména na důvěru, kterou máme v okolí i sebe samé. Přítomným zdravotníkům a zdravotnicím patří dík za to, že neúnavně mění zajeté pořádky právě v oblasti porodnictví a péče o matku a dítě. My toto snažení podporujeme s kolegy z vládních odborů a ministerstev. Letos v září vláda odsouhlasila dlouho připravovanou strategii Baby Friendly Hospital, která stanovuje jednotné standardy pro nemocnice, podporuje například nepřerušovaný kontakt matky a dítěte a další doporučené postupy při podpoře kojení. Nyní nás čeká náročná fáze implementace. Zároveň jsme s pracovní skupinou pro porodnictví připravili Strategii rozvoje respektující péče o matku a dítě v těhotenství, při porodu a v šestinedělí, kterou nyní předkládáme ministerstvu zdravotnictví k připomínkám a doufáme, že se materiál dostane na vládu a ke schválení během jara. Zásadní na ní je, že respektuje evidence-based postupy a doporučení WHO,” řekla zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Klára Š. Laurenčíková.
Voda: klid, úleva a skvělá adaptace
V západním světě pochází první záznam o porodu do vody z roku 1805. Mezi jeho propagátory a propagátorky patřili například lékaři Frederick Leboyer, Michel Odent, britská porodní asistentky Dianne Garland či Barbara Harper.
„Některá česká zdravotnická zařízení považují porod do vody za normu, jinde to zatím nejde. Sama jsem do vody rodila třikrát a jsem velkou zastánkyní této možnosti,” řekla Lilia Khousnoutdinova, organizátorka konference a zakladatelka NF Propolis 33.
Podle Evy Welge z Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice, která strávila dvaadvacet let své praxe v Británii, za neochotou umožnit porody do vody stojí na některých pracovištích neznalost a obavy o zdraví novorozence i ženy, bohužel ale často nepodložené daty. Ze zahraničních studií i metastudií (např. data z Cochrane database) přitom vyplývá, že ženám ve vodě nehrozí větší krvácení či častější perineální trauma (poranění hráze), novorozenci zase netrpí snížením Apgar skóre. Pozitivní zkušenosti potvrdili i lékaři a porodní asistentky z porodnic v Havířově, Rakovníku a Litoměřic.
„Je to velice jemný a krásný proces, i když druhá doba porodní je ve vodě někdy delší. Dochází k uvolnění napětí ženy, lepší relaxaci. Dítě se krásně adaptuje. K porodu ve vodě pouštíme pouze ženy s jednočetným nízkorizikovým těhotenstvím, kde nejsou žádné kontraindikace. Od roku 2019 u nás v Havířově již proběhlo 385 porodů do vody,” řekla lékařka Petronela Bieliková.
Ve vodě lze provádět i zdravotnické výkony, jako je vaginální vyšetření či dirupce vaku blan. Zároveň je možné nechat ve vodě dotepat pupečník. Porod do vody nevyžaduje ochranu hráze, tak jako je běžné u porodů na suchu.
Výhody vertikálních poloh při porodu
Tzv. porodní gauč již byl v rámci projektu NF Propolis 33 s názvem Koza ven rozšířen po desítkách porodnic v ČR a SR. Pomůcka pocházející z Anglie se jako první dostala před rokem do FN Ostrava. V tamní porodnici na něm již proběhlo přes 400 porodů. Zdravotníci zejména oceňují variabilitu poloh, pohodlnost pro rodící ženu i partnera, zároveň pak nízké množství poporodních poranění a nutných intervencí. Více než polovina dětí se narodila v tzv. startovací poloze. A 86 % vícerodiček, které si mohly vybrat mezi porodnickou kozou a gaučem, preferovalo právě gauč.
Fyzioterapeutka Olga Gruberová v další části vysvětlila, jak mají aktivní polohy při porodu pozitivní vliv na fyziologickou aktivitu břišní stěny, která hraje zásadní roli při centraci miminka do porodních cest, při tzv. Fergusonově reflexu a zapojení se do kontrakcí v pozdějších vypuzovací fázi. A právě optimální poloha dítěte v děloze a následně při průchodu porodními cestami zásadně ovlivňuje průběh porodu.
Kontakt kůže na kůži: první krok ke kojení
Poporodní bonding spočívá v neoddělování novorozence od matky, případně otce, v prvních hodinách po porodu a je dnes oblíbenou metodou podporující budování základních emočních vazeb mezi rodiči a čerstvě narozeným dítětem. Mimo pozitivních účinků na psychiku pomáhá také nastartovat tvorbu mateřského mléka či zavinování dělohy. Nutná vyšetření se dají provést na těle matky. S tímto přístupem pracují i v porodnicích v Havířově či ve Šternberku. „Přes 97 % maminek odcházejících z naší porodnice plně kojí. Procento kojících matek při propuštění také trvale sledujeme a vyhodnocujeme jako indikátor kvality,“ říká Bibiana Drápalová Pališková ze šternberské porodnice.
V rámci večera se také probírala důležitost dalšího vzdělávání poskytovatelů péče, ať už se jedná o semináře o moderních trendech v porodnictví nebo o podporu dalšího akademického vzdělávání a výzkumu v oboru porodní asistence. „Nabízené studijní programy by měly umožňovat vzdělávání nejen ve fyziologii porodu, ale i v oblasti péče o duševní zdraví či práci s traumatem,” řekla dula a organizátorka akce Karolína Fakheri Tehrani.
Závěrem se konalo promítání dokumentu Terezy Tara Šestinedělí napospas. Následovala debata o kontinuální péči porodních asistentek v období těhotenství, porodu a šestinedělí, kterou Česko jako jedna z mála zemí EU neposkytuje v rámci zdravotního pojištění.
