Jedna blondýnka už byla tak naštvaná na hloupé vtipy o blondýnkách, až se rozhodla, že s tím vším skoncuje. Vešla do koupelny, zamkla za sebou a křikla na manžela, že se pověsí. Muž se za chvíli hrdinsky vlámal do dveří a vidí blondýnku, jak visí ze stropu – za palec u nohy. „Ty ses chtěla oběsit za palec?“, ptá se zmateně. „No jasně,“ odpoví na to blondýnka, „zkoušela jsem se prvně pověsit za krk, ale nemohla jsem u toho dýchat.“
Dokážete v tom vtipu najít chytrý a laskavý dvojsmysl? Pak jste možná – skrytá blondýnka…
Teď chvilku vážně. Folkloristé se shodují na tom, že vtipy o hloupých blondýnkách sice začaly letět v Americe až v polovině padesátých let, ale jejich předobraz pochází z Francie osmnáctého století. Tehdy existovala velice krásná a velice blonďatá kurtizána Rosalie Duthé, která proslula mimo jiné tím, že v duchaplné konverzaci dokázala udržet krok maximálně s houpacím koněm. Což bylo v roce 1775 ostrovtipně zaznamenáno v jednoaktové frašce Les Curiosités de la Foire a stereotyp o blbé blondýně byl na světě. Takže zatímco vizážisté vědí, že existují jen dva typy blondýn a to „jaro“ a „léto“, konzumenti popkultury rozeznávají subvarianty typu „ledová bloncka“ (Grace Kelly prakticky v jakémkoliv filmu), „blond sexbomba“ (viděli jste Jean Harlow v Pekelných andělech?) a UBB, neboli úplně blbá blondýna (Marilyn Monroe ve většině svých rolí). Díky poslední jmenované se pak stereotyp nablblé blonďatosti začal šířit světem jako stepní požár, samozřejmě společně se vtipy o policistech, jeptiškách, Židech, Pepíčkovi, Polácích, Skotech, Romech, zvířátkách a vidlácích.
Být předmětem výsměchu totiž není nic složitého
Stačí patřit k jakékoliv menšině vyznačující se nějakou zajímavou odlišností, a už na vás někdo u piva vymýšlí vtip. Mimochodem, víte, z koho si dělali srandu v prvním známém svazku anekdot na světě pocházejícího z Řecka z 5. století n.l.? Z učenců! Je tedy úplně jedno, jak jste krásní nebo chytří, ale pokud vybočujete, je to automaticky důvod se vám posmívat. Blondýny odlišné jsou a jejich odlišnost má chytrý evoluční základ. Představte si temnou jeskyni před osmi tisíci lety, na konci würmské doby ledové. Zvěře je málo, muži na lovu často zahynou a hladových žen je tak mnohem více než single lovců, kteří domů přinesou nějaké to maso.
V zástupu brunetek je třeba mít nějakou výhodu, aby si vybral k opečovávání zrovna vás. A jednou z těch výhod je vzhled – odlišná barva očí a vlasů, která navíc propůjčuje daleko mladší vzezření. Blondýnky díky drobné genové mutaci zářily v oné jeskyni jako slunce a staly se tak evolučními vítězkami i přesto, že blonďatost je oproti tmavým vlasům geneticky v nevýhodě a nikdy v populaci nepřevládla. Paradoxně tím ale svým nositelkám do dnešního dne přináší punc atraktivity – čeho je málo, to chtějí všichni. A aby blondýnkám ostatní nemuseli ta privilegia zas tolik závidět, začaly se o nich pro zachování rovnováhy aspoň šířit klepy, že jsou hloupé. V čemž mají určitě prsty brunety ze zadní části jeskyně. Naštěstí, blondýnky už mají několik tisíciletí zkušeností, jak se této šikaně úspěšně bránit.
Co tvrdí výzkumy?
Jeden z výzkumů sice prokázal, že blondýny mají o bod vyšší IQ než brunety a o dva body více než zrzky, ale každá blondýnka si umí spočítat, že statistický rozdíl jednoho nebo dvou procent žádnou vědeckou hypotézu výrazně nepodpoří. Vyšší inteligenci blondýn prokázalo hned několik výzkumů, ale budeme-li k tmavším vlasům politicky korektní, žádný z nich jasně nedeklaroval způsob, jak oddělil respondentky s pravými blond vlasy od těch, které si nechaly vypomoci peroxidem.
Pravé blondýnky přitom mají ve skutečnosti úplně jiný trumf v rukávu – je jím laskavost a radostná povaha. Blond děti jsou totiž odmala zbožňovaná sluníčka a zůstávají zvláště opečovávanými jedinci i poté, co ostatním začnou čupřiny tmavnout. Lidé si nemohou pomoci s obdivem a protože jsou tihle andílci oblíbeni, vyrůstají prosti komplexů. Pravé blondýnky si nepotřebují nic dokazovat – vyrůstaly milovány, znají tedy svoji cenu a umí být díky vlastní spokojenosti přirozeně milé i na ostatní. A právě tato schopnost sociální interakce jim dává výhodu v moderním boji o přírodní zdroje, samce v to počítaje. A to i ve společnosti, kde se laskavost zaměňuje za naivitu až hloupost.
Blondýnky ví svoje a razí si svoji cestu formou ocelové pěsti v sametové rukavičce. Ona i ta Marilyn ve všech svých postavách ukazovala laskavému filmovému divákovi na druhý pohled tvář ženy, která se sice naivně tváří, ale ve skutečnosti má víc než všech pět pohromadě. „Že miluji vašeho syna pro peníze, pane?“ ptá se otce svého snoubence ve filmu Páni mají raději blondýnky. A rovnou si odpovídá: „Ale ne, já mám ráda vaše peníze, pane, ale miluji vašeho syna.“ Blondýnky prostě ví, že laskavost a humor jsou nejlepší zbraně v boji proti lidské blbosti, závisti a malosti. Jak říkal Jan Werich, je to boj marný, leč povinný, a blondýnky to činí s elegantní jemností už několik tisíciletí. Třeba formou vtipů o brunetách přebarvených na blond. Ještě si myslíte, že vtipy o blondýnkách z legrace nešíří samy blondýnky? A proč tedy myslíte, že jsou ty vtipy tak krátké? Přece proto, aby si je zapamatovaly i brunety. Nebo hloupí muži.
Autorka tohoto textu je samozřejmě blondýnka (pozn. redakce).
